Lidovky.cz

Čína platí diskutéry za šíření propagandy

Média

  7:51
PEKING - Čína, která zaměstnává armádu cenzorů, aby hlídali internet, po síti rozprostřela i pavučinu placených "webových komentátorů", aby účinným způsobem šířili provládní propagandu, napsala agentura AFP.
Mladý Číňan u laptopu (ilustrační foto)

Mladý Číňan u laptopu (ilustrační foto) foto: Shutterstock

V Číně surfuje po internetu téměř miliarda lidí a více než polovina z nich používá mikroblogy. Světová počítačová síť se tak rychle stala živoucím diskusním fórem v nejlidnatější zemi světa, i hlavní ozvučnou deskou odrážející názory a pocity obyvatel. Tuto skutečnost si zjevně uvědomují komunističtí vůdci země, kteří bedlivě sledují online rozhovory, jež jsou v plném proudu navzdory přísnému omezení toho, o čem se v kyberprostoru smí a nesmí diskutovat.

Podpora stranické linie
Součástí dozoru jsou i "weboví komentátoři", kteří, ať už anonymně nebo pod přezdívkami, šíří politicky korektní argumenty, a to často za peníze. Kdo jsou tihle technologičtí propagandističtí kouzelníci pronikající do blogů, na zpravodajské servery a do chatových místností? "Jsou obestřeni záhadou... Tihle lidé se sdělovacími prostředky nemluví," řekl Jeremy Goldkorn, redaktor čínského mediálního serveru Danwei.org.

Podle čínského nezávislého blogera Li Minga musí armáda provládních webových komentátorů čítat "alespoň desítky tisíc". Renaud de Spens, v Pekingu sídlící odborník na čínský internet, soudí, že většina propagandistických blogerů jsou pravděpodobně studenti "přivydělávající si s pomocí bezmyšlenkovitého CTRL+C a CTRL+V, stejně jako by vzali práci třeba v telemarketingu". Někteří z nich si tím podle něj mohou také vylepšovat šance na získání členství v komunistické straně.

Ovšem do zmíněné skupiny "lékařů napravujících internetové veřejné mínění" patří i úředníci a zaměstnanci státních firem - a dokonce i důchodci či ženy v domácnosti toužící podpořit stranickou linii. Podle de Spense není celý systém centralizovaný; spíše si jednotlivé provincie, města či pracovní jednotky rekrutují vlastní armády k infiltrování internetu. V roce 2010 napsal čínský list Global Times, že jen samotná provincie Kan-su chce najmout 650 webových komentátorů na plný úvazek, "aby řídili veřejný názor v kontroverzních otázkách".

Zhruba před pěti lety, když se v Číně poprvé ujaly blogy, se objevili také první "wu mao" - internetoví komentátoři placení za podporu vládní propagandy. "Wu mao" doslova znamená "50 centů" a tento termín je používán k označení lidí, kteří si snadno nechají zaplatit za podporu vládní agendy. Ty ale podle de Spense postupně nahradil nový druh online vládních dělníků, kteří jsou nenápadnější a účinnější.

"Nepochybně se zdá, že jsou sofistikovanější," řekl Bill Bishop, spoluzakladatel zpravodajského serveru MarketWatch, který píše blog o internetu v Číně. "Dělají to už celé roky. Jsou velmi dobří v učení se, jak využívat internet." A tak namísto psaní jednoduchých hesel, jako "Dlouhý život našim vůdcům" nebo "Ať žije strana", se nyní weboví komentátoři pouštějí do podrobné, racionální argumentace.

V době libyjské krize například zvládali komentáře odsuzující pokrytectví Západu za to, že zahájil nálety na režim Muammara Kaddáfího - s nímž Peking nesouhlasí - jen proto, že jim jde o ropu. "Vzniká tu sublimační efekt. Tyhle vzkazy se dostanou lidem do hlavy, dokonce i do hlav disidentů, zvlášť když dávají smysl," dodal de Spens.

Cenzura
Dalšími nedávnými žhavými tématy byl například americký útok, jenž vyústil v zabití Usámy bin Ládina v pákistánském Abbottábádu, čínské snahy postavit letadlovou loď, rovné příležitosti ke vzdělání, bezpečnost potravin či ceny zeleniny. A na serveru Sina Weibo, který je odpovědí Číny na sociální síť Twitter, jež je v její pevninské části blokovaná, se provládní komentátoři usilovně snaží pošpinit reputaci zadržovaného umělce Aj Wej-weje.

Podle Li Minga jsou weboví komentátoři placení podle počtu komentářů, které vloží, a také mohou dostat bonusy navíc, pokud jsou jejich vstupy vyhodnoceny jako nejlepší na daném serveru. Odborníci se ale rozcházejí v názoru na to, jak účinný v celkovém měřítku tenhle druh propagandy je.

"U velkých hlavních událostí po třech dnech diskuse už zůstává online jen propaganda, což vytváří falešné veřejné mínění, které bude slepě následovat valná většina uživatelů," soudí de Spens. "To je velký úspěch čínské propagandy.

Ale Goldkorn je přesvědčen, že čínští uživatelé internetu jsou dost zběhlí a nemají tendenci věřit kdekomu. "Když se někde objeví velký počet komentářů papouškujících vládní postoj, pak je nepochybně těžší pro lidi, co s ním nesouhlasí, prosadit se a protlačit v tom hluku svůj hlas," připustil nicméně.

Celá operace ale má pro čínské vedení jednu nepříjemnou odvrácenou stranu. Nezávislí provládní uživatelé internetu, kteří postoje svého vedení podporují v dobré víře, se nyní často dočkají obvinění, že jsou "wu mao", což je termín, z nějž už se stala urážka.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.