Lidovky.cz

Právo

Ohrožení demokratického právního státu se u nás nebojím, říká ústavní soudce Uhlíř

Ústavní soudce David Uhlíř. foto:  František Vlček, Lidové noviny

Rozhovor
PRAHA - Ústavní soudci se v úterý zřejmě poradí, jak naloží se stížnostmi proti vyhlášení nouzového stavu v Česku. „Stojíme před úkolem dotvořit ústavní pořádek. Za jiné politické konstelace by mohla nastat situace, kdy by se exekutiva pokusila posílit na úkor jiných,“ říká ústavní soudce David Uhlíř.
  7:00

Absolutní zákazy by ze soudců udělaly osoby ve skleněné věži, říká ústavní soudkyně Šimáčková

LN: Jaké nové výzvy položil nouzový stav před Ústavní soud?
Musíme rozhodnout, jaká je povaha současných rozhodnutí exekutivy. Musíme si vyjasnit, jestli se jedná o právní předpisy svého druhu, nebo o exekutivní postup nepodléhající soudní kontrole. Některá rozhodnutí jsou formálně označena jako opatření obecné povahy, ale obsahově jsou právní normou. Stojíme před úkolem dotvořit ústavní pořádek. Zákon o Ústavním soudu nemá žádná zvláštní ustanovení, jež by upravovala postup při přezkumu takových rozhodnutí. Musíme se rozhodnout, jaký procesní postup zvolíme.

Navíc zde máme přinejmenším tři nebo čtyři typy exekutivních rozhodnutí. Usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu, potom navazující rozhodnutí vlády o krizových opatřeních a nakonec mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví a dalších správních orgánů.

LN: Měl by být Ústavní soud při posuzování stížností během nouzového stavu obezřetnější?
Musí být obezřetný v tom, aby si při vytváření nálezové judikatury nezavřel možnost k přezkumu rozhodnutí exekutivy někdy v budoucnu. Za jiné politické konstelace by mohla nastat situace, kdy by se exekutiva pokusila posílit moc na úkor jiných mocí a porušit systém brzd a vyvažování.

LN: Jaký názor máte na zpřístupňování právních předpisů vyhlašovaných vládou a ministerstvem zdravotnictví během nouzového stavu? Jsou vyhlašovány na tiskových konferencích, najít je na jednom místě v úplném znění a vyznat se v nich může být složité.
Zrovna jsem strávil dlouhý čas hledáním na webových stránkách jednoho ministerstva, která jeho rozhodnutí jsou ještě v účinnosti a která byla nahrazena jinými. Ani nevím, které všechny další státní orgány vydávají urychleně různá opatření obecné povahy v souvislosti s koronavirovou pandemií. Osobně si myslím, že kromě tiskových konferencí by všechna obecně závazná rozhodnutí měla být široce zveřejněna v tisku a na internetových stránkách médií. Provolání typu „Mým národům“ má viset na každém rohu.

LN: Je právo během nouzového stavu ještě právem?
Ovšem, jen je jeho prosazování trochu komplikovanější. A řadu věcí budeme řešit až s odstupem, po skončení nouzového stavu. Daleko větší zásah do právního stavu bude představovat ekonomický dopad pandemie než několik měsíců nouzového stavu a různých omezujících opatření.

LN: Čím by za nouzového stavu mohl být ohrožen demokratický právní stát?
Nouzový stav znamená určitá omezení základních práv a svobod. Listina říká, že i v takovýchto případech musí být šetřena jejich podstata a že omezující opatření nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než ke kterým byla stanovena. Asi cituju listinu nepřesně, ale to je podstata věci.

Kdybychom podobně jako Polsko stáli před otázkou, jestli uspořádat volby, nebo je odložit, byl by to závažný problém. Co je závažnější pro zachování demokratického systému – konání voleb za obtížných podmínek, nebo prodloužení mandátu o několik let?

LN: To je v Polsku, ale co u nás?
Podstatného ohrožení demokratického právního státu se u nás nebojím, nevidím o to žádné pokusy. Možná jsou některá rozhodnutí exekutivy málo racionální či nejsou dost jasně vysvětlovány. Taky by podle mého názoru některá rozhodnutí, jež činí ministerstvo zdravotnictví, měla dělat vláda. Zdlouhavé kontroly nákladní dopravy na hranicích jsou spíš ekonomický problém než lidskoprávní. K omezení cestování do zahraničí se podle mě Ústavní soud bude mít příležitost vyjádřit v nějakém rozhodnutí, takže nechci říkat svůj názor dopředu.

Osobně si myslím, že omezení pohybu lidí na veřejnosti by mohlo být v různých krajích různé – jinak závažná situace je v Praze, kde má koronavirus zatím na svědomí život skoro osmi desítek lidí, a na Zlínsku, kde dosud zemřel jeden pacient. Líbí se mi anglický nápad zelených a červených zón podle míry zasažení koronavirem a plán na postupné uvolňování v těch zelených a jejich propojování. To je však věc epidemiologů a ekonomů, ne právníků.

LN: Jak během nouzového stavu funguje Ústavní soud?
Všichni soudci i asistenti mají dálkový přístup do elektronicky vedených spisů. Komentáře k návrhům účastníků a zpravodajským zprávám si vyměňujeme e-mailem. Jednou za týden jezdím do Brna, abychom se se senátem sešli osobně.

LN: Na svém twitterovém účtu jste publikoval fotografii z videokonferenčního hovoru pléna. Jednání pléna bez přítomnosti jeho členů však zákon o Ústavním soudu nezná.
Zákon hovoří o přítomnosti soudců na plénu, nikoliv o osobní přítomnosti. Podle mého názoru přítomnost prostřednictvím internetu, mikrofonu a kamery, je dostatečná. Soudci se musejí slyšet, a pokud možno i vidět, ale nemusejí být schopni se na plénu navzájem fyzicky dotýkat. Ostatně, o úpravě svých vnitřních poměrů rozhoduje Ústavní soud sám, nikdo jiný.

David Uhlíř (65)

  • vystudoval pražská práva
  • v roce 1983 se stal členem Městského sdružení advokátů v Praze
  • ač byl do r. 1989 členem KSČ, věnoval se trestním obhajobám disidentů
  • mezi lety 1990 – 1991 byl tajemníkem pražského magistrátu za OF
  • v r. 1994 založil advokátní kancelář Uhlíř, Homola a spol. a vedl ji až do jmenování ústavním soudcem
  • v letech 2009 – 2014 byl členem představenstva České advokátní komory
  • soudcem Ústavního soudu je od 10.12.2014
  • na PF UK vyučuje občanské právo a zkouší jej i u advokátních zkoušek
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.