Stát se provinil rovněž rozdílným přístupem k ČSOB při převzetí IPB a k návrhům Nomury na řešení problémů banky.
"Chování ČR postrádalo nestrannost, konzistenci a transparentnost a česká vláda odmítla přiměřeně komunikovat s IPB," uvádí nález. Stát podle arbitrů nedokázal toto chování před tribunálem rozumně ospravedlnit.
Tribunál dospěl rovněž k závěru, že ČR nezabránila znehodnocení investic na základě smlouvy o vzájemné ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem. Došlo k tomu rozdílným a nespravedlivým přístupem státu k problémům v bankovním sektoru a k IPB. ČR se rovněž provinila "neospravedlnitelným a bezdůvodným chováním", které se týkalo vydávání negativních informací o IPB, což vedlo k jejímu pádu. "Toto chování vedlo s veškerou pravděpodobností k neudržitelné situaci IPB," uvádí rozhodnutí.
Naopak stát podle nálezu neporušil svůj závazek tím, že by nezajistil transparentní prostředí pro investici Nomury. Stejně tak podle rozhodnutí stát neporušil dohody poskytnutím finanční pomoci ČSOB po její akvizici IPB.
Arbitráž potvrdila i skutečnost, že ČR neporušila mezinárodní dohody pozastavením obchodování a převodů akcií IPB a tím, že provedla prohlídky pražských kanceláří Nomury a zabavila její dokumenty.
Česká republika se rovněž neprovinila tím, že by nezabránila obohacení ČSOB na úkor akcionářů IPB, včetně Nomury. "Nebyla to Česká republika, kdo získal bankovní obchody IPB, ale spíše ČSOB. Stejně tak to nebyly bankovní obchody navrhovatele (Nomury), které byly převedeny na ČSOB, ale spíše obchody IPB," uvádí se v rozhodnutí.
Tribunál také v závěrečném rozhodnutí odmítl názor, že ČR porušila článek pět mezistátní dohody s Nizozemskem, který hovoří o vyvlastnění investice za předem daných podmínek.
Česká republika v pátek prohrála arbitráž, ve které žalovala Nomura český stát za zmařenou investici v IPB. Nomura nárokuje za znehodnocení investice do IPB přibližně 40 miliard korun. Nomura v IPB investovala přes svoji nizozemskou společnost Saluka.
Od pondělí v Paříži začala takzvaná curyšská arbitráž, ve které zase Česká republika žaluje Nomuru. ČR požaduje po Nomuře přibližně 111 miliard korun jako náhradu nákladů spojených s nucenou správou v IPB.