Lidovky.cz

Právo

Přímé náhrady škody bude těžší vymáhat. Je totiž rozdíl, jestli opatření vydala vláda, nebo ministerstvo

Obchodní dům Palladium, zavřené patro s restauracemi. foto:  Petr Topič, MAFRA

Původní zpráva
Omezení maloobchodního prodeje a svobody pohybu se od úterního rána řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví podle této normy vydalo nové mimořádné opatření, které lidem i firmám ukládá stejné povinnosti a omezuje je na týchž právech jako dosavadní krizová rozhodnutí vlády.
  21:36

„Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví,“ odůvodnila pro Lidovky.cz změnu mluvčí vlády Jana Adamcová.

Češi se venku smí setkávat jen ve dvou, ideálně s dvoumetrovým odstupem. Nařízení platí už druhým dnem

Jenomže z právního hlediska je rozdíl, jestli opatření vydává vláda, nebo ministerstvo zdravotnictví. Od okamžiku vyhlášení nouzového stavu kabinet práva omezoval a nové povinnosti ukládal v režimu krizového zákona. Právníci však upozornili na to, že tento zákon státu ukládá povinnost nahradit lidem i firmám škodu, která jim jeho opatřeními vznikne. Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála zákon o ochraně veřejného zdraví takovou povinnost neobsahuje.

„Přesto považuji za téměř jisté, že pouhou změnou ve způsobu vyhlášení těchto opatření nemůže stát obcházet svou povinnost nahradit případnou škodu oprávněným subjektům podle krizové legislativy. Především ale pochybuji, že by ministerstvo zdravotnictví mělo během nouzového stavu vydávat vlastní opatření. 

Ústavní zákon o bezpečnosti, podle něhož vláda nouzový stav vyhlásila, totiž odkazuje na krizový zákon. A ten má proto během nouzového stavu před zákonem o ochraně veřejného zdraví aplikační přednost,“ dodává Dostál.

Redakce LN se na důvod změn dotázala předsedy vlády a ministrů zdravotnictví i vnitra. Dosud neodpověděli.

Zahlcené soudy i rozpočet

Po kuloárech se nicméně šíří spekulace, že důvodem bylo právě hrazení ušlých zisků, jichž by se mohli opatřením zavřené firmy, třeba restaurace nebo cestovní kanceláře, na státu domáhat. Bylo by to zahlcující pro státní rozpočet i soudní systém.

Vláda již firmám pomáhá, ale děje se tak na základě její vůle. Vznikly speciální programy na ministerstvu průmyslu i ministerstvu práce. Na druhém jmenovaném je to z balíčku pro podporu zaměstnanosti, aby podniky či živnostníci nepropouštěli. Dotační titul jim uhradí část mzdy zaměstnanců. Firmy, které musely zavřít, protože na ně přímo dopadlo omezující opatření, mají zaměstnance doma takzvaně z důvodů překážky na straně zaměstnavatele.

Zachraňte naše pivo, vyzývají Čechy minipivovary. Potřebují prodat 300 000 piv, které se mohou zkazit

„Tyto firmy mají povinnost kvůli překážce na straně zaměstnavatele vyplácet 100 procent mzdy. A stát jim refunduje 80 procent této částky,” vysvětlila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) při spuštění programu s názvem Antivirus. V podnicích, kde jsou výpadky kvůli karanténě, je to stejné – pracovníci dostanou sto procent, stát jejich chlebodárci proplatí 80 procent.

Resort průmyslu má program Covid, kde spravuje bezúročné úvěry s odkladem splatnosti a dává záruky na komerční půjčky pro postižené podnikatele i živnostníky.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.