Dluh v cizině odpovídá 38,4 procenta hrubého domácího produktu, na konci roku 2004 to bylo 37 procent. Za samotné poslední čtvrtletí se zadlužení zvýšilo o 12,7 miliardy korun. O výši dluhu informovala Česká národní banka.
"Úrovní ve výši 38,4 procenta HDP se Česko řadí ke středně zadluženým zemím, ale vzhledem k vysoké otevřenosti ekonomiky je tento ukazatel spíš nízký," uvedl Sobíšek.
Přírůstek zahraničního dluhu se soustředil do zvýšení závazků se splatností kratší než rok. "Jejich podíl na celkovém zadlužení činí 31 procent," uvádí ČNB.
Hlavním zdrojem růstu zahraničního dluhu v roce 2005 byly podle Sobíška obligace vydané vládou v evropské měně a větší podíl krátkodobých úložek tuzemských bank v zahraničí. "Celkově svědčí údaje o stabilní situaci v české ekonomice," uvedl analytik.
V meziročním zvýšení zahraničního dluhu byl patrný především růst zadluženosti vládního a podnikového sektoru, zatímco zadluženost bankovního odvětví zaznamenala pouze mírný nárůst v souvislosti s růstem přijatých vkladů od zahraničních bank a nebankovních klientů. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB zaujímaly 24 procent celkového zadlužení. Růst zadlužení vládního sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil.
Pokračovalo čerpání úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou na financování výstavby infrastruktury a byl čerpán zahraniční úvěr na regionální úrovni. Na celkovém stavu zadluženosti se vládní sektor podílel 20 procenty, což podle ČNB představuje meziroční nárůst o pět procentních bodů.
"Úrovní ve výši 38,4 procenta HDP se Česko řadí ke středně zadluženým zemím, ale vzhledem k vysoké otevřenosti ekonomiky je tento ukazatel spíš nízký," uvedl Sobíšek.
Přírůstek zahraničního dluhu se soustředil do zvýšení závazků se splatností kratší než rok. "Jejich podíl na celkovém zadlužení činí 31 procent," uvádí ČNB.
Hlavním zdrojem růstu zahraničního dluhu v roce 2005 byly podle Sobíška obligace vydané vládou v evropské měně a větší podíl krátkodobých úložek tuzemských bank v zahraničí. "Celkově svědčí údaje o stabilní situaci v české ekonomice," uvedl analytik.
V meziročním zvýšení zahraničního dluhu byl patrný především růst zadluženosti vládního a podnikového sektoru, zatímco zadluženost bankovního odvětví zaznamenala pouze mírný nárůst v souvislosti s růstem přijatých vkladů od zahraničních bank a nebankovních klientů. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB zaujímaly 24 procent celkového zadlužení. Růst zadlužení vládního sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil.
Pokračovalo čerpání úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou na financování výstavby infrastruktury a byl čerpán zahraniční úvěr na regionální úrovni. Na celkovém stavu zadluženosti se vládní sektor podílel 20 procenty, což podle ČNB představuje meziroční nárůst o pět procentních bodů.
