Už teď je jisté, že justice nabere skluz, říká předseda Městského soudu v Praze Vávra |
LN: Soudci insolvenčního úseku vašeho soudu minulý týden zveřejnili vlastní návrh „pandemické“ novely insolvenčního zákona. Co je k tomu vedlo?
Naši soudci se rozhodli sami navrhnout něco, co považovali za prospěšné a potřebné. Šlo o kolektivní dílo. Aktivně se na něm podílelo asi šest soudců.
Návrh jsme zaslali i ministerstvu spravedlnosti a krajským soudům, které měly možnost se k němu vyjádřit. Po připomínkách jsme do něj zapracovali změny a minulé pondělí ho odeslali ministerstvu.
LN: Sepsali byste ho, i kdyby nepřišla současná pandemie?
Tento návrh vznikl za zcela mimořádných podmínek a naprosto spontánně jako reakce na vypjatou společenskou situaci. V normálních podmínkách by jistě nevznikl. Nebyl by k tomu důvod.
Insolvenční zákon je totiž s každou další novelou stále komplikovanější a nepřehlednější. Proto jsme se snažili zasáhnout do něj jen minimálně. Bez rizika zavádět něco nevyzkoušeného.
LN: Jak by váš návrh fungoval v praxi? Co konkrétně a jak by se změnilo?
Zásadní změnou mělo být, že všechny fyzické osoby, bez ohledu na to, zda půjde o podnikatele nebo spotřebitele a jaká byla příčina jejich úpadku, by měly rovný přístup k institutu oddlužení. Fyzickým osobám – podnikatelům by se tím nově otevřely obě možnosti řešení úpadku. Jak reorganizace, pokud provozují podnik či obchodní závod, tak oddlužení, nemají-li jej.
Návrh měl potenciál přispět k oddlužení všech fyzických osob bez ohledu na povahu jejich dluhů.
Kromě toho obsahoval i další významné změny. Například že se stávající moratorium mělo více zpřístupnit všem dlužníkům i bez souhlasu věřitelů. Navíc s maximální délkou až dvanácti měsíců namísto současných tří a možností jejího prodloužení o dalších šest měsíců, pokud by s tím věřitelé souhlasili.
LN: Ministerstvo spravedlnosti ale nakonec vypracovalo vlastní novelu, kterou minulý týden předložilo do vlády a v níž mnoho vašich návrhů nereflektovalo. Jak svůj postoj odůvodnilo?
Vyjdu-li z vyjádření ředitelky legislativního odboru ministerstva spravedlnosti, pak je zřejmé, že resort oslovil více subjektů a pracoval s různými podklady. Ty pak následně zhodnotil především v rámci diskuse s odborníky z Vysoké školy ekonomické.
Podle slov paní ředitelky jim sice podněty našeho soudu byly cennou inspirací, leč nakonec upřednostnili instituty svou povahou méně ambiciózní.
Přestože bych se spíše přikláněl k naší soudcovské variantě, neboť ji pokládám za méně komplikovanou a procesně jednodušší, rozumím tomu, že ministerstvo vládě předložilo a do parlamentu poslalo verzi, kterou samo považovalo za optimální. A kterou bude v diskusích s poslanci a senátory obhajovat.
LN: Jak konkrétně se nouzový stav projevuje na činnosti vašeho soudu?
Myslím, že na Vrchním soudě v Praze není situace výrazně odlišná od té na jiných soudech. Tady mohu odkázat na to, co už pro Lidové noviny řekl minulý týden předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Jsme soudem odvolacím, tedy rozhodujeme především o řádných opravných prostředcích proti usnesením a rozsudkům krajských soudů. Musíme tak někdy činit i bez ohledu na nouzový stav. Třeba v trestních řízeních ve vazebních věcech.
Na druhé straně jsou však rozhodnutí, která naopak z povahy věci teď vydána být nemohou. Typicky v řízení, kde je třeba rozhodnout při jednání, leč je zjevné, že se k němu účastníci z omluvitelných důvodů nedostaví. Všem známé poměry panující nejen v České republice takovým omluvitelným důvodem zřejmě budou.
No a mezitím je další množina rozhodnutí, která soud vydat může. Například v insolvenčním řízení se rozhoduje usnesením a většinou neveřejně, takže nynější situace v těchto případech nebrání práci našich insolvenčních senátů. Ta pokračuje i během nouzového stavu.
Velmi významným je i oprávnění našeho soudu posuzovat, zda má věc v prvním stupni projednat a rozhodnout okresní, nebo krajský soud. Tyto spory o příslušnost vyřizujeme průběžně. Obvykle ve lhůtě jednoho měsíce. Zde se například nouzový stav neprojevuje.
LN: Kolik odvolání na váš soud za 30 dní, na kolik je nouzový stav prozatím aktuálně vyhlášen, napadne?
V březnu bylo našemu soudu předloženo k rozhodnutí o odvolání v insolvencích a incidenčních sporech celkem 207 věcí. V neinsolvenční agendě pak 242 věcí.
LN: Nakolik nouzový stav zpomalí chod vašeho soudu? Za jak dlouho tyto resty doženete?
Je jisté, že soud zpomalí. Jak moc, to ale bude záležet na tom, jak se celá situace vyvine a kdy bude obnoven náš běžný provoz.
Naplní-li se optimistické předpoklady a proběhnou-li jednání i líčení nařízená nebo odročená na květen, pak by nemuselo jít o nic fatálního. S následky by se tak náš soud mohl vyrovnat už do konce tohoto roku. Ale to uvažuji o té nejradostnější variantě. Bude-li tomu jinak, pak na vaši otázku odpovědět asi neumím.
LN: Máte přehled, jak se nouzový stav projevil na chodu vašemu soudu podřízených prvoinstančních insolvenčních soudů?
Přehled máme, a to především díky vzájemné výměně informací předsedy našeho soudu s předsedy podřízených krajských soudů. Sám rovněž komunikuji se soudci jiných soudů i s jejich funkcionáři, takže vím, že nouzový stav a přijatá opatření a doporučení významně zasáhly do běžného chodu každého soudu. Tedy i těch krajských.
Vedení těchto soudů přijala opatření k fungování v omezených režimech, aby se tím zabránilo šíření infekce. Konkrétní opatření zveřejňují na svých webových stránkách. Soudci ve výrazně větším rozsahu pracují z domova. Byl omezen přístup veřejnosti do budov soudů a většina soudních jednání byla odročena.
Prvoinstanční insolvenční soudci pak v řadě krajů již prodloužili insolvenčním správcům lhůty pro podávání průběžných zpráv o jejich činnosti.
LN: Co všechno, kromě bezodkladného zveřejnění usnesení o zahájení insolvenčního řízení, musí soudy podřízené tomu vašemu podle účinné právní úpravy činit za nouzového stavu?
Bez ohledu na vyhlášení nouzového stavu musí i nadále činit veškeré úkony podle insolvenčního zákona. Nouzový stav neznamená omezení v jejich rozhodovací činnosti.
Ve velmi krátkých lhůtách musí posuzovat věřitelské insolvenční návrhy. Například nejedná-li se o šikanu. Na odmítání insolvenčních návrhů mají velmi krátké lhůty v řádu dnů.
Insolvenční řízení je specifické a administrativně náročné. Jeden úkon v něm navazuje na druhý a každý výpadek některého z článků tohoto řetězu je znát.
LN: Váš soud začal od dubna nově zveřejňovat svá rozhodnutí o věcné příslušnosti. Jak to účastníkům řízení pomůže?
Vrchní soudy jsou výlučně povolány rozhodovat spory o věcnou příslušnost soudů. Tedy určit, zda má být řízení v prvním stupni vedeno před okresním, nebo krajským soudem.
Má-li okresní soud, u něhož bylo řízení zahájeno, za to, že příslušným je krajský soud, předloží věc vrchnímu soudu, aby jeho výhrady posoudil. To platí i naopak. Stejně se postupuje, navrhne-li to účastník. V minulých letech jsme takových sporů řešili přibližně sto do měsíce.
V průběhu dubna začneme tato naše rozhodnutí zveřejňovat na webových stránkách soudu.
LN: Proč jste se rozhodli zveřejňovat právě tento druh rozhodnutí? Byla po nich poptávka?
Poptávka po jednotě a transparentnosti rozhodování byla a je dost veliká. Od soudců i advokátů. S kýmkoli jsem o našem záměru hovořil, každý ho uvítal. Náš záměr má ostatně širokou podporu i od dalších předsedů instančně podřízených soudů.
LN: Co si od zveřejňování tohoto typu rozhodnutí slibujete?
Slibujeme si, že sporů o příslušnost bude o to méně, oč budou účastníci řízení, jejich zástupci, ale především kolegové soudci vědět, jaká je v tomto ohledu ustálená rozhodovací praxe vrchních soudů.
Schválně používám plurál. Jsme totiž na spolupráci domluveni i s kolegy z olomouckého vrchního soudu. Některé konkrétní otázky s nimi konzultujeme. Informujeme je, která naše rozhodnutí hodláme zveřejnit. Chceme, abychom typově shodné věci posuzovali stejně.
LN: Plánujete v budoucnu zveřejňovat i některá svá další rozhodnutí?
V budoucnu bychom samozřejmě chtěli zpřístupnit i rozhodování v ostatních agendách. V insolvencích a v incidenčních sporech jsou rozhodnutí automaticky zveřejňována v insolvenčním rejstříku. Tak to musí být. Tak je nastaven zákon.
Podle mne by si ale zasloužila zveřejnění i rozhodnutí učiněná soudy ve věcech ochrany duševního vlastnictví, hospodářské soutěže i názvu a pověsti právnické osoby. Stejně tak jako ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalosoutěžním jednáním nebo nedovoleným omezením soutěže.
Budeme-li úspěšní se zveřejňováním svých rozhodnutí o věcné příslušnosti, pak svou pozornost zaměříme i tímto směrem. S kolegy, jichž se to týká, jsme si o tom už trochu povídali.
Samozřejmě, pokud se v budoucnu naplní záměr ministerstva spravedlnosti zveřejňovat všechna soudní rozhodnutí a budou-li dohledatelná podle jednoduchého klíče, pak už by separátní zveřejňování naším soudem nebylo zapotřebí.
Než se tak ale v potřebné kvalitě stane, hodláme kráčet po započaté cestě.
František Kučera (60)
|
