Lidovky.cz

Digitální dědictví zatím neřešíme, říká šéf Notářské komory Neubauer

Právo

  10:00
PRAHA - I e-mailový účet nebo profil na sociální síti může být předmětem dědictví. „Problém je však často prokázat, že účet patřil skutečně zůstaviteli,“ říká v rozhovoru pro LN Radim Neubauer, prezident Notářské komory České republiky.

Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Digitální smrt. Právní řád neupravuje práva pozůstalých k účtům, k jejich odstranění postačí úmrtní list

LN: Setkal jste se s tím, že by pozůstalí v rámci dědického řízení řešili přechod užívacích práv k účtům zůstavitele na sociálních sítích?
Za celou dobu své praxe jsem se nesetkal s tím, že by se digitální dědictví v nějakém dědickém řízení řešilo. Nevím ani o tom, že by se s tím dosud setkal některý z kolegů notářů.

LN: Spadá e-mailový účet či profil na sociální síti zemřelého do dědictví? Může dědic po ukončení dědického řízení žádat příslušnou doménu o přístup k účtu?
Obecně dědické právo řeší celé jmění zůstavitele, tedy nepochybně lze do jmění zahrnout i e-mailový účet. Dědické právo je univerzální právní nástupnictví. Speciální úprava pro digitální dědictví ale není. Problém je však prokázat, že skutečně patřil zůstaviteli. Proto je třeba dbát na smluvní podmínky. Nakládání s e-mailovým účtem zůstavitele je pak třeba vždy řešit s jeho poskytovatelem, který právě pro to obvykle stanoví postup ve svých smluvních podmínkách.

LN: Je pak v rámci vypořádání dědictví nějaký rozdíl v tom, když má uživatel zřízený účet u českého, nebo u zahraničního poskytovatele?
Vždy je třeba projít smluvní podmínky těchto poskytovatelů. V zásadě nic nevylučuje, aby se i e-mailový účet stal předmětem dědictví, otázka je jednak prokázání, že zůstavitel byl majitelem, a rovněž je problém uznatelnosti dědických rozhodnutí. Obsah schránky může mít totiž značnou hodnotu.

LN: Jak se řeší situace, kdy si zůstavitel vydělával na sociálních sítích a jeho účet generuje zisk i po jeho smrti?
Předmětem dědění mohou být práva a povinnosti z provozování určité internetové služby, pokud je dědici notáři nahlásí. Plnění pak náleží tomu, kdo v rámci dědické dohody nebo potvrzení soudu tato práva nabyde.

LN: Pokud zůstavitel pořídí závěť, která se týká nakládání s jeho účty na sociálních sítích, bude tato dostatečným právním titulem pro provozovatele sítí, aby umožnil dědici s účty nakládat?
Toto je opět třeba individuálně zkoumat ve smluvních podmínkách jednotlivých poskytovatelů.

LN: Jak se v dědickém řízení řeší jiný virtuální majetek zůstavitele, třeba bitcoiny?
Bitcoiny se zatím neřeší, a i proto se uvádí, že celosvětově je podstatná část bitcoinů „ztracená“, protože není řešen přechod na dědice jejich vlastníka.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.