Mladiství za mřížemi si rádi vaří. Volný čas tráví sledováním televize nebo hraním stolního fotbálku |
LN: Už vám bylo 18 let?
Nebylo.
LN: Jak dlouho tady jste?
15 měsíců.
LN: A před sebou máte?
Tři měsíce.
LN: Co jste provedl, že tady jste?
Byl jsem v dětským domově a utíkal jsem. Tak za to. Maření a tak.
LN: Litoval jste svého činu, když jste sem přišel?
Tak litoval, ale už se nedalo nic dělat, když už jsem tady byl.
LN: Když za tři měsíce odcházíte, tak na co se nejvíc těšíte až budete venku? A co vám tady nejvíce chybí?
Rodina. Dcera...
LN: Máte dítě?
Ano.
Taky mi chybí práce a takovýhle věci, co se týče života.
LN: Jak často jste se tady vídal se svojí dcerou? Viděl jste ji tu vůbec?
Viděl.
LN: Tak to je asi hodně malá, že?
Ano, je.
LN: Jak těch 15 měsíců hodnotíte? Myslíte, že byste už nikdy neudělal nic, kvůli čemu byste tady mohl skončit znovu?
Tak. Já nevím, co bych vám na to řekl.
LN: Budete si svobody vážit víc?
Budu. Určitě.
LN: Když na těch 15 měsíců zavzpomínáte, tak kdy to tady pro vás bylo nejhorší? Bylo to na začátku?
Teď. U konce.
LN: Máte obavy z toho, co venku čeká?
Ano.
LN: Bojíte se, že vás nepřijme okolí?
Ne, to ne. Bojím se toho, že zase něco udělám. Že něco budu dělat venku. Že se zase chytím tý špatný party, jako vždycky, a skočím tady zase.
LN: Neuvažujete tedy, že změníte prostředí? Že se třeba odstěhujete a začnete někde úplně znovu?
Spíš ne.
LN: Jak trávíte ve věznici den?
Ráno vstanu, máme snídani, ze snídaně máme malý ščíták. Za hodinku máme velkej ščíták. Po velkým sčítáku uděláme si rajony (úklid společných prostor) Pak na kulturku na televizi nebo s panem vychovatelem na aktivity ven, na fotbal nebo takhle takový věci.
LN: Jakou část dne máte nejradši?
Když chodíme ven, na fotbal nebo hrát něco.
LN: A v zimě?
Do haly chodíme. Tam hrajeme fotbal, nohejbal a takový věci.
LN: Co vaši spoluvězni, se kterými trávíte hodně času. Jste kamarádi?
Jo.
LN: Bavíte se společně o tom, z jakého důvodu tady jste? Nebo co tak řešíte?
Někdy.
Kluci třeba povídají, co dělali venku a takovýhle věci.
LN: Myslíte si, že se s nimi budete vídat až vyjdete na svobodu?
Nevim.
LN: Co bude první věc, kterou uděláte až půjdete ven?
První kam půjdu bude za rodinou. Za maminkou.
LN: Už jste domluvení, že na vás bude čekat maminka?
Já se ještě vracím do diagnosťáku.
LN: A tam budete jak dlouho?
18 dní.
LN: Máte pak v plánu třeba nějakou práci, které se chcete věnovat?Tesařina.
LN: Máte na to nějaké vzdělání? Nebo pokoušel jste se nějak řemeslu přiblížit?
Ne.
LN: Takže máte u někoho známého sjednanou práci?
Ano.
LN: Jaký máte vztah k dozorcům a vychovatelům? Byly pro vás někdy oporou?
Někteří velitelové jsou normální. Některý s náma vycházejí dobře, některý ne.
LN: Chodily vám sem balíčky od blízkých? Co jste chtěl, aby vám posílali? Co vám chybělo?
Hygiena a takovýhle věci, spodní prádlo.. Nesmíme si posílat tabáky, dokud nám není 18 let.
LN: Záviděl jste někdy nějakému spoluvězni, že mu přišlo něco, co nemáte?
Ne.
LN: Naopak jste jim třeba věci půjčoval?
To jo. Navzájem.