Lidovky.cz

Češi se dostávají z dluhových pastí. Počet skončených exekucí převyšuje ty zahájené

Právo

  7:00
PRAHA - Oproti roku 2017 došlo loni k meziročnímu poklesu zahájených exekucí o­ 17 procent. Počet loni zahájených řízení je dokonce nižší než počet těch, které byly v roce 2018 skončeny. Jde o historický okamžik, protože v ­předchozích letech byl rozdíl mezi skončenými a zahájenými řízeními propastný, pochopitelně ve prospěch nových exekucí.

Nařízené exekuce v roce 2018 dle obvodů krajských soudů. foto: Lidové noviny

Mapa exekucí narazila. Komora žádá po Otevřené společnosti 90 tisíc za poskytnutá data

Česko se tak pomalu začíná dostávat zdluhových pastí. Exekutorská komora ČR (EKČR), která minulý týden zveřejnila část statistik za uplynulý rok, je do budoucna ještě optimističtější.

„Očekáváme, že trend klesajícího počtu nových exekucí, ale i celkového počtu exekucí bude v následujícím roce pokračovat. Hlavními faktory jsou vysoká míra zaměstnanosti i nová pravidla pro oddlužení, která začnou být účinná v tomto roce,“ uvedl Vladimír Plášil, prezident EKČR. Takzvaná oddlužovací novela začne platit začátkem června. Vstup do oddlužení umožní široké skupině předlužených osob, odpadne totiž dosavadní vstupní podmínka splacení alespoň 30 procent pohledávek. Za kratší dobu se také oddluží důchodci, handicapovaní či ti, kteří splatí za tři roky 60 procent pohledávek. Během procesu oddlužení budou exekuce dál běžet, ale nebude možné je provádět, stejně jako ty, které budou nařízeny nově. Jakmile soud rozhodne o oddlužení, dlužník bude muset požádat o zastavení exekucí.

Nepůjčovat nemajetným

Mezi další faktory poklesu nových exekucí patří proběhlé legislativní změny. Jde například o možnost spojování exekucí, která je otevřená od roku 2013, ale zejména o změnu zákona o spotřebitelském úvěru, který omezil počet subjektů, jež mohou poskytovat půjčky. Změna směřovala zejména na nebankovní instituce, které si účtovaly drakonické úroky. Zákon o spotřebitelském úvěru, který je účinný od konce roku 2016, spolu s evropskými předpisy stanovil povinnost poskytovatelů úvěrů zkoumat schopnost klienta dluh splatit. Opatření mají zamezit tomu, aby půjčky nedostávali ti, co je objektivně splatit nemohou. To je právě klíč k tomu, aby Češi nepadali do dluhových pastí.

K problematice vynesl minulý týden důležitý rozsudek Ústavní soud (ÚS). Ten přezkoumával exekuci nařízenou na základě úvěrové smlouvy od společnosti Profi Credit. Šlo právě o to, zda bylo dostatečně postaveno na jisto, že klient měl půjčku dostat. „Důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Nedostatečné zjištění poměrů dlužníku má pak i veřejnoprávní souvislosti,“ stojí v nálezu ÚS.

Podle související judikatury je součástí odborné péče poskytovatelů úvěrů i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti splácet poskytnuté žadatelem o půjčku, ale sám tyto údaje prověří. Pokud tak nepostupuje, dopustí se správního deliktu, za který mu může Česká obchodní inspekce uložit tučnou pokutu.

V posuzovaném případě ÚS dospěl k závěru, že bylo porušeno právo na soudní ochranu. Věc byla vrácena k soudu nižší instance, který má posoudit, zda společnost dostatečně prověřila schopnost klienta úvěr splácet. „Vrácení případu k projednání z tohoto důvodu je pro nás překvapením, protože schopnost splácet každého žadatele o úvěr pečlivě prověřujeme, což jsme připraveni soudu detailně doložit,“ řekl LN Pavel Klema, generální ředitel společnosti Profi Credit.

Riziko pro celou společnost

Za povzbudivý nález považuje Radek Hábl z nevládní neziskové organizace Otevřená společnost, která stojí za projektem Mapa exekucí. „Soud velmi správně poukázal na to, že pokud někdo půjčuje každému a má na tom postavený byznys model, nemůže očekávat ochranu ze strany státu v případě neschopnosti dlužníka úvěr splatit,“ pochvaluje si Hábl. Upozornil, že pád jedince do dluhové pasti negativně ovlivňuje celou společnost - dochází k menšímu výběru daní, vyšším výdajům na sociální podporu či růstu kriminality a recidivy.

Naopak podle advokátky Lenky Příkazské z advokátní kanceláře HSP & Partners, nesmí dojít k opomenutí výchovného efektu. „Spotřebitelé by měli být vedeni především k tomu, že odpovědnost za dluhy nelze přenést na jiný subjekt a očekávat zásah státu. Odpovědnost za své jednání nesou primárně sami a úlohou státu je zajistit férové a spravedlivé prostředí,“ myslí si právnička. Podle Příkazské je nález jedním z nejvýznamnějším výkladových zdrojů, avšak obává se, že přehnaný ochranářský přístup může zamezit v přístupu k úvěrům právě pro ty jednotlivce, které hodlal stát chránit a nevrhnul je do neregulované oblasti poskytování zápůjček. „V konečném důsledku by to zadluženost společnosti prohloubilo,“ varuje Příkazská.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.