Lidovky.cz

Oběti trestných činů se mohou s náhradou škody obrátit na stát. Možnosti ale příliš nevyužívají

Právo

  7:00 – ADVERTORIAL
PRAHA - Relativně novou, v praxi rozhodně zatím málo používanou, možností rychlé a účinné reparace škod, které utrpěly oběti trestných činů, je zákonem stanovené oprávnění čerpat náhradu utrpěných škod ze speciálního účtu vedeného za tím účelem Ministerstvem spravedlnosti ČR.
(ilustrační snímek) Oběť násilí.

(ilustrační snímek) Oběť násilí. foto: Shutterstock

Oběti trestných činů neznají svá práva, ukázal průzkum. Videa jim s tím mají pomoci

Pokud se někdo stane obětí trestného činu, může soud pachateli, kromě jiného, uložit i povinnost zaplatit peněžitý trest, případně jej postihnout jinou majetkovou sankcí. Poté je pak nově možné, aby se poškozený v trestním řízení domohl finanční náhrady za spáchaný trestný čin nikoliv zdlouhavě a s nejistým výsledkem na pachateli, ale prostřednictvím státu, a to konkrétně ze speciálního účtu zřízeným Ministerstvem spravedlnosti ČR. 

Nezbytným předpokladem pro získání takové finanční náhrady poškozeným prostřednictvím zmíněného účtu je především existující pravomocné odsuzující rozhodnutí trestního soudu, uložení majetkové sankce pachateli a podání žádosti poškozeným v zákonem stanovené lhůtě, která bude obsahovat předepsané náležitosti.

Asi málokdo z řad laické veřejnosti bude znát zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, který za předpokladu splnění nezbytných, zákonem stanovených náležitostí, nabízí poškozeným určitě snazší cestu k dosažení odškodnění případech, kdy jim v důsledku spáchání trestného činu vznikla majetková škoda nebo nemajetková újma.

Účet u ČNB

Za účelem snazšího přístupu poškozených k jejich nárokům zřídilo Ministerstvo spravedlnosti České republiky zvláštní účet (číslo účtu, který je veden u České národní banky, je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti), na kterém jsou shromažďovány finanční prostředky z majetkových trestních sankcí, nejtypičtěji se jedná o peněžité tresty a tresty propadnutí věci/majetku apod. Část financí ve výši 2 % z tohoto účtu je každoročně poskytována Probační a mediační službě na pomoc obětem trestných činů a zbytek finančních prostředků, které nejsou vyplaceny poškozeným a na pomoc obětem trestných činů, tvoří příjem státního rozpočtu. Je zřejmé, že prostředky jsou určeny primárně právě na odškodnění obětí trestných činů, které nemusí pro dosažení náhrady škody podstupovat další řízení vůči odsouzenému (např. exekuční), navíc mnohdy bez hmatatelného výsledku. Dále je nutné upozornit, že se nejedná o univerzální účet, nýbrž o účet sloužící k uspokojení poškozeného z trestních sankcí uložených v konkrétním trestním řízení, které se týká právě této poškozené osoby. Po vyplacení „odškodnění“ ve smyslu popsaného zákona poškozenému přechází na stát pohledávka (ve výši vyplacené částky) vůči odsouzenému.

Lepší pozice poškozených

Cílem nové právní úpravy bylo dle důvodové zprávy zlepšit pozici poškozených, kteří se mnohdy neměli prakticky z čeho uspokojit, pokud byl pachatel nemajetný a případný zajištěný majetek připadl primárně státu. Nicméně po téměř dvou letech účinnosti této právní úpravy se ukazuje, že daný institut se zdá být pro poškozené relativně složitý a bez právní pomoci na náhradu dosahují obtížně.

Jednou ze základních podmínek k dosažení nároku poškozeného ve smyslu popisované právní úpravy je uložení majetkové sankce pachateli v trestním řízení, ve kterém poškozený řádně uplatnil svůj nárok a tento nárok mu byl soudem přiznán. Výše uvedený zákon obsahuje i další podmínky, které je pro dosažení kýženého výsledku nezbytné dodržet.

Krátká lhůta

Výše popsaná právní úprava nabyla účinnosti dne 1. ledna 2018. Jak prvotní statistiky ukazují, velmi problematické je podání žádosti o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby v zákonné lhůtě, která činí pouhých 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Pro právního laika pak může být hlídání a dodržení této lhůty (i s ohledem na případné odvolací řízení) obzvlášť složité. V případně marného uplynutí této lhůty se finanční prostředky stávají součástí státního rozpočtu a poškozený ztrácí možnost jejich čerpání.

Podle informací Ministerstva spravedlnosti ČR ze srpna letošního roku bylo na speciální účet od začátku jeho fungování poukázáno celkem 129,5 mil. Kč, nicméně mezi poškozené bylo rozděleno pouhých 2,8 mil. Kč. Z toho vyplývá, že zbylé finance se z 98 % staly součástí státního rozpočtu ČR a jen 2 % sloužily svému primárnímu účelu, totiž na pomoc obětem trestných činů.

Růst alternativních trestů

Ačkoli tuzemské trestní soudy nevyužívají ukládání majetkových sankcí v takovém rozsahu, jako je tomu v zahraničí, v poslední době dochází k rostoucí tendenci ukládání těchto alternativních trestů i v tuzemsku. Na základě výše uvedeného se významným způsobem zvyšuje potenciální šance poškozených na náhradu majetkové či nemajetkové újmy v trestním řízení, pokud budou ovšem poškození o této možnosti informováni.

Formulář k podání žádosti o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.

Závěrem je nutno dodat, že zákon č. 59/2017 Sb. a jeho základní myšlenka určitě může přispět k tomu, aby se poškození domohli svého nároku ze spáchaného trestného činu, neboť pachatelé, kterým je uložen např. peněžitý trest jsou ke složení dané částky motivováni v důsledku hrozby náhradní trestu odnětí svobody. Na druhou stranu by bylo vhodné do budoucna uvažovat o zjednodušení přístupu poškozených k této možnosti, tedy o zjednodušení právní úpravy. Za současné situace se poškození právní laici svého nároku bez právní pomoci domohou jen velmi obtížně, což jistě nebylo ani cílem zákonodárce.

Autor je advokátem v advokátní kanceláři HSP & Partners. Text je placenou inzercí.

INZERCE

Chcete i vy publikovat svůj inzertní článek? Ozvěte se na katerina.kolarova@lidovky.cz.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.