Řeč je o implementaci směrnice Rady EU, jež upravuje povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádání, známou jako DAC 6.
Směrnice ukládá členským státům zavést povinnou oznamovací povinnost vztahující se na přeshraniční uspořádání, jež je možné považovat za případ agresivního daňového plánování. „Nejedná se přitom o daňové uniky, ale o legální daňové struktury, které mohou vést k daňové úspoře nebo přesunu zdanění z jednoho členského státu do jiného členského státu EU nebo i mimo EU,“ upozornila na akci Monika Novotná, členka představenstva ČAK.
Ministerstvo financí však do připomínkového řízení předložilo návrh změny zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. K návrhu má ale ČAK několik zásadních připomínek.
Advokát jako udavač?
Oznamovací povinnost má být uložena i osobám, které k transakci poskytují právní poradenství. Resort financí navrhuje, aby informační povinnost (obsahově shodnou s oznamovací povinností, rozdílnou jen osobou, které je předkládána) měli zprostředkovatelé, jež z důvodů profesní mlčenlivosti nemohou plnit zákonem stanovenou oznamovací povinnost. Jde typicky o advokáty. Právní zástupce má takové sdělení o klientovi předat jinému zprostředkovateli, který je v dané transakci činný a není vázán profesní mlčenlivostí.
„Zákonná mlčenlivost podmiňuje to, co je pro klienta zcela zásadní - totiž, aby vyhledával relevantní právní pomoc vykonávanou v intencích jednoznačně koncipovaných právních pravidel. Zásah do jakékoli oblasti přiznané či přirozené svobody, je nepřijatelným zásahem do podstaty, z níž vychází právní systém civilizovaného právního státu,“ uvedl na akci Vladimír Jirousek, předseda ČAK. Jirousek dále uvedl, že zákonná povinnost mlčenlivosti svědčící advokátovi je státem přikázanou. Jakýkoliv legislativní návrh popírající hierarchii ústavní veličiny - upřednostnění výběru daní nad povinností mlčenlivosti, podle něj nemůže obstát v testu proporcionality prováděném k posouzení ústavní konformity daného zákonného ustanovení.
„Důvěrnost informací, svěřených klientem advokátovi, jakožto institut právně vyjádřený v povinné mlčenlivosti advokáta a respektu k ní, resp. v oprávnění odepřít komukoliv, včetně orgánů činných vtrestním řízení, informace o tom, co zjistil připoskytování právní služby, mne provází celou moji právní kariéru, tedy přesně od poloviny roku 1978. A nutno k tomu poznamenat, že i komunistický režim, který jinak práva svých občanů nepovažoval za nic významného, tento institut s respektem obcházel,“ uvedl k tomu Tomáš Sokol,“ místopředseda ČAK.
