S tímto růstem počítá ministerstvo práce ve svém návrhu, který dnes zaslalo příslušným institucím k připomínkám, uvedla jeho mluvčí Kateřina Beránková.
Zaměstnavatelé: pět stovek stačí
O ministerském návrhu jednala koncem října tripartita. Sociální partneři se na společném stanovisku neshodli. Odboráři s růstem souhlasí, minimální mzda by podle nich však měla rovnou vzrůst o celých 950 korun v lednu. Pokud by se zvedla dvakrát, měl by to upravit jediný předpis, míní odbory.
Zaměstnavatelé by nekvalifikovaným pracovníkům přidali maximálně 500 korun. Varovali, že výraznější růst nejnižšího výdělku by zvýšil náklady firem a mohl by vést k propouštění.
Ministr práce Zdeněk Škromach připustil, že by se jím navrhovaná částka mohla o něco snížit. Vláda by návrh s připomínkami měla posoudit koncem listopadu, pak rozhodne.
Od ledna by minimální mzda podle ministerského záměru měla vzrůst o 475 korun na 7660 korun. O stejnou částku by se zvedla pak znovu v červenci na konečných 8135 korun. Na začátku roku by se minimální hodinová mzda zvýšila tedy ze 42,50 na 45,20 korun. V pololetí by pak dorostla na 49,20 korun.
Ubyde žadatelů o dávky?
Podle Beránkové chce ministerstvo zvýšením přimět lidi k tomu, aby pracovali i za minimální mzdu a přestali spoléhat jen na dávky. "Příjmy ze zaměstnání by měly být atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek," dodala mluvčí. Ministerstvo by navíc chtělo přiblížit minimální mzdu polovině průměrného výdělku, který by měl letos podle odhadů činit zhruba 19.000 korun.
"ČR by se měla jako členský stát EU postupně přibližovat situaci ve vyspělých státech západní Evropy, kde je to obvyklé," uvedla Beránková. Některé členské země ale hranici minimálního příjmu vůbec stanovenu nemají. Nejnižší mzda není dána například v Německu.
Podle údajů ministerstva práce pobírá minimální mzdu v Česku jen zlomek pracovníků. Podle předpokladů ji po jejím zvýšení budou dostávat dvě až tři procenta zaměstnanců.