Korupci ve firmách často prozradí ‚kapříci‘. Experti umí odhalit úplatky i harašení

Konflikt zájmů je kolegy posuzován příliš liberálně, shodují se advokáti Němec a Vostárek

Ve druhém patře moderní pražské kancelářské budovy Nile House usedá k jednacímu stolu pestře složený tým odborníků. Právníci, forenzní analytici a vyšetřovatelé zjišťují, jestli byly v prošetřované společnosti globálního významu uzavřeny pro firmu nevýhodné smlouvy. Experti společnosti Deloitte zkoumají, jestli zaměstnanci vyšetřované společnosti „šli na ruku“ dodavateli služeb, a za úplatek mu umožnili vyhrát lukrativní zakázku. K vyšetřování používají specialisté techniku automatické analýzy dat, která prohlédne i kódovanou řeč.

„Velmi často řešíme právě vztahy dodavatelů s nákupním oddělením, ty jsou problematické téměř v každé prošetřované společnosti,“ vysvětluje Jaroslava Kračúnová, advokátka a partnerka kanceláře Ambuz & Dark Deloitte Legal, jež spolupracuje s forenzním týmem vyšetřovatelů. Multidisciplinární tým už vyšetřoval i podezření z financování terorismu v zahraničí. „Takto závažné trestné činy se velmi těžko prokazují izolovaně u prošetřované společnosti klienta. Proto často, paralelně s naším šetřením, probíhá i policejní vyšetřování,“ říká Kračúnová.

Rychlý zásah

Celý proces začíná konkrétním podezřením vedení nebo akcionářů společnosti. Vyvolá ho většinou whistleblower, současný či bývalý zaměstnanec firmy, nebo dokonce poškozený dodavatel, který na nezákonné nebo neetické praktiky vedení firmy upozorní. Klient, typicky zahraniční mateřská společnost, firmu Deloitte vyzve k prošetření podezření.

Pro potvrzení nebo vyvrácení podezření potřebuje vyšetřovací tým informace přímo z firmy. Jde o účetní či finanční data, mailovou korespondenci, zprávy ze služebních telefonů či šanony, tam stopy zůstávají nejčastěji. „Nejdříve zjišťujeme, zda je firma oprávněná zaměstnancům kontrolovat obsah mailů, tedy zda je podezření z nekalého nebo trestného jednání dostatečně odůvodněné. Věc řešíme po stránce pracovněprávní, i s ohledem na ochranu osobních údajů a ochranu soukromí,“ popisuje Kračúnová začátek vyšetřování. Po dokončení právních kroků okamžitě nastupuje tým, který elektronická data odebere. „Musíme je zajistit včas, aby se předešlo riziku jejich hromadného ničení ze strany zaměstnanců,“ vysvětluje Kateřina Veselovská, manažerka oddělení Consulting, jež data analyzuje. Pro techniky však není problém dostat se i ke smazaným položkám. Prolomí také šifrované komunikační „chatovací“ aplikace.

Z forenzní laboratoře do týmu Veselovské dorazí všechna textová data, jež mohou obsahovat třeba až deset milionů mailů. „Analýza metadat hledá, kdo se s kým bavil a jak často, přičemž nejfrekventovanější vazby nemusejí nutně být ty nejpodstatnější,“ uvádí Veselovská. Klíčem jsou témata konverzací. Jednotlivá témata specialisté oddělí prostřednictvím automatické analýzy, kterou v Deloitte využívají téměř dva roky, a to ve 28 jazycích.

Rozpoznání kódované řeči

„Na základě blízkosti slovní zásoby zjistíme, zda se v datech řeší osobní, či pracovní záležitosti. Díky měření podobnosti témat jsme schopni detekovat i kódovaný jazyk. Odhalíme tak i případ, kdy lidé používají určitou slovní zásobu, do které najednou ‚připlují kapříci‘,“ popisuje Veselovská. (Kapříky jako synonymum peněz používali fotbaloví funkcionáři, kteří byli v roce 2003 na základě odposlechů obviněni z korupce. – pozn. red.)

Analytička připouští, že otevřeně se pachatelé o úplatcích v konverzacích nezmiňují. Většinou se věc nějakým způsobem pokoušejí zamaskovat. „Pachatelé si často myslí, že na to vyzrají tak, že půlku mailu napíší v češtině a druhou v cizím jazyce,“ vyvrací mýtus Veselovská.

Vyšetřovací činnost týmu prohledáním korespondence nekončí. Hledají se další spojitosti. Třeba důkaz o tom, že o výsledku výběrového řízení na dodavatele služeb bylo rozhodnuto už předem. „Takovým důkazem je třeba fakt, že text smlouvy o poskytování těchto služeb v elektronické podobě vznikl v době, kdy ještě smlouva nemohla existovat, protože o vítězi tendru ještě nebylo nákupním oddělením oficiálně rozhodnuto, “ popisuje Kračúnová. Pak už analytici hledají v počítačích konkrétní textový soubor.

Případ sexuálního harašení

Specialisté někdy v datech hledají i obrázek. Tak tomu bylo nedávno, kdy prostřednictvím datové analýzy pátrali po důkazu o probíhajícím sexuálním harašení na pracovišti. „Nástroje, kterými data běžně prohledáváme, neměly ve slovní zásobě explicitní výrazy, které by nás dovedly k tomu, že skutková podstata harassmentu byla naplněna,“ přiznává Veselovská. Nástroj pro analýzu jazykových dat tak museli obohacovat o potenciálně závadná klíčová slova, která čerpali třeba i ze zahraničních pornostránek.

V případě prověřování sexuálního harašení šlo o českou společnost s mateřskou společností v zahraničí. „V Česku jsou poměrně rozvolněné hranice toho, co je v této oblasti už za hranou a co je ještě v pořádku. V některých zemích je to ale něco naprosto neprůchozího,“ vzpomíná Kračúnová. Byť tým specialistů prokázal, že se o harassment jednalo, firma byla podle Kračúnové nakonec rozladěna z toho, že se v tuzemských poměrech čin přísně netrestá.

Výsledkem šetření celého týmu je právě reporting, který připravuje skupina vyšetřovatelů a datových analytiků. Závěry nakonec analyzuje právní tým. Důkazy, jež vzejdou z analýzy, konfrontují s trestními a pracovněprávními předpisy.

„Klient se dozví, co zkoumané jednání pro společnost znamená, zda se vystavuje trestní odpovědnosti právnických osob nebo musí dokonce podezření ze spáchání trestného činu oznámit na policii, a v neposlední řadě, zda může se zaměstnancem skončit pracovní poměr,“ shrnuje výsledek vyšetřování Kračúnová.