Lidovky.cz

Aby eutanazie nebyla vraždou. O asistované sebevraždě by mohla rozhodovat komise

Právo

  7:00
PRAHA - Podle návrhu českého zákona o eutanazii by o asistované sebevraždě měla rozhodovat devítičlenná komise.

Eutanazie (ilustrační foto). foto: Richard Cortés, Lidové noviny

‚Eutanazie u dětí je projev úcty k životu.’ Rodiče musí mít možnost rozhodnout, říká advokátka

Zítra se už neuvidíme. To byla poslední slova, která od své nemocné matky slyšela její dospělá dcera. Žena ležela v nemocnici s pokročilým stádiem rakoviny. V rámci svého profesního života pracovala jako zdravotnice a pečovala o pacienty se stejnou nemocí, které sama čelila. Věděla, co ji čeká, že přijdou kruté bolesti a nakonec udušení. Nechtěla takto nemoci podlehnout.

Během své poslední noci opakovaně požádala zdravotní personál na onkologii o dávky morfinu. Věděla, že když se jím předávkuje, zemře. Svým slovům dostála. „Proč jsem u toho nemohla být s ní?“ ptá se dodnes její dcera.

Podle nedávného průzkumu České lékařské komory, kterého se účastnilo na 9000 lékařů a kolem tisíce sester, se k možnosti asistované smrti přiklánělo zhruba 55 procent lékařů a 70 procent sester. Debata o zavedení eutanazie se tak znovu vrací do Česka.

Dnes – vražda. A zítra?

Podle trestního zákoníku rozlišujeme aktivní a pasivní eutanazii. Pasivní eutanazie je konání či nekonání lékaře na pacientovo výslovné přání, což má za následek smrt pacienta bez lékařova aktivního zásahu. „Existují důvody, které trestní odpovědnost lékaře mohou vyloučit. Patří mezi ně informovaný (ne)souhlas pacienta s konkrétní indikovanou léčbou nebo dříve vyslovené přání pacienta, který odmítá budoucí léčbu,“ uvedl advokát Lukáš Vajda, partner advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal.

Provedení aktivní eutanazie je v Česku nezákonné a bude právně posuzováno jako trestný čin vraždy. To se ale může změnit. „Dcera“ z úvodního příběhu je dnes poslankyní, která v dolní komoře vede pracovní skupinu, jež připravuje český návrh zákona o eutanazii a asistované sebevraždě. Poslankyně Věra Procházková (ANO) 30 let pracovala na ARO a dodnes působí u záchranné služby a v ambulanci léčby bolesti.

Legislativa, na které sedmičlenná skupina, v níž jsou i zástupci resortu spravedlnosti a zdravotnictví, pracuje, má vycházet ze zákona o eutanazii, který platí v Lucembursku. Zákon chtějí mít hotový do konce roku. V říjnu totiž na půdě parlamentu proběhne konference, na které budou sdílet zkušenosti zahraniční hosté ze zemí, jež již eutanazii zavedly. Na jejím základě budou do návrhu pravděpodobně promítnuty dílčí změny.

‚Eutanazie u dětí je projev úcty k životu.’ Rodiče musí mít možnost rozhodnout, říká advokátka

Eutanazie je v návrhu zákona specifikována jako aktivní čin, kdy je pacientovi podána smrtící látka jinou osobou. Asistovaná sebevražda je pak výkon, kdy někdo jiný připraví pro pacienta smrtící látku, kterou následně pacient sám užije.

Žádné soukromé firmy

Návrh zákona specifikuje, jak má vypadat žádost o eutanazii a kdo o ni může žádat. „V tomto ohledu se budeme s lucemburským zákonem rozcházet. Budou o ni moci požádat zletilí nevyléčitelně nemocní pacienti, pokud možno v terminálním stádiu. Musí to být Češi nebo lidé žijící na našem území dlouhodobě. V tuto chvíli nechci, aby se to týkalo psychiatrických pacientů, na to není naše společnost ještě připravena,“ řekla LN Procházková. Zákon se tedy nebude vztahovat ani na dětské pacienty.

Další podmínkou je, že si pacient musí platit zdravotní pojištění. Cílem totiž je, aby byl výkon pod kuratelou státu, a byl tedy i státem hrazený. Eutanazii by tak neměly zajišťovat soukromé firmy, jako je to třeba ve Švýcarsku. „Chci vyloučit, aby vznikly takové diskuse, že když je to placené, jde o byznys. To je absolutně nepřijatelné,“ dodala poslankyně.

A jak by měla žádost o eutanazii probíhat? Lékař, který pacienta v terminální stádiu ošetřuje, by měl shromáždit poznatky o tom, jak je pacient nemocný. Žádost pak musí pacient aktivně podepsat. Dokument by měla následně posoudit devítičlenná komise složená ze tří lékařů (jeden z nich by měl být psycholog nebo psychiatr), tří právníků, dvou zástupců pacientů a jednoho zástupce zdravotnického zařízení.

Podle lucemburského vzoru se uvažuje o tom, že souhlas s eutanazií by mělo dát sedm členů komise. Například v Nizozemsku je ale vyžadován souhlas jednomyslný. Pracovní skupina nyní diskutuje o tom, jak rychle by měla tato komise rozhodnout, aby to mělo pro daného pacienta vůbec smysl.

Forma, jakou by eutanazie měla být prováděna, návrh zákona zřejmě obsahovat nebude. Možností výkonu je ovšem celá řada – od podání tablety přes vypití tekutiny po infuzi.

Předem vyslovené přání

Otázka smrti se řeší i v novele zákona o zdravotních službách, který se nyní připravuje na ministerstvu zdravotnictví. Změny se chystají ve stávající úpravě předem vyslovených přání.

„Jde o rozhodnutí pacienta o tom, jaké zdravotní služby akceptuje či odmítá pro případ, že v budoucnu bude ve stavu, kdy nebude schopen o sobě rozhodovat, a to například včetně otázky zahájení kardiopulmonální resuscitace,“ vysvětluje Gabriela Štěpanyová, mluvčí resortu.

Jde například o pokyn DNR (z anglického do not resuscitate čili neresuscitovat). Záznam v registru předem vysloveného přání by samozřejmě mělo být možné kdykoliv odvolat či změnit.

Vedle toho vzniká návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, v němž se počítá se vznikem takzvaného autoritativního registru pacientů. „Jeho součástí by byly také informace o různých rozhodnutích pacienta do budoucna – typicky dříve vyslovená přání nebo třeba odmítnutí posmrtného odběru orgánů a tkání pro účely transplantace,“ dodala Štěpanyová.

V Belgii podstoupil eutanazii nezletilý. Komise výjimečný případ pečlivě a s dojetím zkoumala

Oba návrhy by měly být předloženy do konce tohoto roku.

Lze očekávat, že český zákon o eutanazii a asistované sebevraždě ještě přinese dlouhé debaty. Velkým protivníkem mu budou také představitelé církve. Podle advokáta Vajdy je však právní stránka jednoduchá. „Hranice svobody jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého. Není správné, aby bylo odpíráno právo jednotlivci zvolit si v krajních případech svobodně svou smrt. Proto považuji eutanazii za základní lidské právo,“ uzavírá Vajda.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.