„Kdysi jsem měla na starosti případ, kdy stará paní na vesnici odhazovala sníh, přijela za ní pošťačka jako každý jiný den po dlouhá léta a v okamžiku, kdy jí podávala noviny, jí pes té staré paní prokousl ruku. Aby si paní pošťačka mohla uplatnit pracovní neschopnost, bylo třeba pokousání nahlásit. To ovšem vedlo k výslechům policie a zahájení trestního stíhání, což si někteří vyložili tak, že paní pošťačka tu starou paní udala. Tak to ovšem nebylo, paní pošťačka z toho byla zoufalá a bylo jí to líto,” řekla Jaroslava Šabrňáková, vedoucí střediska a zástupce krajského vedoucího Probační a mediační služby Svitavy během přednášky, kterou uspořádal právnický spolek Common Law Society. Podle Šabrňákové se jedná o typický případ, kdy se lidé znají a kdy je potřeba ty vztahy si mezi sebou urovnat, aby spolu mohli lidé dál žít na jednom místě.
Výběr soudců se dostal do slepé uličky, říká šéfka Soudcovské unie |
„Naším cílem je vrátit konflikt lidem, nechat je promluvit si o tom, co se stalo a vyřešit si to,” popsala Šabrňáková účel mediace. Jejím prostřednictvím se poškozený i pachatel snaží urovnat vzniklý konflikt a nalézt společné řešení následků trestného činu.
„Mediace je určená pro ty, kteří chtějí věc řešit a kteří často nemají zájem na tom, aby proběhlo trestní řízení. V případě pachatelů je mediace ideálním řešením pro ty, kteří se ze svého činu doznávají a jsou ochotni přijmout odpovědnost. Neznamená to ale, že když jedna ze stran nesouhlasí s mediací, že by to vedlo k horšímu procesnímu postavení v trestním řízení,” řekla Šabrňáková. Sami mediátoři se podle ní snaží vstupovat do případu jen v té chvíli, kdy je vina pachatele jasná.
Mediace podle Šabrňákové nemá limity, co se týče závažnosti spáchaného činu. Nejčastěji dochází k mediaci v případě trestných činů ublížení na zdraví z nedbalosti, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, krádeži, výtržnictví a poškození cizí věci. Během přednášky ovšem zazněl i popis případu, kdy pachatel vraždy projevil zájem promluvit si s pozůstalými a ujistit je, že jim z jeho strany po propuštění nic nehrozí.
Po mediaci mnohdy následuje odklon v trestním řízení jako je podmíněné zastavení trestního stíhání nebo narovnání jehož podstatou je odčinění všech škodlivých následků trestného činu. „I po osmnácti letech vysvětlujeme, že odklánět se může i bez mediace, ale s ní je to lepší,” podotkla Šabrňáková.
Mediace bez advokáta
„V případě mediace platí nepsané pravidlo, advokát do mediace nepatří. Nevyplatí se to,” upozornila Šabrňáková. Důvodů je podle ní hned několik. V případě, že by advokáta měla pouze jedna strana, síly by byly značně nevyrovnané. Situace ovšem nemusí být lepší ani v případě, že advokáta mají obě strany. „Měla jsem na starosti mediaci, kde se dva mladí lidé chtěli dohodnout poté, co došlo ke způsobení lehké újmy na zdraví. Nakonec oba přišli s advokátem, a protože se mi zdálo, že síly jsou vyváženy, pustila jsem je oba do procesu. Problém byl v tom, že ty dva mladé lidi málem nepustili ke slovu. Mediaci jsem musela ukončit,” popsala Šabrňáková. Situaci nakonec vyřešila tak, že si další týden nejprve přizvala pachatele s poškozeným a až poté k dohodě přizvala advokáty.
Budoucnost kvalitní advokacie je v lidech, ne firmách, říká Karel Muzikář |
Problém ovšem nemusí být pouze v nevyrovnaných silách, ale i v hrozbě, že obhajoba by následně mohla být postavena na informacích, které zazněly během mediace. „To je zcela nepřijatelné. Na druhou stranu jsou advokáti velmi užiteční při sjednávání dohody o náhradě škody,” řekla Šabrňáková.
Šabrňáková také upozornila, že vedle mediace existuje také restorativní rodinná skupinová konference určená pro řešení protiprávního jednání dětí a mladistvých. Jeho podstatou je setkání pachatele, poškozeného, blízkých osob a také zástupců komunity, ať už jde o třídního učitele, trenéra nebo sousedy. Cílem je nejen nalézt přiměřený způsob potrestání ale i zohlednit zájmy komunity a poškozeného.