Lidovky.cz

Soudy bez přísedících a s odposlechy v kárném řízení? Zemanová představila návrh novely

Právo

  9:00
PRAHA - Návrh novely zákona o soudech a soudcích ruší institut přísedících a zavádí přípustnost odposlechů v kárném řízení. Odpadne dvojkolejnost asistentů soudců a justičních čekatelů.

Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie. foto: Anna Vavríková, MAFRA

Výběr soudců se dostal do slepé uličky, říká šéfka Soudcovské unie

Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo minulý týden do meziresortního připomínkového řízení dlouho očekávanou klíčovou novelu Zákona o soudech a soudcích. Návrh zcela ruší institut přísedících a zavádí dvouinstanční kárné řízení soudců, exekutorů a státních zástupců. Jako první ty vůbec nejstěžejnější změny představila na odborném kongresu Právní prostor Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie.

Návrh zákona obsahuje klíčovou úpravu výběru soudců a soudních funkcionářů, po které justice dlouho volala. Zemanová ocenila práci resortu spravedlnosti pod vedením Jana Kněžínka, který přípravou novely napravil zásadní mezery v zákonech. „Dosud jsme se řídili podle ustálené praxe s možností mnoha výjimek pro ty, kteří to buď objektivně potřebovali nebo si to dokázali zařídit. Ve vnějším prostředí takový systém však boří jakoukoliv důvěru v justici, poškozuje ji ale i zevnitř, protože vytváří nepřijatelné vazby,“ uvedla Zemanová.

Změny v systému výběru soudců začínají už na začátku profesní dráhy zájemců o funkci. Odpadne dvojkolejnost asistentů soudců a justičních čekatelů. Kdo bude chtít složit odbornou justiční zkoušku, bude muset alespoň rok působit v pozici asistenta soudce. Další dva roky nutné praxe budou započitatelné i z výkonu jiných právnických profesí. Návrh počítá se vznikem pozice justičního kandidáta, na kterou mohou nastoupit úspěšní absolventi profesní zkoušky. „Je to přípravná pozice pro všechny, kdo mají vážný zájem stát se soudcem. Smyslem je získat věrohodné informace o osobnosti uchazeče, a o jeho schopnosti pracovat v zátěži,“ vysvětlila Zemanová. Justiční kandidát by měl vykonávat odbornou práci, která se blíží výkonu funkce soudce.

Roční praxe justičního kandidáta bude podmínkou pro účast ve výběrovém řízení na soudce.

Výjimkou budou mít právníci, kteří vykonávají samostatnou činnost nejméně deset let, nebo patnáct let v případě praxe v legislativě či na správním úřadě. „Nespornou výhoda pro advokáty či exekutory je, že tento systém je nenutí svoji dosavadní praxi opustit. Pokud je splněna doba deseti let samostatné praxe, tak se advokát či exekutor účastní výběrového řízení a prostě čeká, jestli uspěje nebo ne. Nemusí sedět na soudě, a čekat jestli bude jmenován,“ vysvětlila soudkyně.

Výběr soudních funkcionářů

Změny mají proběhnout i na poli výběru soudních funkcionářů, jde o přenesení dosavadní instrukce ministerstva do zákona. Zemanová uvedla, že v této části zákona bude chtít Soudcovská unie prosadit hodně změn, zejména složení výběrových komisí. „Nyní je má sestavovat jediný subjekt, a to ministr spravedlnosti. To podle nás není vůbec dobré. Členy výběrové komise musí být nominováni více subjekty,“ kritizovala Zemanová, naopak velmi ocenila, že výběr funkcionářů bude mít konečně zákonné zakotvení.

Návrh novely dále obsahuje zákaz opakovaného mandátu pro předsedy a místopředsedy, jde o akceptování nálezu Ústavního soudu, který tento názor již jednoznačně vyslovil. Zákon upravuje také mimosoudní aktivity soudců. Ukládá jim podat jejich přehled předsedovi příslušného soudu. Naopak soudcům umožňuje mít příjem i ze sportovní činnosti.

Konec přísedících a změny v kárném řízení

Revoluční změnu přináší novela do pracovněprávních sporů a trestních věcí, ve kterých zasedají takzvaní soudci z lidu. Návrh zákona již s přísedícími vůbec nepočítá.

Od října 2008 o kárném řízení se soudci, exekutory a státními zástupci rozhoduje jen jedna soudní instance, a to Nejvyšší správní soud. I to se změní. Novela se vrací ke dvoustupňovému kárnému řízení. V prvním stupni bude o kárných proviněních rozhodovat speciální čtyřčlenný senát Nejvyššího soudu, v druhém stupni bude řízení probíhat před tříčlenným senátem Nejvyššího správního soudu. Složení senátů se bude lišit podle profese, ve které kárně obžalovaný působí. Změnu Zemanová zpochybnila. „Neproběhla analýza současné činnosti kárných senátů a takto zásadní změny jsou podle mého málo promyšlené. Nemáme vůbec jasno k jakým důsledkům povedou,“ uvedla Zemanová a zároveň varovala před změnami zákonů, které jsou přijímány na politickou zakázku. Tím změny v kárném řízení však nekončí. Zavedena je dohoda o vině a kárném opatření, použitelnost odposlechů v kárných řízeních, ale i zánik objektivní lhůty za kárné provinění.

Otázkou však je, jestli osud novely nezdrží příchod nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.