Podle průzkumu agentury Bisnode neplní zákonnou informační povinnost zhruba polovina firem. Za nezveřejnění účetních závěrek v obchodním rejstříku přitom firmám hrozí až stotisícová pokuta. Otázkou tak je, jestli je stát ve vymáhání povinnosti efektivní. Agentura Bisnode pro LN sestavila přehled dodržování informační povinnosti u vybraných advokátních kanceláří, jež mají významné postavení na českém trhu právních služeb. Průzkum ukázal, že většina kanceláří výsledky hospodaření pravidelně zveřejňuje, je ale řada těch, které za posledních pět let účetní závěrku do obchodního rejstříku nevložily ani jednou. Mezi nimi jsou i advokátní kanceláře, jež se pyšní výhrou některé z odborných kategorií lukrativního tuzemského žebříčku Právnická firma roku.
Nedbalost či úmysl?
Nezávislý průzkum byl pořízen začátkem letošního ledna a ukázal, že za posledních pět let účetní závěrku nezveřejnila například mezinárodní kancelář Baker & McKenzie, DLA Piper Prague, Schönherr, z těch českých třeba KŠD Legal nebo advokátní kancelář Vejmelka & Wünsch. Kanceláře, které mají resty za více než čtyři roky požádaly LN o vysvětlení. Jediné vyjádření do uzávěrky vydání poskytla pražská pobočka mezinárodní kanceláře Clifford Chance. „V nedávné minulosti jsme pochybení v oblasti zveřejňování výsledků hospodaření v obchodním rejstříku díky interní kontrole odhalili a neprodleně začali pracovat na nápravě. Prošetříme, proč se tak stalo, aby se tento typ chyby znovu neopakoval,“ napsala LN Tereza Dřímalová, manažerka vnějších vztahů kanceláře.
Obecně za nedodržování informační povinnosti hrozí pokuty dvojího druhu. Podle zákona o veřejných rejstřících mohou pořádkové pokuty až do výše sto tisíc i opakovaně uložit rejstříkové (krajské) soudy. Dle zákona o účetnictví může sankci za správní delikt v podobě pokuty uložit příslušný finanční úřad, a to až do výše třech procent hodnoty aktiv společnosti.
Povinnost zveřejňovat informace navíc plyne i z unijního práva. „Smyslem povinnosti je ochrana třetích osob, které mohou vejít se společností v kontakt. Z těchto dokumentů lze totiž zjistit stav jejich hospodaření, což jsou významné informace pro rozhodování investorů, obchodních partnerů i spotřebitelů,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Resort však předpokládá, že informační povinnost nedodržují především fakticky neaktivní společnosti. „Jinak řečeno, povinnost neplní nikoli záměrně, ale proto, že již reálně tyto společnosti nefungují,“ dodala Machálková.
‚Nejsme advokátní školka.‘ Sedláková věří, že i právníci mohou přispět ke zlepšení světa |
Přijmout tvrzení, že informační povinnost nedodržují jen neaktivní společnosti ale průzkum agentury Bisnode nedovoluje. Naopak z něj plyne, že výsledky hospodaření nezveřejňují ani prosperující společnosti, a dokonce ani ty, kterým vydělává právě znalost právních předpisů, a kteří v jejich aplikaci radí jiným.
„Je to velmi tristní situace. Některé advokátní kanceláře nedodržují elementární zákonné povinnosti a současně jsou to subjekty, které intenzivně pracují s právními předpisy, a měly by být první, kdo se jimi řídí,“ shrnula výsledek průzkumu PR ředitelka Bisnode Petra Štěpánová.
Nezveřejňují, ale benefitují
Pokud advokátní firmy neodradí možnost uložení finanční sankce, mohla by hrozba být reputační. Česká advokátní komora má k dispozici nástroj kárného řízení, podle její mluvčí Ivy Chaloupkové, řízení komora v takové věci dosud nevedla. „Je otázkou, jestli by vůbec šlo jakkoliv výkladově dovodit, že je Česká advokátní komora oprávněna v dané věci vést s advokátní obchodní společností takové kárné řízení. Podle našeho názoru do této problematiky její kompetence nesahají,“ řekla LN Chaloupková.
Nadační fond proti korupci (NFPK) upozorňuje na další aspekt. Stát si podle fondu nehlídá, zda zákonnou povinnost dodržují firmy, které pro stát pracují. „Neplnění informační povinnosti vytváří značný prostor pro korupci a dává i konkurenční výhodu těm firmám, které své účetní závěrky zákonu navzdory nezveřejňují,“ uvedl analytik fondu Martin Huňady. Podle NFPK většina společností, které výsledovky nezveřejňují, tak činí záměrně. „Z výsledků průzkumu je patrné, že své hospodaření nezveřejňují zejména velké advokátní kanceláře, které mají zakázky také u veřejných společností a jsou napojeny také na osoby z politického prostředí,“ dodal Huňady.
Připravovaná novela zákona o obchodních korporací počítá se zpřísněním sankcí za porušování informační povinnosti. Firmy, které nejméně dva roky povinnost neplní a nelze je nijak kontaktovat, bude možné zrušit bez likvidace. Cílem novely není zvýšit vymahatelnost povinnosti, ale především eliminovat skutečně neaktivní společnosti, které mohou sloužit jako takzvaní bílí koně pro finanční podvody. K nelegálním činnostem jsou, dle důvodové zprávy k novele, využívány totiž především již existující společnosti. Nezanedbatelným motivem novely je snaha o zvýšení naplněnosti sbírky listin, která je dlouhodobě na nízké úrovni.
