Lidovky.cz

V kauze Postoloprty se ukázalo, že policie ani státní zástupce právo obcí neznali, říká advokátka

Právo

  7:00
PRAHA - Výsledkem práce advokátky Jany Zwyrtek Hamplové je osvobození deseti zastupitelů obce Postoloprty, kteří nyní po státu žádají milionové odškodné za roky trvající trestní stíhání. „Pokud chce někdo někoho stíhat, musí na to odborně mít,“ říká v rozhovoru pro LN.

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová má na kontě řadu úspěchů při zastupování zastupitelů měst a obcí. foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

,Advokacie je profese pro pohodlné spisovatele.‘ Ritter a Šťastný vstoupili do právnické síně slávy

LN: Jste přední českou odbornicí na právo územních samospráv. Sama jste v minulosti podala na starostu rodného města trestní oznámení. O co tehdy šlo?
Tehdy v roce 1998 starosta přes jasný zákaz zastupitelstva sám podepsal smlouvu, na jejímž konci byl bankrot místní teplárny, která do té doby městu vydělávala miliony. Tehdy jsem sama zaplatila znalecký posudek, který tento bankrot do čtyř let jasně předpověděl, přesto jak starosta, tak kolegové, zůstali k tomuto materiálu lhostejni. Starosta byl odsouzen, ale pak jej Nejvyšší soud najednou zprostil obžaloby.

Důvody nechápu dodnes, protože škody byly stovky milionů, o teplárnu jsme přišli. Starosta by však ty kroky nemohl dělat, kdyby neměl kolem sebe mlčící a poslušnou většinu zastupitelů. Nechápala jsem, že když jim předkládám jasná fakta, dívají se do stolu, mlčí a je jim to jedno. Dnes by všichni skončili před soudem.

LN: Stojíte za projektem Municipal, kde zastupitelé obcí a měst získají praktické právní vzdělání. Co vás ke spuštění projektu vedlo?
Po deseti letech advokátní praxe a právní pomoci samosprávě jsem si řekla, že by bylo dobré nabyté zkušenosti předávat dál, protože samospráva je po právní stránce skutečně těžký obor. Je velmi specifická, nároky na ni stoupají a zákony nejsou právě dokonalé. K tomu přistupuje to, že do funkcí zastupitelů jsou voleni laikové, po kterých se žádá profesionální výkon, a ti se každé čtyři roky mění…

Začala jsem psaním odborných článků, vzpomínám si, že první mi vyšel v Moderní obci v roce 1997, a nějaký rok nato jsem začala vytvářet speciální přednášky. Na první semináře přicházelo deset patnáct lidí, dnes zaplníme i plný kongresový sál.

LN :Téměř dvacet let jste byla zastupitelkou a rok starostkou. Před dokončením studií jste také na radnici působila jako úřednice. Čerpáte z těchto zkušeností při své práci dosud?
Není lepší průpravy než zažít doslova všechny pozice na vlastní kůži. To je můj bonus před kolegy advokáty, kteří radnicí ani žádnou funkcí tohoto typu neprošli. Nemohou nikdy úplně pochopit samu podstatu.

LN: Myslíte, že byste ještě někdy o funkci starostky či zastupitelky usilovala?
Každý má jiné životní cíle, já děkuji všem šťastným náhodám, které mi umožnily rozvinout svou profesi do těchto rozměrů, protože jsem se v pozici advokátky pro samosprávu skutečně našla a dovedla na vrchol. Ale myslím si, že být starostou nebo starostkou malé obce je krásná práce, jen kdyby na ně stát nekladl někdy až nesmyslné požadavky a naopak jim spíše pomáhal. Pokud chce stát po malé obci zpět nejen dotaci, ale i stoprocentní penále, je to zvěrstvo.

LN: Můžete uvést nějaké konkrétní oblasti, ve kterých obce nejčastěji vstupují do konfliktu se zákonem?
Nejčastěji jsou to majetkoprávní otázky, potom otázky pravomocí, často poruší dotační pravidla… a pak mají rozhodně co dělat, aby to obce ustály se ctí. Říkám starostům, že když taková situace nastane, aby to nikdy neřešili sami, ale s právníkem po boku. Stát totiž často neznalosti starostů zneužívá, vím, co říkám.

A ještě lépe – vždy se vyplatí u složitějších věcí poradit se předem. S úsměvem říkám, že je to levnější než potom hasit požáry. Bohužel tomu negativně nahrává i to, že zákon o obcích neodpovídá na řadu otázek, a v některých si dokonce i protiřečí. Proto jsem pro tento rok připravila seriál článků Stovky otázek bez odpovědí, kde se snažím přinést výklad toho, co zákon neupravuje.

LN: Co třeba zákon neupravuje?
Třeba předání funkce, málo se věnuje výborům, není blíže specifikované, co má obsahovat záměr o prodeji nemovitostí a tak dále a tak dále. Zmatky jsou i v pravomocích.

Podle mne by si samospráva zasloužila po dvaceti letech nový zákon o obcích, který by reagoval na zkušenosti z praxe.

LN: O prosazení nového zákona o obcích jste hovořila jako o jednom ze svých cílů. V jaké je to fázi?
Nový zákon o obcích mám už napsaný. Vznikl v rámci dvouletého vzdělávacího projektu Akademie samospráv, který sponzoroval pan senátor Ivo Valenta, jenž mimochodem pro vzdělávání samosprávy udělal opravdu hodně.

Zákon mám tedy v šuplíku a sem tam do něj ještě něco dopisuji, měním. Čekám na vhodnou konstelaci, kdy by byla naděje ho dostat na program sněmovny. Zkusím to po příštích volbách, možná najdu někoho, kdo by si nový zákon o obcích vytyčil jako svůj program. Samospráva by si ho zasloužila. V konkrétnější podobě, srozumitelný, praktický. Musíme si uvědomit, že s ním pracují laikové, a podle toho by měl také vypadat.

LN: Nedávno jste se také nechala slyšet, že orgány činné v trestním řízení zatím nepochopily, co samospráva je a co si vůči ní mohou a nemohou dovolit. Můžete to trochu více vysvětlit?
Víte, podstata je ta, že za třicet let si ještě policie a bohužel ani státní zástupci nezvykli na to, že dnešní samospráva nejsou žádné národní výbory, ale samostatný subjekt, který když nevybočí ze zákonných hranic, si může dělat, co chce. Uvedu příklad: kdyby se obec topila v penězích, klidně si může na návsi postavit maják, aby přitáhla turisty, a nikdo nemá právo se jí ptát, proč právě maják. Pokud chce obec rozdat stavební parcely svým občanům zadarmo a pokud to odůvodní, může to udělat. A tady je stále tendence mluvit obcím do jejich samosprávy z pozice nadřízeného.

Stát dávno není nadřízeným obcí a zasáhnout může jen v případě porušení zákona, ne v případě jiného názoru. Čeho si také ještě policie nevšimla, je to, že starosta není statutární zástupce obce, tedy že obec není firma.

LN: Jedním z vašich veřejně známých případů z poslední doby je kauza Postoloprty, ve které bylo stíháno a následně soudem osvobozeno deset zastupitelů. Byla tato kauza v něčem výjimečná?
Těch výjimečných kauz je víc, to už s sebou můj obor, znovuobnovený v roce 1990, nese. Ale Postoloprty jsou nyní nejznámější, a to proto, že stát tam udělal řadu neuvěřitelných chyb a v plné nahotě se ukázalo, že policie ani státní zástupkyně právo samospráv absolutně neznali.

Šlo o totální neznalost, která tři roky ničila životy slušným lidem. Proto žádáme po státu pro každého zastupitele dva miliony odškodného. Asi to skončí u soudu, protože to ministerstvo dobrovolně nedá, ale zastávám názor, že dokud stát nebude povolán k odpovědnosti za podobné vážné chyby, bude je v klidu dělat dál. Pokud chce někdo někoho stíhat, musí na to prostě odborně mít.

LN: Nyní zastupujete starostku obce Velká Lhota, která je obžalovaná za to, že obci způsobila prospěch. O co jde?
Tento případ kauzu Postoloprty absurdností přebije a vstoupí do dějin – starostku jedné malé obce v Beskydech státní zástupce opravdu obžaloval za to, že způsobila obci prospěch. Soud prvního stupně ji už zprostil obžaloby, státní zástupce se však odvolal. Tuto kauzu nechápeme z oboru opravdu nikdo. Bude to další obrovská ostuda státu.

Starostka žádala občany a firmy, kteří nadměrně užívali komunikace (stavěli dům, vozili různé náklady z lesa), aby formou daru přispěli obci na opravu infrastruktury. Naléhala na ně, vedla je k odpovědnosti a podařilo se jí z toho udělat takovou místní zvyklost, že ti, kdo takto více komunikaci použili, obci darovali sto či pět set korun, firmy i desítky tisíc. Nikoho nenutila a užití cesty tím nebylo nijak podmíněno, to by byla hloupost. Policie a státní zástupce z darů udělali poplatky a obžalovali ji z překročení pravomoci úřední osoby, protože došli k závěru, že tímto překročením obci způsobila prospěch, takže naplnila skutkovou podstatu trestného činu.

Jana Zwyrtek Hamplová (55)

■ Téměř dvacet let byla zastupitelkou města Mohelnice a rok stála jako starostka v jeho čele. Rok byla také poslankyní. V průběhu studia na Právnické fakultě UK pracovala i jako novinářka. Poté vstoupila do advokacie, kde se specializuje na veřejné právo, tematiku samosprávy a státní správy.

■ Založila vlastní vzdělávací centrum Municipal pro úředníky obcí, starosty či zastupitele.

■ Letos v lednu získala prestižní právnické ocenění Právník roku v oblasti správního práva.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.