Lidovky.cz

Stát vyhrál spor o dvě miliardy

Ekonomika

  7:59
Úspěšný krok má za sebou český stát v kauze vytunelovaných CS fondů. Nebude totiž muset zaplatit investiční společnosti Akro požadované dvě miliardy korun, o které ho firma žalovala. Soudní pře se vedla o náhradu škody, jejíž vznik byl údajně umožněn tím, že stát nesprávným úředním postupem umožnil vytunelování právě CS fondů, jejichž je Akro právním nástupcem. Rozhodl o tom Městský soud v Praze.
"Jsme s tímto rozhodnutím samozřejmě spokojeni. Již od počátku jsme tento výsledek očekávali," řekl LN mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Soud navíc přikázal společnosti Akro zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši čtyř milionů korun za jednání u soudu prvního stupně a osmnáct milionů za náklady řízení u odvolacího soudu. Celkem si tedy stát přijde na dvaadvacet milionů korun.

Viditelně překvapený právní zástupce Akra ovšem okamžitě výši této sumy zpochybnil s poukazem na možnou chybu ve výpočtu. Nelze tedy vyloučit ani pozdější upřesnění této sumy. 

"Podáme v této věci dovolání k Nejvyššímu soudu," řekl LN právník Akra Jiří Voršilka s tím, že doufá, že Nejvyšší soud celou věc vrátí soudu prvního stupně. Ještě na konci ledna letošního roku přitom Obvodní soud pro Prahu 2 investiční společnosti v její žalobě proti České republice v celém rozsahu vyhověl. Státu pak uložil povinnost zaplatit jako náhradu škody částku jedné miliardy a sto čtrnácti milionů korun. Spolu s úroky a náklady na soudní výlohy celkem asi dvě miliardy korun. 

Proti tomuto rozhodnutí se tehdy odvolalo ministerstvo financí. Včera soudkyně námitce státu vyhověla. Akru podle ní již byla náhrada škody přiznána a nebyl důvod k žalobě. Na jaře roku 2003 totiž Akro vyhrálo spor s bývalým depozitářem CS fondů - Plzeňskou bankou. Ta měla podle soudu zaplatit Akru dvě miliardy korun. Plzeňská banka však nebyla schopna sumu uhradit. I přes nesouhlas vlastníka Plzeňské banky - Agrobanky - se představenstvo proti verdiktu soudu neodvolalo a raději samo podalo návrh na konkurs.

Kvůli krachu banky tak k plnění závazku nikdy nedošlo. Akro pohledávku v roce 2004 prodalo za 650 milionů korun kyperské firmě Naval Architects Shipping. Ta spolu s třinácti sty dalšími klienty Plzeňské banky, včetně Fondu pojištění vkladů, na výplatu peněz ještě stále čeká.
 Kauza CS fondů začala zhruba před osmi lety.

V březnu roku 1997 koupila CS fondy ruská firma Kos-Mos, která vyměnila vedení fondů a následně z jeho účtu u Plzeňské banky zmizelo 1,23 miliardy korun. Místo nich CS fondy obdržely bezcenné akcie Drůbež Příšovice. Fondy skončily v nucené správě. Městský soud vyměřil v lednu roku 2001 čtyřem mužům za vytunelování fondů tresty od pěti do deseti let vězení. Akro IS převzala fondy počátkem roku 1998. Bývalé CS fondy byly transformovány do nynějších otevřených fondů Akro.

Příběh CS fondů v kostce

* v únoru 1997 koupila CS fondy firma KosMos ruského podnikatele Trofimova
* vzápětí byl celý majetek fondů - 1,2 miliardy - převeden na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky
* Umana za to měla CS fondům prodat údajně lukrativní akcie podniku Drůbež Příšovice
* z Plzeňské banky však peníze obratem putovaly na konta do zahraničí a akcie drůbežářského podniku se ukázaly bezcenné
* v lednu roku 2001 Městský soud v Praze odsoudil čtveřici aktérů tunelu
* společnost Akro spravující fondy zažalovala později stát za to, že notář v roce 1997 provedl zápis jedné firmy, která v tunelu fondů sehrála významnou roli
* za stát se odvolávala ministerstva spravedlnosti a financí

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.