Více jak třetina tuzemských dlužníků je pod dohledem. Z loňského průzkumu Světové banky totiž vyplývá, že 37,9 procenta ze všech zadlužených lidí v České republice je evidováno v registrech dlužníků.
„Pro Česko je to číslo odpovídající stupni vývoje ekonomiky,“ konstatoval ekonom společnosti PPF Pavel Kohout. Podle něj je pokrytí dlužníků úvěrovými registry jedním z měřítek finanční vyspělosti ekonomiky. „Čím vyšší pokrytí, tím vyšší vyspělost,“ uvedl. Podobně mluví také Tomáš Denemark ze společnosti Creditinfo. „Z nově příchozích zemí do EU jsme na tom z tohoto hlediska nejlépe,“ doplnil.
Například ale země jako třeba Švédsko či Norsko - jak vyplývá z průzkumu - mají pokrytí dlužníků stoprocentní. „Jde totiž o vyspělé země, kde dobře fungují finanční trhy a využívání hypoték a jiných úvěrů bývá obvyklé,“ konstatoval ekonom společnosti Patria Finance David Marek.
Experti se shodují, že evidence lidí, kteří se rozhodli žít na dluh, bude nejen letos, ale i v dalších letech růst. Zda dosáhne sta procent, lze podle analytiků těžko předpovídat. „Bude to pozvolný vývoj. Stoprocentního pokrytí dosáhneme tak nejdřív za deset let,“ odhaduje Marek. Podle něj totiž evidence dlužníků bude růst tak, jak bude růst zadlužení. To jenom za loňský rok narostlo o sto miliard korun a přesáhlo tak 400 miliard. „A pro další zadlužování Čechů je z hlediska trhu určitě prostor,“ podotkl Marek. S tím, že se evidence registrů bude postupně rozšiřovat, souhlasí i samotní provozovatelé tuzemských registrů.
„Naši členové výrazně zvyšují objemy poskytnutých úvěrů a logicky tak poroste počet osob, které nejsou schopny dostát svým závazkům a jsou zachyceny v našem registru,“ uvedl za registr dlužníků sdružení Solus Jan Stopka.
Kromě potenciálních věřitelů, kterým registry dlužníků usnadňují rozhodování při poskytování půjček, usnadňují tyto evidence život také uchazečům o půjčku. „Pokud dluhy bez problémů splácí, mohou získat úvěr za nižší sazbu,“ vysvětlil Kohout.
Největšími zákazníky společností ovládajících úvěrové registry a databáze neplatičů jsou peněžní ústavy a leasingové firmy, nyní však i telekomunikační operátoři, zájem mají také prodejci energií.
Nejznámějšími evidencemi dlužníků v České republice jsou bankovní a nebankovní registr, které provozuje společnost CCB. Zatímco nebankovní registr vznikl teprve loni, bankovní evidence funguje v Česku už od roku 2002.
Databáze obsahují nejen negativní, ale také pozitivní informace o platební morálce a bonitě klientů bank, stavebních spořitelen a leasingových či splátkových společností. Vedle dvou registrů CCB a už zmiňovaného registru sdružení Solus, který funguje od roku 1999 a eviduje pouze negativní informace o neplatičích, existuje v Česku ještě také Centrální registr dlužníků. Ten shromažďuje údaje o neplatících firmách.
„Pro Česko je to číslo odpovídající stupni vývoje ekonomiky,“ konstatoval ekonom společnosti PPF Pavel Kohout. Podle něj je pokrytí dlužníků úvěrovými registry jedním z měřítek finanční vyspělosti ekonomiky. „Čím vyšší pokrytí, tím vyšší vyspělost,“ uvedl. Podobně mluví také Tomáš Denemark ze společnosti Creditinfo. „Z nově příchozích zemí do EU jsme na tom z tohoto hlediska nejlépe,“ doplnil.
Například ale země jako třeba Švédsko či Norsko - jak vyplývá z průzkumu - mají pokrytí dlužníků stoprocentní. „Jde totiž o vyspělé země, kde dobře fungují finanční trhy a využívání hypoték a jiných úvěrů bývá obvyklé,“ konstatoval ekonom společnosti Patria Finance David Marek.
Experti se shodují, že evidence lidí, kteří se rozhodli žít na dluh, bude nejen letos, ale i v dalších letech růst. Zda dosáhne sta procent, lze podle analytiků těžko předpovídat. „Bude to pozvolný vývoj. Stoprocentního pokrytí dosáhneme tak nejdřív za deset let,“ odhaduje Marek. Podle něj totiž evidence dlužníků bude růst tak, jak bude růst zadlužení. To jenom za loňský rok narostlo o sto miliard korun a přesáhlo tak 400 miliard. „A pro další zadlužování Čechů je z hlediska trhu určitě prostor,“ podotkl Marek. S tím, že se evidence registrů bude postupně rozšiřovat, souhlasí i samotní provozovatelé tuzemských registrů.
„Naši členové výrazně zvyšují objemy poskytnutých úvěrů a logicky tak poroste počet osob, které nejsou schopny dostát svým závazkům a jsou zachyceny v našem registru,“ uvedl za registr dlužníků sdružení Solus Jan Stopka.
Kromě potenciálních věřitelů, kterým registry dlužníků usnadňují rozhodování při poskytování půjček, usnadňují tyto evidence život také uchazečům o půjčku. „Pokud dluhy bez problémů splácí, mohou získat úvěr za nižší sazbu,“ vysvětlil Kohout.
Největšími zákazníky společností ovládajících úvěrové registry a databáze neplatičů jsou peněžní ústavy a leasingové firmy, nyní však i telekomunikační operátoři, zájem mají také prodejci energií.
Nejznámějšími evidencemi dlužníků v České republice jsou bankovní a nebankovní registr, které provozuje společnost CCB. Zatímco nebankovní registr vznikl teprve loni, bankovní evidence funguje v Česku už od roku 2002.
Databáze obsahují nejen negativní, ale také pozitivní informace o platební morálce a bonitě klientů bank, stavebních spořitelen a leasingových či splátkových společností. Vedle dvou registrů CCB a už zmiňovaného registru sdružení Solus, který funguje od roku 1999 a eviduje pouze negativní informace o neplatičích, existuje v Česku ještě také Centrální registr dlužníků. Ten shromažďuje údaje o neplatících firmách.