Plačkov v diskusi u kulatého stolu podle své mluvčí řekl, že Kyjev svolil s postupným zvyšováním ceny plynu. Dodal že, "ukrajinské a ruské přepravní systémy ještě nejsou na tržní přístup v roce 2006 plně připraveny".
Dosažení dohody však mluvčí Gazpromu Sergej Kuprjanov popřel. Navíc označil Plačkovovo prohlášení za "provokaci". Gazprom chtěl zvýšit cenu plynu pro Ukrajinu pětinásobně na úroveň cen pro západní Evropu. Firma pohrozila, že přestane
Ukrajinu zásobovat, jestliže nebude nová dohoda podepsána do 1. ledna.
Kyjev chtěl původně zachovat dosavadní dohodu, díky níž odebírá ruský plyn po 50 dolarech za 1000 metrů krychlových, pak ale souhlasil se zvýšením v rámci přechodného období. Gazprom chce cenu zvýšit až na tržní úroveň 220 až 250 dolarů. Premiérům Ruska a Ukrajiny se minulý týden nepodařilo najít ve sporu o plyn kompromis.
Ukrajinský prezident Viktor Juščenko hovoří o politickém nátlaku Kremlu na zemi, která se v loňské "oranžové revoluci" vzdálila Rusku a přiblížila Západu.
Přes Ukrajinu jde zhruba 80 procent ruského plynu pro střední a západní Evropu a Gazprom dodává Evropské unii plynovody přes východní a střední Evropu čtvrtinu její spotřeby. Gazprom však vylučuje, že by spor s Ukrajinou vedl k ohrožení dodávek dále do Evropy.
Rusko a Ukrajina se přely o ceny plynu již v 90. letech a problémy s cenami byly i s Běloruskem, přes které jde také významný tranzitní plynovod do Evropy. Gazprom to přimělo k rozhodnutí urychlit výstavbu plynovodu pod Baltským mořem přímo
do Německa.
Tento měsíc Gazprom za účasti německých firem a politiků oficiálně zahájil první etapu výstavby tohoto plynovodu.
