Lidovky.cz

Česko se připravuje na hromadné žaloby. Experti varují před šikanou firem

Právo

  7:00
PRAHA - Právníci se obávají, že společná podání budou zneužívána k šikaně firem. Jejich dobrá pověst utrpí bez ohledu na výsledek sporu.
(ilustrační snímek) Někteří právníci se na hromadné žaloby těší, jiní varují před šikanózním jednáním.

(ilustrační snímek) Někteří právníci se na hromadné žaloby těší, jiní varují před šikanózním jednáním. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

‚Na hromadné žaloby se vyloženě těšíme.‘ LitFin vyplňuje díru na trhu, financuje spory za jiné

Laické veřejnosti jsou hromadné žaloby známé zejména z amerického filmu Erin Brockovich. Legislativní návrh, který institut zavede v Česku, je od poloviny března v připomínkovém řízení. Ministerstvo spravedlnosti se při jeho přípravě inspirovalo právě v zahraničních jurisdikcích. Podle právních expertů však resort podcenil ochranu před jejich šikanózním podáváním.

Jaké největší změny má legislativa do našeho právní prostředí přinést? Zejména silnější ochranu slabších účastníků smluvního vztahu. Reaguje na případy, kdy je jedním protiprávním jednáním zasažena velká skupina osob, které vzniknou stejné či obdobné nároky. Pro všechny účastníky tak má být jednodušší tyto nároky projednat a rozhodnout o nich ve společném řízení. Soudům tak například odpadne opakované zkoumání stejných skutečností či provádění totožných důkazů.

Lze slibovat, že svůj nárok v rámci hromadného řízení budou uplatňovat i ti, kteří by se do toho v samostatném řízení nepustili, zejména kvůli finanční náročnosti, často je totiž spor veden proti velké korporaci. Žaloba je přípustná ve všech oblastech, v nichž lze nároky uplatňovat cestou civilního soudního řízení. Výjimky jsou statusové a rodinněprávní otázky či nároky v rámci práva obchodních korporací.

Resort si stojí za tím, že si při psaní zákona dal pozor na negativní dopady institutu. „Zkušenosti ze zahraniční, které ukazují, co se v praxi osvědčilo a co naopak nikoliv, se promítly do celé řady ustanovení zákona. Jedním z takových principů je prevence a zabránění případnému riziku zneužití hromadných žalob,“ stojí v předkládací zprávě.

Obavy z negativní kampaně

Právní veřejnost hlasitě upozorňovala na některé mezery už na podzim loňského roku, kdy na půdě Stálé konference českého práva proběhlo sympozium k hromadným žalobám. Na praktická rizika ve vztahu k hospodářské soutěži už tehdy varoval advokát Jaromír Císař, partner advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. Upozorňoval zejména na vážná ekonomická a reputační rizika.

„Před přijetím zákona je proto třeba se více zamyslet nad dopady, které může v rovině soutěžního práva legislativa mít. Nechceme, aby s sebou hromadné žaloby ve výsledku přinesly namísto ochrany a stabilizace tržního prostředí spíše jeho narušení,“ uvedl Císař.

Odborníci upozorňují na možný negativní dopad na dobrou pověst nehledě na výsledek sporu. „Negativní následky budou spojené již se samotnou skutečností, že k podání žaloby došlo, případně rozšířením informace, že se připravuje. Správce skupiny, který žalobu podává, je oprávněn neomezeně a nekontrolovaně šířit informace o údajném nezákonném jednání potencionálního žalovaného či vadnosti jeho výrobků a služby,“ varuje Kateřina Šveřepová, vedoucí advokátka Císař, Češka, Smutný.

Podle právničky může takový legální průběh negativní kampaně vést k nenávratnému poškození pověsti a odlivu zákazníků. Obavy považuje za oprávněné i advokátka Eliška Miklíková z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland Dvořák Hager. „Pro žalovaného může být i neúspěšná žaloba velký problém kvůli reputační újmě a také kvůli vysokým nákladům na právní zastoupení. Proto společnosti v rámci zabránění hromadné žalobě mohou přistoupit i na smír, když uplatňovaný nárok nebyl silný,“ varuje advokátka.

Dopad na růst cen?

Návrh zákona obsahuje dva principy hromadného řízení. Odhlašovací řízení (tzv. opt-out), které má platit u bagatelních sporů, kde hodnota práva jednoho člena skupiny nepřesahuje 10 tisíc korun. Nad tuto hodnotu půjde o řízení přihlašovací (tzv. opt-in). V odhlašovacím řízení se bude rozhodovat o právech všech členů skupiny s výjimkou těch, kteří se odhlásili. V přihlašovacím řízení půjde jen o ty členy skupiny, kteří se do řízení přihlásili.

„Odhlašovací způsob je trochu nestandardní a využívá se při ekologických katastrofách, kdy je poškozený každý v jisté jasně definované skupině. Nechci tím říci, že by byl návrh úplně nelogický, ale jen se trochu vzdaluje od evropských norem,“ myslí si Maroš Kravec, ředitel společnosti LitFin, která se plánuje zaměřit na zastupování poškozených.

Klienti, kteří jejich služby využijí, jim nezaplatí předem žádnou odměnu, v případě úspěchu však firmě připadne 20 až 30 procent přiznaného nároku. LitFin již dnes zastupuje například obchodníky, jimž společnosti MasterCard a VISA účtovaly mnohostranné mezibankovní poplatky.

Experti však upozorňují na to, že zavedení institutu hromadných žalob může ovlivnit cenovou hladinu. „V důsledku byznys s hromadnými žalobami zaplatí spotřebitelé, protože společnosti budou nuceny náklady spojené s hromadnými žalobami promítnout do ceny zboží či služeb,“ dodala Miklíková.

O přípustnosti rozhodne soud

Zákon přímo nestanovuje, jaký počet členů musí mít skupina, jež může hromadnou žalobu podat. Návrh uvádí, že to musí být „počet dostatečný, který odůvodňuje vedení hromadného řízení“. Posouzení, zda lze v konkrétním případě řešit spor hromadně, záleží na rozhodnutí soudu. Ten pak rozhoduje o přípustnosti žaloby, a to i s ohledem k dalším okolnostem, třeba výši nároku jednotlivce.

„Nepochybně by bylo vhodnější, kdyby byl nějaký minimální počet stanoven. V Německu, které nemá klasickou hromadnou žalobu, ale žalobu reprezentativní, je podmínkou pro podání vzorové žaloby existence nejméně deseti obdobných nároků a následně přihlášení alespoň padesáti osob,“ uzavírá Kateřina Šveřepová.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.