Zájem budily ale prakticky všechny přednášky. V místnostech mnohdy nebylo k hnutí a kdo přišel pozdě, měl většinou smůlu.
Rozhodování soudů
Fanoušci trestního práva si například mohli vyslechnout přednášku na téma Jak trestáme. Jakub Drápal se hned na úvod zeptal účastníků, zda mají sebou svůj telefon. Prostřednictvím aplikace je poté nechal hlasovat o jednotlivých otázkách týkajících se trestání, které ve svém projevu rozebíral. Účastníci si tak mohli sami na vlastní kůži vyzkoušet roli soudce a například zhodnotit, zda přikládají váhu dříve uloženému trestu, který obviněný zatím nevykonal. Většina z účastníků volila mezi přísnějšími tresty. Našli se i tací, kteří naopak volili trest mírnější. Drápal na výsledcích demonstroval, že rozdíl až tří let vězení, není možné považovat za něco, co je spravedlivé. Zároveň ovšem poukázal na to, že i taková je realita českých soudů.
Je dárkyně vajíčka matkou? Noc fakulty kladla palčivé otázky, dorazily stovky lidí |
Petr Čech, expert na obchodní právo, zase studenty a další návštěvníky upozornil na to, že ačkoli současný občanský zákoník používá jiné výrazy než ten předchozí, nemusí to nutně znamenat změnu ve výkladu soudů. „Je vidět maximální snaha o kontinuitu. I nová textace může být naplněna starým obsahem,” uvedl Čech. Ve své přednášce upozornil také na to, že i leckdy i na první pohled jednoduchá rozhodnutí mohou obsahovat řadu vedlejších otázek, které se soud zároveň rozhodl vyřešit.
Ne všechny přednášky se nutně soustředili čistě na právní otázky, právo však bylo mnohdy jejich společným jmenovatelem. Dvojice Jan Černý a Marek Orko Vácha představili studentům metodu crispr, která umožňuje „vystřihnout” část genu a nahradit jej jiným. Ve své přednášce se snažili poukázat na hranice etiky, ať už jde o změnu lidského genu nebo těch zvířecích. „Nemá prase právo na to, aby nesvítilo? Co byste ještě umožnili vy, aby se zvířatům dělalo?” ptal se Marek Vácha.
Boilerovna či půda
Krom přednášek mohli návštěvníci vybírat z bohatého doprovodného programu. Přichystána byla úniková hra, laser game, silent disco, koncert písničkáře Jana Pokorného známého také jako Pokáč, jóga v bazénu či komentované prohlídky fakulty. Že je mezi studenty zájem navštívit jindy nepřístupné prostory, dokazovalo i to, že místa byla prostřednictvím online registračního formuláře rozebrána do tří minut od jeho spuštění.
Ti, kteří měli to štěstí, se mohli podívat například do boilerovny nebo půdu fakulty, kde za minulého režimu bývala střelnice. Jedním z prvním pokynů průvodce pak bylo podlézt pod stolem pana vrátného, neboť se za ním ukrývají schody, které vedou do prostor, jež sloužily jako byt vrátného. „Vrátný to tedy měl velmi blízko do práce. Jak můžete vidět, dnes se tu nachází knihy z bývalé katedry marxismu-leninismu,” uvedl průvodce Aleš Kubíček. Další kroky vedly k neprůstřelným dveřím, které na fakultě instalovali nacisté.
Účastníci se také mohli dozvědět o statečnosti někdejšího rektora Bedřicha Hrozného známého pro rozluštění písma Chetitů. Když 17. listopadu 1939 příslušníci gestapa a SS vběhli na půdu pražské právnické fakulty a začali zatýkat studenty Bedřich Hrozný se postavil na odpor. „Halt und sofort hinaus! Hinaus! Der Kommandant soll bei mir melden!“ Požadoval, aby se mu hlásil jejich velitel. A ten se za ním skutečně zanedlouho dostavil. „Jsem rektor Univerzity Karlovy. A vy stojíte na akademické půdě. Podle všech platných zákonů sem nesmí nikdo vstoupit bez mého svolení. Ani policie, ani vojsko. Jste vojáci, pánové a jako takoví musíte ctít zákony. Odejděte.“ Když se vojáci za několik hodin vrátili, našli na právnické fakultě už jen pár starších profesorů, u kterých se nepředpokládalo, že by jim cokoli hrozilo. Studenti mezitím utekli chodbou vedoucí k náplavce, do níž se účastníci prohlídky také mohli podívat.
  |
Ocenění pro nejlepší
Festival zároveň poprvé ocenil učitele fakulty. Těmi nejlepšími byli vyhlášeni Marek Antoš, Katarzyna Žák Krzyžanková a Jakub Tomšej.
