Index 50 největších akciových titulů sestoupil o téměř dvě procenta na minimum za čtyři a půl měsíce. Výsledky voleb v Řecku a Francii zpochybnily odhodlání politiků provádět úsporná opatření, která mají pomoci s řešením dluhové krize eurozóny.
"Reakce devizového trhu naznačuje, že pokud se skutečně ukáže, že evropští politici ustupují od úsporných opatření, bude to na finančních trzích vnímáno jako velmi negativní," řekl Lutz Karpowitz, devizový analytik u Commerzbank. "V Řecku je to snad nejhorší možný výsledek. Vypadá to, že nepůjde sestavit vládu, jež by souhlasila s úsporami."
Někteří stratégové uvádějí, že průlom z těsného rozpětí znamená možnost dalšího oslabení k letošnímu dnu kolem 1,2623 dolaru. Ekonomové ale očekávají ještě další pokles.
Jak výsledky řeckých a francouzských voleb ovlivňují ekonomiku eurozónyV Řecku nedokázaly získat většinu dvě hlavní politické strany podporující zahraniční záchranný balík, což vyvolává otázky o budoucnosti tohoto programu a potenciálně i o členství Atén v eurozóně. Francouzský socialista Francois Hollande, jenž požaduje delší lhůtu pro vymazání rozpočtového deficitu, vystrnadil z čela země středopravého Nicolase Sarkozyho. Výsledek by mohl značit obrat od úsporných kroků v eurozóně, které vede Německo. |
