Podle Mikosze by totiž nyní polská vláda musela prodat energetické společnosti zahraničním investorům. "Pouze oni by byli schopni zaplatit účty," dodal. Stát chce proto zahájit restrukturaci energetických firem, která je má připravit na otevření trhu po 1. červenci 2007.
ČEZ zatím o záměrech polského ministerstva oficiálně nic neví. "My se máme s ministrem a zástupci jeho úřadu teprve sejít", řekl zástupce firmy v Polsku Kamil Čermák. "Rozhodně neuvažujeme o stažení, polské vládě nabízíme dlouhodobé partnerství", nastínil strategii společnosti.
Prodej elektráren a dolů se nelíbí odborům, které se bojí propouštění.
Hned po vítězství sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) v zářijových volbách, se objevily spekulace, že nový kabinet nebude k prodeji státního majetku nakloněn.
Tyto zprávy pak zesílily, když PiS neutvořil předpokládanou koaliční vládu s liberální Občanskou platformou. Menšinovou vládu v parlamentu podpořily populistická Sebeobrana a katolická Liga polských rodin.
ČEZ má v Polsku více zájmů
ČEZ v Polsku mimo jiné usiluje o podíl v černouhelné elektrárně Kozienice. Kromě něj jsou v tendru polská společnost Enea, dva španělské podniky Endesa Europa a Iberdrola a švédský Vatenfall.
Elektrárna Kozienice má výkon asi 2880 megawattů a patří mezi největší podobná zařízení v Evropě. Předchozí vláda nabídla k prodeji nejméně desetiprocentní podíl.
Zájem projevil ČEZ i o privatizaci elektrárny Dolna Odra a jednal o koupi podílu ve druhém největším výrobci elektřiny Patnów-Adamów-Konin (PAK). V případě elektrárny Dolna Odra nepostoupil do užšího výběru. Exkluzivitu k jednání s polskou vládou získala španělská firma Endesa Europa.
Prodej PAK už předchozí kabinet pozastavil. Energetická společnost ČEZ podala také předběžnou nezávaznou nabídku na koupi uhelné holdingové skupiny Katowicki Holding Weglowy (KWH).
Firma je druhou největší černouhelnou společností v Polsku s roční těžbou kolem 18 milionů tun a provozuje sedm dolů v jižním Slezsku. Kontroluje asi čtvrtinu polského trhu a zaměstnává kolem 22.000 lidí. Kromě ČEZ podal nabídku londýnský investiční fond Bancroft Private Equity.
Rovněž tento prodej může být ale ohrožen. Nově jmenovaný ministr hospodářství Piotr Wozniak již před časem řekl, že vláda zatím nemá v plánu privatizovat odvětví těžby uhlí. "Nejsou žádné takové konkrétní plány. Sektor je sice v dobré kondici a možná by byla vhodná doba k jeho privatizaci, my však takové plány nemáme," uvedl. Neřekl ale, zda vláda zruší již zahájené tendry.
ČEZ loni koupil trojici bulharských distribučních firem za zhruba devět miliard korun a jednu firmu získal i v Rumunsku. Zájem má o prodávané distribuční firmy, doly a elektrárny třeba v Makedonii nebo Černé Hoře. Zahraničními akvizicemi skupina ČEZ
dosud zdvojnásobila počet koncových zákazníků na 6,6 milionu. Podle tohoto ukazatele se tak vyšvihla na osmou příčku mezi evropskými energetikami.