Vše o insolvenci: O střechu nad hlavou přijít nemusíte. Kdy nedojde k prodeji domu či bytu?

Vstup dlužníka do oddlužení nemusí znamenat, že dlužník přijde o střechu nad hlavou. I když dlužník bydlí ve vlastním domě nebo bytě, tak často existují cesty, jak tuto nemovitost uchránit před prodejem a ponechat ji ve vlastnictví dlužníka. Možností se liší podle způsobu provedení oddlužení a podle toho, zda je nemovitost předmětem zajištění pohledávky některého z věřitelů či nikoliv. Předmětem zajištění je nemovitost zejména v případech, kdy k ní má věřitel platně zřízeno zástavní právo.

Zajištěná nemovitost

Pokud je k nemovitosti zřízeno zástavní právo, zpeněží se v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty tehdy, pokud dá zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení. Zajištěným věřitelem je nejčastěji banka, která dlužníku poskytla hypoteční úvěr. Dlužník se s takovým věřitelem může dohodnout, že úvěr bude nadále splácen a věřitel pokyn ke zpeněžení neudělí. Pokud jsou splátky úvěru v nižší výši, může je dlužník hradit ze své nezabavitelné částky. V případě vyšších splátek je možné řešení například v přistoupení další osoby k úvěrové smlouvě.

Při oddlužení prostým zpeněžením majetkové podstaty se zajištěná nemovitost zpeněžuje i bez žádosti věřitele. Pokud však je výše pohledávky zajištěného věřitele vyšší, než hodnota nemovitosti, nebo pokud zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uhrazení pohledávek nezajištěných věřitelů, může zajištěný věřitel požádat, aby nemovitost zpeněžena nebyla. Prostor pro jednání s věřiteli se tak otevírá i v těchto případech.

Nezajištěná nemovitost

U nezajištěných nemovitostí je rozhodující, jaký způsob provedení oddlužení bude zvolen. Zatímco v oddlužení prostým zpeněžením majetkové podstaty dojde ke zpeněžení nemovitostí téměř vždy, v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dojde ke zpeněžení nemovitosti, která dlužníku slouží k bydlení, pouze v případech, kdy její hodnota zjištěná znaleckým posudkem přesáhne částku, která bude odpovídat určitému násobku částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti. Podrobná pravidla pro výpočet hodnoty chráněného obydlí budou stanovena v prováděcích předpisech k insolvenčnímu zákonu. Smyslem je, aby dlužník nebyl nucen opustit své obydlí přiměřené hodnoty a hledat si bydlení jiné, které by mohlo být pro dlužníka nákladnější, než bydlení ve vlastní nemovitosti.

Vybavení domácnosti

V žádném ze způsobů řešení oddlužení nejsou zpeněžovány věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti dlužníka, kterými jsou zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takových věcí zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti.

Když se nezadaří

Ani v případech, kdy se nemovitost dlužníka nepodaří před prodejem uchránit, není třeba věšet hlavu. Nezabavitelná částka zůstávající dlužníkovi z příjmů, by (po jejím případném zvýšení soudem) měla dlužníkovi zajistit možnost důstojného nájemního bydlení.

Petr Veselý Od roku 2007 pracoval v české advokátní kanceláři, kde se zabýval především konkursním a insolvenčním řízením, právními vztahy k nemovitostem, vymáháním pohledávek a trestním právem. Od roku 2010 působí jako právník v advokátní kanceláři ŽIŽLAVSKÝ, od roku 2013 jako advokát – partner. Disponuje povolením Ministerstva spravedlnosti České republiky působit jako insolvenční správce.