V České republice začalo nově podnikat 20 tisíc osob, 46 tisíc živnostníků podnikání přerušilo |
Pokud ne tyto, tak zcela jistě nejbližší měsíce, které budou následovat po uvolnění protipandemických opatření, živnostníkům naznačí, jaká budoucnost čeká odvětví, v němž dosud podnikali. Upadne-li ekonomika do recese, může být výpad zakázek krátkodobý, ale třeba i trvalý. Je proto namístě včas zvažovat, zda podnikání buď dočasně nepřerušit, anebo jestli s ním raději neskončit úplně.
Úvahy, pro kterou z variant se rozhodnout, by se měly odvíjet především od zhodnocení vývoje, jímž se bude situace na trhu ubírat. A také ovšem od odhadu očekávaných zisků a ztrát.
Z právního hlediska se od sebe přerušení živnosti a její definitní ukončení administrativně mnoho neliší. Podstatný rozdíl je však v tom, že obnovit přerušenou živnost lze kdykoli později ze dne na den, a to bez správních poplatků. Naproti tomu začít znovu podnikat poté, co byla dřívější živnost trvale zrušena, už vyžaduje nejen zaplacení poplatků za obstarání živnostenského oprávnění, ale i vyřízení všech dalších evidenčních povinností vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Za přerušení nic nedáte
Přerušit živnost je rychlé a zdarma. Pokud se podmínky pro podnikání v budoucnu zlepší, lze ji obnovit a znovu v ní pokračovat.
Od oficiálního přerušení podnikání je nutné odlišit situaci, kdy podnikatel svou činnost utlumil natolik, že už ji téměř nevykonává, pokud by se na něj ale nějací klienti obrátili, jejich zakázku by vyřídil. Odvádět státu měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění, stejně tak jako v závislosti na předchozích výdělcích i zálohy na daň z příjmů, a označovat svou provozovnu, je totiž osoba samostatně výdělečně činná povinna, dokud své podnikání nepřeruší úředně, a nikoli jen fakticky.
Všechno lze vyřídit online
Nejméně administrativně náročné je přerušení živnosti pro podnikatele, kteří mají datovou schránku či elektronický podpis. Díky nim všechno za okamžik vyřídí přes počítač a internet.
Během nouzového stavu však úřady mají pochopení i pro ty živnostníky, kteří ani jedním z toho nedisponují. E-mailová podání bez elektronického podpisu přijímají i tak a na jejich pozdějším písemném doplňování netrvají.
Centrální registrační místo
Přerušení podnikání se oznamuje živnostenskému rejstříku prostřednictvím jakéhokoli živnostenského úřadu. Těmi jsou živnostenské odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a v Praze pak živnostenské odbory úřadů městských částí.
Aby si nepřidělávali práci a nemuseli kromě živnostenského úřadu obíhat ještě další instituce, vyplňují podnikatelé takzvaný změnový list. Jím živnostenský rejstřík žádají, aby informaci o přerušení podnikání předal příslušné správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně i finančnímu úřadu.
Formulář je k dispozici na portálu živnostenského podnikání www.rzp.cz. Podnikatelé ho interaktivně vyplní a odešlou na úložiště živnostenského rejstříku. Při odesílání se autorizují přihlášením do datové schránky nebo připojí elektronický podpis.
Kdo má víc než jednu živnost, uvede, kterou z nich přerušuje a odkdy. Nejdříve ji lze ale přerušit dnem doručení oznámení živnostenskému úřadu, jinak jakýmkoli pozdějším dnem. Vždy se však musí vyplnit předpokládaný den jejího obnovení – třeba za rok, za dva, ale klidně též za deset let. Toto datum lze později kdykoli změnit a obživnutí živnosti tím o nějaký čas oddálit.
Plátce DPH podává přiznání
Pokud je živnostník plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), zůstává jím, i když všechno své podnikání přerušil. Finančnímu úřadu musí během přerušení podnikání podávat nulové daňové přiznání v intervalech podle toho, je-li měsíčním nebo čtvrtletním plátcem DPH. Kontrolní hlášení však už nepodává.
