„Na jednu stranu je dobře, že vláda kryje dluhy dlouhodobými cennými papíry a nepoužívá státní pokladniční poukázky, které by byly mnohem větší zátěží,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek. Na druhou stranu by ale bylo podle Dufka žádoucí, aby se dluhy v době rekordního růstu ekonomiky namísto růstu naopak smazávaly. V tom se shoduje většina ekonomů.
Kromě prostředků z dluhopisů však bude muset vláda najít ještě další zdroje. Rozpočet na letošní rok totiž počítá s deficitem ve výši 74,4 miliardy korun, což je o téměř jedenáct miliard korun více, než činí zdroje z dluhopisu. Na zbytek si proto ministři budou muset půjčit. Státní dluh by se tak měl ke konci tohoto roku podle odhadů zvýšit na 775,9 miliardy korun. To je o téměř 85 miliard více než na konci loňského roku.
Analytici: Česko se zadlužuje příliš rychle
„Kritická je především rychlost zadlužování. Od roku 2002 se tři roky po sobě zvedl státní dluh o zhruba sto miliard korun,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.
S raketově rostoucím dluhem se ale zvedají také jeho náklady, tedy úroky. Ty například v loňském roce činily 27, 6 miliardy korun a letošní rozpočet počítá na úhradu dluhu s částkou o deset miliard vyšší než loni.
Podle ministerstva financí se ale úhrada dluhu prodraží hlavně díky očekávání vyšších úrokových sazeb.
Ekonomové zároveň předpokládají, že dluh by měl i nadále růst. „Při současném tempu růstu produktu, inflaci, výnosech státních dluhopisů a primárním rozpočtovém saldu bude zadlužení dále stoupat,“ prohlásil Marek.
To, že vláda za současného stavu ekonomiky hospodaří se schodkem a nesnaží se ho více snižovat, kritizuje kromě ekonomů také opozice. Například podle Martina Kocourka z ODS je vláda naprosto neschopná využít současných výhod plynoucích z vynikající kondice tuzemské ekonomiky a zadlužení snížit.
„Kdyby byli odpovědní, tak se hospodařením mezi lety 2002 a 2006 dalo zcela bez problémů dospět k vyrovnanému rozpočtu,“ uvedl Kocourek.
Kromě prostředků z dluhopisů však bude muset vláda najít ještě další zdroje. Rozpočet na letošní rok totiž počítá s deficitem ve výši 74,4 miliardy korun, což je o téměř jedenáct miliard korun více, než činí zdroje z dluhopisu. Na zbytek si proto ministři budou muset půjčit. Státní dluh by se tak měl ke konci tohoto roku podle odhadů zvýšit na 775,9 miliardy korun. To je o téměř 85 miliard více než na konci loňského roku.
Analytici: Česko se zadlužuje příliš rychle
„Kritická je především rychlost zadlužování. Od roku 2002 se tři roky po sobě zvedl státní dluh o zhruba sto miliard korun,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.
S raketově rostoucím dluhem se ale zvedají také jeho náklady, tedy úroky. Ty například v loňském roce činily 27, 6 miliardy korun a letošní rozpočet počítá na úhradu dluhu s částkou o deset miliard vyšší než loni.
Podle ministerstva financí se ale úhrada dluhu prodraží hlavně díky očekávání vyšších úrokových sazeb.
Ekonomové zároveň předpokládají, že dluh by měl i nadále růst. „Při současném tempu růstu produktu, inflaci, výnosech státních dluhopisů a primárním rozpočtovém saldu bude zadlužení dále stoupat,“ prohlásil Marek.
To, že vláda za současného stavu ekonomiky hospodaří se schodkem a nesnaží se ho více snižovat, kritizuje kromě ekonomů také opozice. Například podle Martina Kocourka z ODS je vláda naprosto neschopná využít současných výhod plynoucích z vynikající kondice tuzemské ekonomiky a zadlužení snížit.
„Kdyby byli odpovědní, tak se hospodařením mezi lety 2002 a 2006 dalo zcela bez problémů dospět k vyrovnanému rozpočtu,“ uvedl Kocourek.