„V nejfatálnějších případech vedou špatně vypracované znalecké posudky k osvobození pachatelů trestné činnosti. Soudy například v minulosti řešily případ, kdy otec postupně znásilňoval své dcery. V prvním stupni znalci neshledali deviaci a trest byl stanoven na 8,5 let vězení, ve druhém stupni ovšem znalci deviaci potvrdili, což vedlo ke snížení trestu,“ objasnila Veronika Ježková, vedoucí právních služeb proFem.
Dalšími problémy, které s sebou současná legislativa přináší je dvojí dohled Ministerstva spravedlnosti a předsedů krajských soudů. „Problém je ovšem v tom, že místo dvojí kontroly neprobíhá žádná,” upozornila Ježková.
Slabým místem je také nejednotnost obsahu znaleckých posudků. Ačkoli dnes musí znalecký posudek podle vyhlášky k zákonu o znalcích a tlumočnících obsahovat nález, posudek a znaleckou doložku, jiné obsahové náležitosti stanoveny nejsou, což mnohdy vede k nepřezkoumatelnosti posudku a neúměrnému prodloužení trestního řízení, neboť posudky jsou nezřídka považovány za stěžejní důkaz o tom, co oběť skutečně prožila. Podobně je tomu i v civilním procesu.
„Nastavení formálně standardizovaného obsahu by zlepšilo přezkoumatelnost a snížilo útoky účastníků,” řekla Ježková. Znalci podle jejích zkušeností čelí vydírání a vyhrožování ze strany účastníků řízení a taktéž korupci, kdy se účastníci civilního a subjekty trestního řízení snaží objednávat posudky na zakázku. Dle Ježkové existují také webové stránky, které upozorňují na to, kdo nepíše „správné posudky”. „Snižuje se počet znalců, kteří dělají znaleckou činnost právě z těchto důvodů. Kvůli nedostatku znalců z oboru psychologie a psychiatrie pak ale dělají znaleckou činnost znalci z oboru školství, což mnohdy snižuje kvalitu takového posudku.”
Veronika Ježková také upozornila na to, že ačkoli jsou soudní znalci vystavováni řadě útoků, nemají status veřejné osoby.
Zvýšení odměn i nové zkoušky
Současné problémy by mohl vyřešit nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který v současnosti míří do 2. čtení v Poslanecké sněmovně.
Ten by mohl například zvýšit odměny znalců, které se v současnosti pohybují v rozmezí 100-350 korun za hodinu. Zvýšit by je mohl na 300-750 korun za hodinu v závislosti na tom, zda posudek bude vypracovávat znalec či znalecký ústav. V případě závažného nekvalitního provedení posudku by však soudce mohl rozhodnout o snížení či úplném odepření odměny soudnímu znalci. Taktéž by měl upravit náležitosti znaleckého posudku. Ve hře je také vstupní zkouška, kterou by musel absolvovat každý, kdo by se chtěl stát znalcem. Zkouška by měla mít dvě části, a to obecnou, kterou by mělo dojít k ověření znalostí právních předpisů týkajících se znalecké činnosti a zvláštní, kterou by mělo dojít k ověření schopnosti vypracovat znalecký posudek a znalostí týkajících se zvoleného oboru.
Svůj vlastní zákon by měli získat také soudní tlumočníci, jejichž potřeby dodnes řeší zákon o znalcích a tlumočnících z roku 1967. Zákon, který předložila vláda Poslanecké sněmovně se v současné chvíli nachází ve fázi projednání výborů po prvním čtení.
