Lidovky.cz

Právo

Šámal bude usilovat o post ústavního soudce. Jeho nástupce v čele Nejvyššího soudu vybere Zeman

Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu. foto: Anna Vavríková, MAFRA

PRAHA - Po Novém roce budou senátoři rozhodovat o tom, zda do křesla soudce Ústavního soudu usedne Pavel Šámal. Profesor trestního práva a současný předseda Nejvyššího soudu (NS) totiž ve středu odpoledne přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana a půjde do senátního pléna hledat podporu pro svou kandidaturu.
  7:00

Zemanova další rošáda. Šámalova cesta na Ústavní soud uvolní klíčový post justiční soustavy

Pokud Šámal uspěje, začne se hledat jeho nástupce. Půjde tak o další z klíčových změn, které justice v následujících měsících zažije. Rozhodující slovo ve výběru nového šéfa NS bude mít prezident, jde o jeho výlučnou pravomoc.

Nejvyšší soud je vrcholnou justiční institucí, jejímž úkolem je sjednocovat rozhodovací praxi soudů, rozhoduje také o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím nižších článků soustavy. Pavel Šámal stojí v jeho čele od roku 2015. Mandát sice dostal na deset let, ale skončil by už v roce 2023 – kvůli věku, v tom roce má totiž oslavit sedmdesátiny, což je věkový strop pro všechny soudce. Tedy s výjimkou Ústavního soudu, kde se hranice neuplatňuje.

Zeman vs. Benešová

Otázka možného nástupce v čele NS byla na stole již při středeční Šámalově audienci u Zemana. „Také o těchto otázkách jsme hovořili a nakonec jsme se shodli a pan prezident jednoznačně řekl, že tuto otázku se mnou chce řešit až poté, co případně získám souhlas Senátu,“ uvedl po schůzce Šámal. Ten již dříve LN řekl, že Zemanovi navrhl dva kandidáty.

Justiční kuloáry hovoří o tom, že jedním z nich je dosavadní místopředseda NS Roman Fiala. Jde o předního experta na dědické právo, který v roce 2017 usiloval o vedení Soudcovské unie – dobrovolného profesního spolku soudců. Porážku mu však tehdy uštědřila Daniela Zemanová, která obhájila druhý mandát. Podle informací LN je Fiala na Hradě dobře zaveden, a proto jsou jeho šance poměrně vysoké. Sám však v této otázce zůstává zdrženlivý, na dotazy redakce, zda má o funkci zájem, nechtěl reagovat.

Na stránkách LN ho však Iva Brožová, bývalá šéfka NS, označila v minulých dnech za „milovníka moci“. „Považuji totiž za nepřijatelné, aby muž mající druhou nejsilnější pozici v obecné justici reprezentoval soudcovskou obec, prostě proto, že by šlo o střet zájmů na nejvyšší úrovni,“ kritizovala Brožová snahu Fialy dostat se do čela Soudcovské unie.

Svého favorita na případně uvolněný post v čele NS představila i šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). „Mým jediným kandidátem na funkci předsedy Nejvyššího soudu se stane pan doktor Robert Fremr,“ uvedla ministryně. Jde o špičkového odborníka na trestní právo, místopředsedu Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Dříve působil jako soudce Nejvyššího soudu a také Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Ani Fremr zatím nechce cokoli komentovat.

Klíčovou roli má Miloš Zeman. Zmínila to i ministryně Benešová: „Záleží jen na panu prezidentovi, zda Fremra skutečně jmenuje.“ Benešová se před několika týdny utkala s hlavou státu při výběru šéfa jiné důležité justiční instituce. A to když se hledal šéf Vrchního soudu v Praze. Výběrové řízení vyhrál Luboš Dörfl, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem a také ministryň favorit. Zeman však otevřeně podporoval druhého kandidáta – dosavadního místopředsedu vrchního soudu Jana Sváčka. V tomto případě Zeman Benešové ustoupil a Dörfla ve středu jmenoval. Ministryně totiž ke jmenování navrhla jen svého kandidáta. V otázce případné volby šéfa Nejvyššího soudu se však Zeman už na nikoho ohlížet nemusí.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.