Žaloby tak blokují dokončení procesu úplného vytěsnění menšinového vlastníka například u polostátní energetické firmy ČEZ. „Celý proces ještě není u konce, protože se zatím čeká na Středočeskou energetiku, kde to bylo zablokováno žalobami,“ sdělil mluvčí firmy ČEZ Ladislav Kříž.
Nejde přitom o jedinou firmu, kde vyvlastňování minoritních vlastníků není dořešen. „Těžko říct, kolik těch žalob je, ale mnoho našich členů se na soud skutečně obrátilo,“ prohlásil Karel Staněk, šéf Ochranného sdružení malých akcionářů, které squeeze-out už dlouho kritizuje.
Kromě samotné možnosti „vyvlastnit“ je považují akcionáři za nepřípustné, že ocenění minoritních akcií provádí znalec, kterého najímá společnost, jež hodlá podílníky vytlačit.
Podle Staňka je těžké odhadovat, kdy soud o žalobách rozhodne. „Městský soud totiž některé návrhy předal Ústavnímu soudu s tím, že to patří do jeho pravomocí,“ vysvětlil Staněk. Kromě nich ale u Ústavního soudu leží ještě další žaloba, pod kterou je podepsáno 17 senátorů. Ti se stejně jako akcionáři domnívají, že úprava vytěsnění minoritních akcionářů je protiústavní.
Firmy přitom do vytěsnění malých akcionářů neváhaly investovat. Poté, co jim bylo loni v červenci umožněno vytěsnit menšinové podílníky svých firem, oznámily takzvaný squeeze-out za více než devět miliard korun. Uvádí to nejnovější zpráva České kapitálové informační agentury (ČEKIA). Pro český kapitálový trh jde přitom podle expertů o velmi významnou sumu.
Zda budou prostředky zpátky investovány, je těžké odhadovat, shodují se analytici. „Hodně bude záležet, kdo je tím menšinovým podílníkem,“ uvažuje analytik společnosti Wood and Company Tibor Bokor. Pokud to podle něj bude profesionální investor nebo i třeba nějaký spekulant, pak ti své peníze zpátky určitě investují.
Ekonom společnosti Patria Finance Tomáš Gatěk odhaduje, že by se tak zhruba polovina z devíti miliard mohla na tuzemský kapitálový trh vrátit. Podle údajů ČEKIA nejvíc investovala do vytěsnění malých vlastníků - téměř 1,5 miliardy - Česká pojišťovna, resp. její majitel skupina PPF.
Možnost vytlačit malé vlastníky mají od loňského července více jak devadesátiprocentní majitelé firem. Podle agentury ČEKIA tak zatím učinilo 216 ze zhruba čtyř set firem.
Nejde přitom o jedinou firmu, kde vyvlastňování minoritních vlastníků není dořešen. „Těžko říct, kolik těch žalob je, ale mnoho našich členů se na soud skutečně obrátilo,“ prohlásil Karel Staněk, šéf Ochranného sdružení malých akcionářů, které squeeze-out už dlouho kritizuje.
Kromě samotné možnosti „vyvlastnit“ je považují akcionáři za nepřípustné, že ocenění minoritních akcií provádí znalec, kterého najímá společnost, jež hodlá podílníky vytlačit.
Podle Staňka je těžké odhadovat, kdy soud o žalobách rozhodne. „Městský soud totiž některé návrhy předal Ústavnímu soudu s tím, že to patří do jeho pravomocí,“ vysvětlil Staněk. Kromě nich ale u Ústavního soudu leží ještě další žaloba, pod kterou je podepsáno 17 senátorů. Ti se stejně jako akcionáři domnívají, že úprava vytěsnění minoritních akcionářů je protiústavní.
Firmy přitom do vytěsnění malých akcionářů neváhaly investovat. Poté, co jim bylo loni v červenci umožněno vytěsnit menšinové podílníky svých firem, oznámily takzvaný squeeze-out za více než devět miliard korun. Uvádí to nejnovější zpráva České kapitálové informační agentury (ČEKIA). Pro český kapitálový trh jde přitom podle expertů o velmi významnou sumu.
Zda budou prostředky zpátky investovány, je těžké odhadovat, shodují se analytici. „Hodně bude záležet, kdo je tím menšinovým podílníkem,“ uvažuje analytik společnosti Wood and Company Tibor Bokor. Pokud to podle něj bude profesionální investor nebo i třeba nějaký spekulant, pak ti své peníze zpátky určitě investují.
Ekonom společnosti Patria Finance Tomáš Gatěk odhaduje, že by se tak zhruba polovina z devíti miliard mohla na tuzemský kapitálový trh vrátit. Podle údajů ČEKIA nejvíc investovala do vytěsnění malých vlastníků - téměř 1,5 miliardy - Česká pojišťovna, resp. její majitel skupina PPF.
Možnost vytlačit malé vlastníky mají od loňského července více jak devadesátiprocentní majitelé firem. Podle agentury ČEKIA tak zatím učinilo 216 ze zhruba čtyř set firem.