Vše o chytré karanténě. Ostré zahájení vázne na stanovisku úřadu, pak se mohou zapojit také banky |
„Chytrým“ na tomto projektu je nápad využívat lokalizační data od mobilních operátorů. Hygienici z nich poznají, která místa nemocní lidé navštívili a koho tam mohli potkat a nakazit.
Do projektu by se měly zapojit i banky. Se souhlasem nemocných lidí by hygienikům předávaly informace o místech, kde nemocní platili kartou nebo vybírali peníze z bankomatu. Ty se však do projektu dosud nezapojily. „Z informace České bankovní asociace vyplývá, že toto zpracovávání dosud neprobíhá,“ potvrdil LN mluvčí ÚOOÚ Tomáš Paták.
Ochránci dat nemají podklady
ÚOOÚ situaci okolo „chytré karantény“ monitoruje. Týden před jejím ostrým startem však podstatné informace čerpala pouze z veřejných zdrojů. „Ministerstvo jsme vyzvali k předložení dokladů týkajících se projektu chytré karantény, protože připravovaná opatření s námi dosud nebyla konzultována,“ řekl Paták.
To je podle mnohých na pováženou. „Zpracování údajů v rámci chytré karantény mělo být s tímto úřadem, který na zpracování takových dat dohlíží, konzultováno,“ uvedl například Robert Nešpůrek z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Obava ze zneužití dat
„Jsou země, které si s otázkou osobních údajů hlavu nelámou. Například Izrael nebo Čína. Jiné státy začaly lidem v karanténě natvrdo dávat elektronické náramky jako vězňům,“ zmírňuje obavy ze zneužití dat v Česku výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
S dodržováním ochrany osobních údajů, jimiž mohou hygienici disponovat jen šest hodin, pomáhá poradenská společnost PwC. „Naše zapojení je omezeno na činnost call centra pro obvolávání nakažených lidí. Zaměřujeme se na kontroly ukládání dat, přístupu k nim a způsoby jejich výmazu na konci. Neprovádíme audit ani prověrku podle zákona o auditorech nebo mezinárodních standardů,“ přibližuje zapojení společnosti PwC její partner Tomáš Kuča.
Jen se souhlasem nemocných
„Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví mobilním operátorům ukládá poskytovat ministerstvu lokalizační údaje jen s výslovným souhlasem nakažených. Ten musí být prokazatelně zaznamenán,“ zdůraznil Grund.
Lidé ho udělují výslovně během nahrávaného telefonátu pracovníkům call centra hygienické stanice, kteří jim volají. Pokud souhlas nedají, nezbude, než aby si na místa, kde se vyskytovali, rozpomenuli bez technologické pomoci. Přínos „chytré karantény“ tedy spočívá v tom, že jim pomůže si všechna tato místa oživit.
Padne i advokátní tajemství
Na projekt „chytré karantény“ reagovala ještě před jeho ostrým startem Česká advokátní komora (ČAK). Zákon o advokacii totiž advokátům zakazuje zveřejňovat informace o svých klientech, a to včetně jejich ztotožnění.
Podle ČAK však identifikace klientů, s nimiž se advokáti setkali, sleduje v případě „chytré karantény“ celospolečenský zájem na ochraně života a zdraví. Advokáti by proto měli hygienikům jména svých klientů, s nimiž se v posledních dnech setkali, říct. Klienty by o tom pak ale měli co nejdříve informovat, nejlépe telefonicky.
