Pozor na krádeže nemovitostí. Dům právně ochrání i půjčka od rodičů |
Podvod vyšel najevo, až když se údajný nový majitel firem, za které měl podle podvržené smlouvy zaplatit 380 milionů korun, chtěl v bankovních domech zmocnit hotovosti z jejich účtů. Bankovní úředníci si transakci ověřili, a tím zalarmovali skutečné majitele a následně i vyšetřovatele.
O zavedení opatření, jež by zamezila podobným případům, jednali úředníci z resortu spravedlnosti se zástupci Notářské komory ČR (NKČR). Podle prezidenta Komory Radima Neubauera se již rýsuje dohoda. „Jednání probíhají a bylo dosaženo shody na zavedení dvou opatření – evidence ověřených podpisů notářem a elektronický archiv notářských zápisů,“ napsal LN.
Závažné důsledky
Do systému přidělování čísel ověřovacích doložek z centrálního rejstříku vedeného NKČR by se měly zapisovat údaje o osobě, které byl podpis ověřen, a také o listině, kterou podepsal. Následně by si pak kdokoliv mohl na webových stránkách komory ověřit, zda k ověření skutečně došlo.
Další opatření – zavedení elektronického archivu notářských zápisů – by mělo znemožnit padělání těchto veřejných listin. Jen z tohoto archivu by totiž mohlo být možné vyhotovovat stejnopisy notářských zápisů, které mají hodnotu originálu.
Stejné úvahy již dříve zmínil Martin Foukal, čestný prezident NKČR, který v rozhovoru pro časopis epravo.cz otevřeně uvedl, že k padělání originálů plných mocí a ověřovacích doložek dochází a že důsledky jsou závažné. „Notář, který nepozná padělek od originálu, se dostává do problémů a důsledky pro účastníky se nesnadno odstraňují. Snažíme se tak reagovat na společenskou poptávku a hledáme cesty, jak tomu čelit,“ uvedl Foukal v rozhovoru.
Resort spravedlnosti průběh jednání s notáři potvrdil, existenci konkrétní dohody však nikoliv. „Ministerstvo spravedlnosti se se zástupci notářské komory opakovaně sešlo k řešení některých problémů, které mohou vést k odcizení společnosti. Jde však o iniciativu notářské komory, o níž bylo ministerstvo pouze informováno,“ uvedla mluvčí ministerstva Andrea Šlechtová.
Podle resortních statistik bylo v roce 2017 k rejstříkovým soudům podáno 87 432 návrhů na změnu zápisu ve veřejném rejstříku, notáři v roce 2017 provedli změnu zápisu ve veřejném rejstříku v 28 572 případech. Celkem tedy ročně proběhne zhruba 116 tisíc zápisů změn ročně.
Případů odcizených firem je podle resortu v řádu jednotek ročně. „S ohledem na to nepovažuje ministerstvo spravedlnosti uvedený problém za palčivý, přesto a priori neodmítá změny zákonné úpravy, popřípadě zavedené praxe,“ dodala Šlechtová.
Miliony ověření na poště
Opatření, o které se snaží NKČR, by však zabránilo jen části možných podvodů. Třeba případ krádeže části impéria Cimex by se totiž nestal, pokud by nedošlo k celé radě věcí. Falešný podpis člena představenstva na podvržené plné moci, díky níž mohl pachatel disponovat s firmami, nejdříve ověřila úřednice Městské části Prahy 4.
Aby pak plná moc byla věrohodnější, nechal z ní pachatel udělat u notáře v Ústí nad Labem úředně ověřenou kopii. Následně s dokumentem, který nesl úřední razítka dvou autorit, se vydal k pražské notářce, která transakci stvrdila a údaje zapsala do obchodního rejstříku. Vše tak začalo na kontaktním místě Czech Point.
Například na přepážkách České pošty bylo v loňském roce úředně ověřeno téměř 2,5 milionu podpisů. Kontrola předloženého dokladu totožnosti je podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka kontrolována dvojím způsobem. „Jde o vizuální kontrolu, kdy je doklad totožnosti kontrolován obvyklým způsobem, včetně doby platnosti dokladu a identifikace žadatele dle fotografie,“ popsal.
Ve druhé fázi úřednice čísla občanských průkazů nebo cestovních dokladů zadávají do elektronické databáze neplatných dokladů, která je volně dostupná na stránkách ministerstva vnitra. „Po zadání data platnosti dokladu je automaticky prováděna kontrola, zda zadané datum není starší, než je datum aktuální,“ popisuje Vitík.
Problém s kontrolou dokladů totožnosti na webových stránkách tkví v tom, že nedokáže odpovědět na otázku, zda se dané číslo dokladu shoduje s ostatními údaji, které jsou na něm uvedeny (jméno a datum narození). Systém ověří jen platnost zadaného čísla.
V Česku může ověřit podpisy řada institucí: krajské a obecní úřady, držitelé poštovní licence, advokáti i notáři. A právě v tom může být podle Neubauera problém.
„V množství osob a institucí, které mohou ověřovat podpisy, je Česko světovým unikátem. Aktuální situace je tak logickým důsledkem, protože čím větší množství lidí určitou činnost provádí, tím hůře se provádí jejich kontrola,“ uvedl Neubauer. A dodal, že je na zvážení úprava, kdy by určité listiny mohly být ověřovány pouze osobami, u kterých k takovým problémům nedochází.
„Hlídáček“ se nechystá
Inspiraci, jak zamezit neoprávněným zásahům do vlastnictví či orgánů obchodní společnosti, by mohl resort načerpat třeba u rejstříku nemovitostí, který zavedl službu sledování změn, jež využívá přes 36 tisíc uživatelů. To ale úředníci v plánu nemají.
„Aby byl hlídáček efektivní, musela by být na něj navázána další opatření, jež by společníkům umožnila zabránit zápisu změny do rejstříku. Zavedení nástrojů by vyžadovalo rozsáhlejší a koncepční změny rejstříkového řízení, zejména v nastavení lhůt pro zápis, což by vedlo k významnému zdržení zápisů do rejstříku. To je v rozporu s trendem zrychlování zápisů do obchodního rejstříku,“ uvedla mluvčí Šlechtová.
