Součinnost spočívá například v poskytování informací o účtech. Podkonický měl podle ÚS poučit banku o tom, jaké náklady a v jaké výši si může nárokovat. Z nálezu vyplývá, že alespoň část nákladů na součinnost by exekutoři měli bankám hradit.
Ústavní soud a exekutořiÚstavní soud už v minulosti vyhlásil několik nálezů, jimiž kritizoval praxi v oblasti exekucí. Soud opakovaně upozorňoval na "hybridní" postavení exekutorů, kteří plní úkoly svěřené státem, ale zároveň sledují svůj majetkový prospěch jako podnikatelé. |
Podkonický podle ÚS nerespektoval starší rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně náhrady nákladů za součinnost. Na rozdíl od Nejvyššího soudu si ale ÚS myslí, že by náklady v řádu desetikorun neměl bankám hradit stát, ale sami exekutoři z paušálu, který činí podle exekučního tarifu 3500 korun.
"Takto vyložená povinnost soudního exekutora není nepřiměřená vzhledem k výši paušálu," stojí v nálezu.
Banky exekutorům poskytují například čísla účtů dlužníků, údaje o stavu a změnách na účtu a třeba také informace o cenných papírech spravovaných bankou pro klienty. O nákladech exekutoři rozhodují podle BRE Bank různě.
Čtěte také: |
Někteří náhradu přiznají, jiní nikoliv. Banka prý ročně vyřizuje v průměru 1,128 milionu žádostí o součinnost ročně, přičemž její celkové náklady na vyhovění jsou přibližně 18,8 milionu korun ročně.
Od Podkonického chtěla banka za každou součinnost 200 korun plus daň z přidané hodnoty. To je ale podle Ústavního soudu zřejmě příliš mnoho.
Většinu nárokované částky prý nelze považovat za takzvané hotové výdaje. V nálezu Ústavního soudu se hovoří o "desetikorunách", minimálně by mělo jít o náhradu poštovného. Banky si také podle ÚS nemohou vytvářet vlastní sazebníky za součinnost.