Šťastné fotky na Facebooku? Pro obhajobu důkaz, že se oběti znásilnění nic nestalo |
Před Nejvyšší soud se dostal spor uživatelky Facebooku a internetového zpravodajského portálu bulvárního zaměření. Internetový portál použil veřejně dostupnou profilovou fotografii uživatelky pořízenou v ateliéru a v pokročilé fázi těhotenství, a to u dvou článků, které se týkaly vyšetřování smrti její kamarádky. Fotografie byla umístěna ve fotogalerii plné snímků z místa činu a doplněna informací, že uživatelka byla svědkem úmrtí kamarádky, že po její smrti otěhotněla a stala se matkou, a současně spekulací o otcovství dítěte. To vše bez vědomí uživatelky, a tedy i bez jejího souhlasu. Její těhotenství přitom s událostí nijak časově ani věcně nesouviselo.
Soud prvního stupně i soud odvolací žalobu uživatelky, kterou se domáhala stažení své fotografie z internetového portálu, zveřejnění omluvy a náhrady nemajetkové újmy ve výši 187.000 Kč, zamítly. Podle soudů obou stupňů byla fotografie získána z nezabezpečeného účtu, resp. byla volně dostupná, a uživatelka zveřejněním fotografie v podstatě svolila k jejímu šíření jakoukoli další osobou. Za takové situace tak podle mínění prvostupňového i odvolacího soudu nemohlo dojít k porušení práva uživatelky k její podobizně. Současně se uživatelka se svou zesnulou kamarádkou stýkala a byla svědkem její smrti, a podle mínění obou soudů tak internetový portál zveřejnil články ve veřejném zájmu na základě tzv. zpravodajské licence. Použití fotky bylo přiměřené k jejímu obsahu a uživatelkou tvrzený zásah do jejích osobnostních práv nebylo možné z hlediska zákona posoudit jako objektivně způsobilý přivodit jí nemajetkovou újmu.
Dovolací soud se však s uvedenými závěry neztotožnil. Připomněl, že podle občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka, nevyjímaje jeho důstojnost, vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy. Bez souhlasu člověka není možné zachytit ani rozšiřovat jeho podobu. Byť člověk souhlasem s vlastním vyobrazením uděluje souhlas též k jeho obvyklému a s ohledem na okolnosti případu zároveň i pro něho předvídatelnému rozšíření podobizny, nelze jen ze skutečnosti, že si lidé obvykle volí za profilovou fotografii takovou, která jim lichotí a kterou považují za zdařilou, automaticky usuzovat, že souhlasí s užitím takové podobizny v souvislosti se svým jménem kýmkoli a k jakémukoli účelu.
Zákon pamatuje na celou řadu situací, kdy je možné pořídit nebo použít fotografii člověka také bez jeho svolení. V odborných kruzích se pro tyto případy vžil pojem zákonná licence. Jde například o situaci, kdy třetí osoba uplatňuje svá práva nebo právem chráněné zájmy v soudním řízení, nebo je-li účelem využití fotografie vědecká či umělecká činnost. V neposlední řadě je bez souhlasu dotčené osoby možné fotografii použít na základě tzv. zpravodajské licence, tedy pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné – například internetové – zpravodajství.
Ve všech uvedených případech je však nutné, aby využití fotografie bylo provedeno přiměřeným způsobem při respektování oprávněných zájmů člověka, tedy aby zákonný důvod zásahu obstál z pohledu jeho proporcionality. To se v posuzovaném případě nestalo.
Spojení fotografie uživatelky s výše uvedeným textem představuje podle Nejvyššího soudu zásah do důstojnosti a cti uživatelky, neboť její mateřství ani spekulace o otcovství dítěte nesouvisí s informováním veřejnosti o smrti její kamarádky. Uživatelka přitom nebyla a není známou osobou ani celebritou, informace o těhotenství uživatelky nebyly ve veřejném zájmu, ani nebylo jejich cílem přispět k debatě obecného zájmu.
V případě použití profilové fotografie uživatele sociální sítě Facebook nelze tedy bez dalšího dovodit nevyslovený souhlas uživatele s jejím dalším zveřejněním ani naplnění předpokladů zákonné zpravodajské licence. Naopak, vždy je třeba zabývat se hlediskem přiměřenosti se zřetelem ke konkrétním okolnostem zveřejnění takové fotografie a chránit nejen svobodu projevu informačních médií a právo veřejnosti na informace, ale také oprávněné zájmy dotčené osoby. Jinými slovy, zveřejněná fotografie by svým obsahem měla věcně souviset s reportáží a jejím zveřejnění nesmí nepřiměřeně zasahovat do důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí dotčené osoby.
Uvedené závěry však nebude možné uplatnit ve vztahu k samotnému použití fotografie sociální sítí Facebook, které uživatel zveřejněním fotografie poskytuje velmi širokou celosvětovou licenci k jejímu použití. Tato licence je bezplatná a převoditelná na další subjekty a podle smluvních podmínek Facebooku je na jejím základě možné fotografii distribuovat, upravovat, kopírovat či veřejně vystavovat, resp. sdílet s jinými osobami podle nastavení soukromí dotčeného uživatele, a to nejméně do doby, kdy uživatel fotografii odstraní ze svého uživatelského účtu. Ani tato licence však nedovoluje bez dalšího sdílet fotografii uživatele mimo „rodinu“ produktů Facebooku.
V minulosti se na internetu objevila informace, že v důsledku nahrání fotografie na sociální síť Facebook ztrácí autor této fotografie „vlastnická práva“ k ní. To samozřejmě není pravda. Je-li ten, kdo fotografii na Facebook nahrál současně jejím autorem, je i nadále vlastníkem autorských práv k ní a nic na tom nemění a poskytnutá licence ani smluvní podmínky Facebooku.
Autorka je advokátka a novinářka.
