Lidovky.cz

KOMENTÁŘ: Debatu o etice právníků je třeba nasvítit řadou nových reflektorů. A v barvách!

Právo

  7:00
PRAHA - Intenzita setkávání zástupců jednotlivých právnických profesí u nás není bůhvíjak vysoká, zatímco bariéry mezi profesemi existují, a to komplikuje vzájemnou komunikaci. Zároveň budiž řečeno, že tyto kontakty v zájmu práva a naplňování jeho účelu nemohou být bezbřehé.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se vyjádřil k tématu etiky a práva. foto: Anna Vavríková, MAFRA

RYCHETSKÝ: Nepodlehnout a dostát svěřené důvěře

Prostor práva musí zároveň být v nejvyšší možné míře prostorem spravedlnosti a morálky. Stálá konference českého práva už tradičně věnuje řadu svých akcí právě otázkám vztahu práva a etiky – květnový kulatý stůl, který se konal v pražském Karolinu, do této snahy vnesl další rozměry.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský poukázal při této příležitosti na jeden z nejvážnějších momentů celé problematiky, který charakterizoval jako „věčný spor mezi pozitivním právem, jež si společnost prostřednictvím moci (ať již z vůle panovníka, nebo demokraticky zvoleného parlamentu) stanoví, na jedné straně a vnímání spravedlnosti z hlediska obecných principů lidského spolužití na straně druhé.“ Zdůraznil, že zde vyvstává velmi naléhavý otazník, jakých kritérií je třeba použít, abychom mohli rozlišit hranice mezi etickým a neetickým.

Tento kardinální problém vyjadřuje podle mého názoru mimo jiné kritické přirozené napětí mezi stěžejními principy vlády práva (právního státu) a demokracie. Mezi požadavky práva a většinovými názory neexistuje vždy shoda: právo za realitou a veřejným názorem zaostává, nebo je naopak předbíhá. A komplikovanost tohoto vzájemného vztahu nelze řešit tak, že bychom paušálně preferovali trakční roli psaného zákona, stejně jako nemůžeme jednoduše říci, že veřejný souhlas ospravedlňuje jakékoliv jednání, byť by bylo se zákonem v rozporu.

P. Rychetský předkládá pozornosti Lindhalovu kategorii a-legality (a-legální jednání podle něj „připomíná občanům, že mají konstitutivní moc a že hranice mezi legálním a ilegálním mohou být lidmi stejně rozumnými a morálními narýsovány rozdílným způsobem“) a prokazuje, že „jádrem legálního řádu nejsou zákony, nýbrž principy, kterými se má řídit ustavující moc občanů: principy legitimizují, zákony pouze legalizují!“

Jsem přesvědčen, že kulatý stůl Stálé konference českého práva, jehož obsah byl samozřejmě mnohem širší (stála by za připomenutí výborná vystoupení T. Sokola, K. Šimky, D. Kovářové, J. Převrátila a dalších), opět přesvědčil, že je třeba nasvítit nejen v tomto směru scénu debaty o etice právnického stavu a etice v právu řadou nových reflektorů. A v barvách! Neřešíme černobílý problém. Jde tu o jednu z klíčových otázek budoucnosti!

Autor je zakladatel Stálé konference českého práva.

CHCETE SE TAKÉ VYJÁDŘIT?

Jste právník/právnička a rád/a byste se vyjádřil/a k současnému dění, právnickému stavu či novinkám v legislativě? Napište nám na katerina.kolarova@lidovky.cz.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.