Lidovky.cz

Právo

Zeměkoulí na Hradě neotáčím, říká Zemanův advokát Nespala

„Základem právních služeb, které panu prezidentu poskytuji, je v podstatě totéž, co poskytuji kterémukoliv jinému svému klientu,“ říká advokát Marek Nespala. foto:  Petr Topič, MAFRA

Názor
PRAHA - „Některými lidmi jsem mimořádně přeceňován, což mi sice lichotí, ale vyvolává to o mně mylný dojem. Nejsem žádný zákulisní poradce,“ říká advokát prezidentů Klause i Zemana Marek Nespala.
  7:00

Soud projednával žalobu Hradu na Bartíka kvůli jeho tvrzení, že má Zeman rakovinu

LN: Lidé vás v posledních letech znají jako prezidentova advokáta…
Jestli dovolíte, to není úplně přesné. Každý, kdo cítí nutkání soudit se s panem prezidentem, totiž obvykle neumí příliš rozlišovat mezi tím, zda žalovat za prvé Miloše Zemana jako občana, za druhé Miloše Zemana jako prezidenta anebo za třetí prezidentskou kancelář. Patrně jste měl na mysli hlavu státu, ale na úvod a pro pořádek bych chtěl říci, že v tomto ohledu mám tři klienty v jednom.

LN: Tedy, to zní hodně metafyzicky. Necháte naše čtenáře nahlédnout pod pokličku vašeho vztahu s tímto vaším trojjediným klientem?
Zeptejte se, a uvidíme.

LN: Jak proběhlo první setkání ve formátu prezident republiky a vy jako jeho advokát?
Současný pan prezident i jeho Kancelář mne zdědili po svém předchůdci, prezidentu Klausovi. Mé první setkání s prezidentem Zemanem se tedy odehrávalo v těchto souvislostech.

A co o něm říci? Bylo příjemné. Vzpomínám si, že mne při prvním setkání face to face před mnoha lety zaujalo právnické myšlení současného pana prezidenta.

LN: V čem konkrétně?
Jednání nad jednotlivými kauzami se současným panem prezidentem vždycky bylo a je velmi věcné a kreativní. Výstupem bývá několik nápadů. A přiznám se, že prezidentovo právní myšlení obdivuji o to víc, že je vzděláním inženýr ekonomie.

LN: O těch se ale tvrdí, že právo je pro ně obtížně uchopitelné, jelikož je to věda argumentační, a ne exaktní jako ekonomie…
Samozřejmě, ale teď jsem měl na mysli ani ne tak pojetí právní vědy jako spíše cit pro právo. A také cit pro vyjednávání a emoční inteligenci vůbec. Ve všech těchto oblastech se mi se současným panem prezidentem spolupracuje velmi dobře.

Prezident Miloš Zeman.

LN: Jaká je šíře vašich právních služeb pro vašeho trojjediného klienta?
Společným jmenovatelem jsou otázky prezidentských pravomocí. Po celou dobu, co zastupuji Hrad, vnímám jakousi tendenci o lobotomii (operativní zákrok, při němž jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku – pozn. red.) hlavy státu, to znamená omezit a ořezat její práva, zkrátka snahu vytvořit z prezidenta ceremoniální hlavu státu a výkon jejích pravomocí delegovat někam jinam. Třeba na vládu. Jak mi v době, kdy jsem pracoval pro prezidenta Klause, sdělila jedna soudkyně, aby na prezidenta republiky bylo nahlíženo jako na takový lepší stavební úřad, byť svého druhu.

Takto to ale podle mne dlouhodobě fungovat nemůže. Posledních sedm osm let se proto mé právní služby pro Hrad odebírají tím směrem, aby bylo konstatováno, že stát je suverénní právě tak, nakolik je suverénní jeho hlava.

To je můj názor, ale shodl jsem se v něm jak s prezidentem Zemanem, tak s prezidentem Klausem.

LN: Ve sporech, v nichž hlavu státu zastupujete, jde tedy vždycky nejen o spor samotný, o nějaké právo, ale také o výklad prezidentských pravomocí. Nakolik již soudy podle vás pravomoci hlavy státu projudikovaly?
Zastupovat prezidenta republiky je odpovědná a mimořádně náročná právní služba. A právě proto, že se jí věnuji již několik let, tak mohu prohlásit, že této judikatury, včetně té od Nejvyššího správního či Ústavního soudu, mnoho není.

Za prezidenta Klause se jednalo o dva nejznámější případy. První se týkal nejmenování justičního čekatele soudcem a druhý odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu. To byly dlouhou dobu jediné dva judikované případy.

Jak ale vaši čtenáři jistě vědí, vějíř možností a variant výkonu funkce hlavy státu podléhajících soudnímu přezkumu se za prezidenta Zemana rozevřel, a to velmi doširoka.

LN: Čemu to přisuzujete?
Tomu, že se mění doba. Razantním způsobem se mění pohled na ústavnost a suverenitu státu, a tedy i na suverenitu hlavy státu.

LN: Advokát má podle stavovských předpisů povinnost klienta upozornit na všechny varianty řešení případu. Měl by se také pokusit o smír s protistranou a neměl by klienta hnát do sporů. Nakolik je pro vás obtížné přesvědčit k takovým krokům tak výraznou osobnost jakou je prezident republiky?
Základem právních služeb, které panu prezidentu poskytuji, je v podstatě totéž, co poskytuji kterémukoliv svému jinému klientu. To znamená, objeví se právní problém a já nebo náš tým uděláme jeho analýzu. Hodí se zdůraznit, že pokud jsem do prezidentova právního zastoupení personifikován já sám, tak to není úplně přesné, protože na právní agendě pro pana prezidenta a jeho Kancelář pracujeme asi v počtu deseti lidí.

Takže výstupem většinou bývá několik variant řešení a samozřejmě, že tak jako každý můj klient, může si z těchto variant i pan prezident vybrat tu, která mu konvenuje nejvíc.

LN: Co vám na práci pro prezidenta republiky přijde nejzajímavější?
Případy, v nichž hlavu státu zastupuji, jsou většinou právní pole neorané. Vývojem toho, jak naše společnost vnímá pojetí státu a jeho orgánů, dochází u nás, podle mého názoru, ke kolizím, které by v jiných stabilních společnostech zůstaly spíše jen tušeny.

A na práci pro oba pány prezidenty mi právě tohle pole neorané, tedy cokoli nové, přijde jako to nejzajímavější.

LN: V kauze Peroutka jste se vyjádřil tak, že prezident republiky bude po Terezii Kaslové žádat náhradu nákladů řízení, aby ji „vyškolil“. Proč jste použil tak silná slova?
Já toto své vyjádření vždycky chápal nejen ve vztahu k tomuto konkrétnímu případu, ale také v rámci svého obecného pohledu na sporné civilní řízení vůbec.

V rádiu jsem byl dotazován, jestli se podle mne prezident republiky nesmí žalovat. A já na to odpověděl, a trvám na tom stále, že prezident republiky se žalovat může, ale musí se to umět.

LN: A jak na to, tedy?
Od druhé poloviny devadesátých let tu máme precedent, když Václava Havla žaloval Petr Cibulka (jednalo se o žalobu na ochranu osobnosti, spor se vedl o důsledky zveřejněnění seznamů pracovníků StB – pozn. red.). Už tehdy Městský i Vrchní soud v Praze konstatovaly, že prezidenta jako hlavu státu takto na přímo žalovat nelze.

A tím školným, na které jste se mne ptal, jsem proto myslel to, že ten, kdo se na prezidenta republiky rozhodne podat žalobu, by si měl nejdříve precizně nastudovat ústavní a správní právo a teprve pak se vrátit k žalovanému nároku a vyprecizovat svou žalobu tak, aby byla projednatelná.

LN: Radíte prezidentu republiky i v jiných právních otázkách? Konzultuje s vámi třeba kandidáty na ústavní soudce?
Jsem pouhým rolníkem na poli práva. Některými lidmi jsem mimořádně přeceňován, což mi sice lichotí, ale vyvolává to o mně mylný dojem. Zeměkoulí na Hradě v žádném případě neotáčím.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.