Realitky si vylobbovaly zachování úschov. Ty přitom vedly k řadě případů zpronevěry |
Do druhého čtení míří ve Sněmovně novela zákona o realitním zprostředkování. Nejpalčivějším tématem celé úpravy je otázka, zda realitním kancelářím zachovat možnost poskytovat úchovu finančních prostředků. Podle pozměňovacího návrhu by měly kontrolu nad realitkami poskytujícímu úschovu vykonávat obecní živnostenské úřady, ty na to ale nemají kapacitu.
Pozměňovací návrh, který předložili poslanci Helena Válková (ANO), Taťána Malá (ANO) a Dominik Fery (TOP 09) počítá s tím, že realitní zprostředkovatel musí v případě poskytnutí první úschovy informoval obecní živnostenský úřad. Kontrola úřadu tak bude záviset na tom, zda realitní kancelář vůbec tuto oznamovací povinnost splní.
„Pokud tak neučiní, živnostenský úřad nemá možnost zjistit, zda realitní zprostředkovatel tuto službu poskytuje, a provést u něj kontrolu. Živnostenské úřady nemají odpovídající kapacitu k tomu, aby zajistily plošnou kontrolu všech podnikatelů, kteří získali živnostenské oprávnění k této činnosti, a zajistili dozor v plném rozsahu,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového odboru Ministerstva průmyslu o obchodu (MPO), pod které živnostenské úřady spadají.
Pozměňovací návrh sice počítá s tím, že pokud realitní kancelář nedodrží oznamovací povinnost, hrozí jí za to pokuta až půl milionu korun. MPO se však obává, že kontrola živnostenskými úřady nebude dostatečně efektivní jako je tomu u bank, advokátů a notářů, kteří úschovy vedle realitek nejčastěji poskytují. „Dozor nad úschovou peněz podnikatelských subjektů kterou by prováděli pracovníci živnostenských úřadů, by neodpovídal kontrolnímu systému, který je nastaven u peněžních ústavů daleko přísněji, přestože by se jednalo prakticky o stejnou činnost,“ dodala Trefancová.
Jde o miliardy
Pozměňovací návrh ani nepočítá s tím, že by měla být kapacita živnostenských úřadů kvůli nové agendě navýšena. Ani dnes přitom není poskytování úschov okrajová agenda, kterou by realitní kanceláře vykonávaly jen čas od času. Tedy, jak které.
Jedna z největších realitek M&M Reality uskutečnila podle Petra Morcinka, jež řídí strategii firmy, úchovy v závratných výších: „V letech 2017 za šest miliard, v roce 2018 za sedm miliard a v letošním roce dosud za miliard pět,“ napsal LN Morcinek.
Další lídr na trhu v oblasti nemovitostí, společnost NEXT Reality podle generálního ředitele Roberta Hanzla realizuje drtivou většinu úschov u advokátů. Zákaz provádění úschov mají jejich franšízové kanceláře, takže probíhají jen u vlastních poboček, přesto nejde o nezanedbatelné číslo. „V roce 2017 to bylo 223 úschov, loni 241 a letos dosud 137 realizovaných úschov,“ uvedl Hanzl.
Proč se ale vůbec vyostřená debata o tom, kdo může poskytovat úschovy finančních prostředků, spustila? Banky, advokáti a notáři totiž mohou poskytovat úschovy peněz jen za striktně stanovených podmínek. Například o nich musí vést podrobnou evidenci, hlásit každou úschovy na příslušnou profesní komoru, nebo mít na každou jednotlivou transakci zřízený separátní účet. To pro realitky neplatí.
Poskytovat, ale nenabízet
Realitní kanceláře úschovy poskytují jen na základě ustanovení občanského zákoníku. „Vzniká riziko, že dojde ke smíchání peněžních prostředků zájemce o úschovu s peněžními prostředky realitního zprostředkovatele a že dojde ke krytí jeho provozních nákladů těmito svěřenými prostředky,“ stojí v důvodové zprávě zákona.
Hlavním cílem úpravy měla být ochrana peněz lidí před podobnými případy. Ministerstvo pro místní rozvoj dokonce v lednu předložilo variantu zákona, podle kterého nemohli realitky poskytovat úschovy vůbec. Nakonec však otočilo. Realitky dle návrhu sice nemohou úschovy přímo nabízet, pokud o ni však klient přímo požádá, poskytnout ji mohou.
Nejednotná praxe
Každá realitní kancelář přistupuje k úschovám jinak. Zhruba polovina klientů Maxima Reality využijí jejich úschovu. „Výhodu spatřují klienti v tom, že všechny administrativní úkoly spojené s prodejem a koupí nemovitosti mohou vyřídit na jednom místě,“ uvedl Jiří Lamberka, ředitel právního oddělení Maxima Reality.
Realitní kanceláři v síti RE/ MAX mají naopak přísný zákaz. „Pro naše klienty smějí úschovy realizovat jen banky nebo advokáti, kteří dodržují přísná bezpečnostní opatření, mezi která patří například sjednání odpovídajícího pojistného nebo povinná autorizace platby dvěma advokáty,“ vysvětlil Jan Hrubý, generální ředitel RE/ MAX.
Stejně postupuje i realitní kancelář Svoboda & Williams. „Zajištění úschovy kupní ceny u důvěryhodné třetí osoby považujeme za základ bezpečné a transparentní realitní transakce. Úschova u realitních kanceláří je dle našeho názoru značně riziková,“ uvedl Prokop Svoboda, zakladatel kanceláře.
Šéf Next Reality apeluje, aby se úschovy nestaly monopolem jen vybraných profesí. „Úschovy jsou již přísně regulovány a osobní žádost klienta je zbytečná. Povede to k neposkytování úschov realitními kancelářemi, takže bude služba realizována jen u advokátů, kterým se tím prakticky udělí monopol, což může vést ke zdražení služeb,“ varoval Hanzl.
Realitní kanceláře většinou za úschovy nic neúčtují, klienti však platí celkovou provizi. U advokátů a notářů se cena služby počítá z výše realizované úschovy. Nově by dle návrhu mohli úschovu poskytovat také exekutoři.
