Gazprom čekají problémy

Podle agentury Bloomberg News jde o sedmou největší firmu světa a největšího obchodníka s plynem na planetě vůbec. V poslední době se Kremlem kontrolovaný monopol snaží expandovat. Šéf Gazpromu Alexandr Medvěděv letos v únoru cestoval po Alžíru a Libyi, jeho vyslanci brouzdají kolem Středozemního moře a začínají si říkat „plynařský OPEC“.

Rusko sice chce, aby Gazprom byl symbolem jeho stability a ekonomického boomu, jenže ve skutečnosti má plynařský obr nejspíš trochu nahnilé nohy, nepříliš schopný management a kardinální problémy se svými nalezišti. Ohrozí i nás budoucí krize ruského plynařského impéria?

Druhá tvář slavné firmy

Druhá tvář slavné firmy Gazprom je největším obchodníkem s plynem na světě. To však neznamená, že tento koncern nemá žádné problémy. Naopak. Jak se zdá, trpí nedostatekem opravdu schopných managerů a horko těžko řeší, jak surovinu přepravit ke spotřebitelům. Navíc poptávka po plynu neustále stoupá. Panují proto pochyby, zda Gazprom bude schopen vyvážet požadované množství plynu do zahraničí. To vyžene ceny plynu nejspíš nahoru.

Spotřeba energie roste
Osmdesát procent ruských zásob je koncentrováno v gigantických západosibiřských nalezištích. Rusové se nechali ukolébat svým obrovským bohatstvím, zemi vysávali a nový průzkum váznul stejně jako modernizace těžebního zařízení. Od roku 1970 se tempo otevírání nových nalezišť stále snižuje.

Jenže po rozpadu SSSR a uvolnění ekonomik bývalých socialistických států spotřeba energie roste. A roste především v samotném Rusku. Po Američanech jsou dnes Rusové druzí největší spotřebitelé plynu na světě. Jenže domácí spotřebitelé nakupují plyn za babku -je levnější než uhlí. Také proto musí Gazprom „ždímat“ více své zahraniční zákazníky.

Závislost zemí na ruském plynu

Baltské země 100 % Finsko 100 % Slovensko 97% Česko 79 % Ukrajina 70 % Rakousko 66 % Maďarsko 66 % Turecko 63 % Slovinsko 51 % Polsko 43 % Německo 38 % Itálie 26 % Francie 26 % Švýcarsko 11% Nizozemsko 6 % Belgie 1 % prakticky nezávislé Skandinávie Španělsko Portugalsko Británie Irsko

Nová naleziště jako obří Kovbykta na Sibiři nebo mořská naleziště v Barentsově moři (3,2 bilionu kubíků z něj činí největší mořské naleziště na světě) mohou být využita jen poté, až bude zajištěna přeprava suroviny ke spotřebitelům. Kromě toho musí Rusové ale modernizovat starou síť - potrubí rezaví a chátrá. Na tohle Gazprom nemá dost peněz. Za poslední čtyři roky jeho produkce nevyrostla prakticky vůbec.

Přesto nyní chce Rusko prodávat plyn Číně a Japonsku a staví jim čtyři tisíce kilometrů dlouhý plynovod. Stavba dalšího „plynovodu století“ z Ruska do západní Evropy již byla zahájena. Odborníci ale varují: hrozí, že potrubí zůstane v budoucnosti prázdné. Gazprom se snaží získat peníze tím, že mnohonásobně zdražuje ceny na surovinu zahraničním zákazníkům, především málo loajální Ukrajině a Gruzii. Kreml tak míchá ekonomiku s politikou. I to zvyšuje nebezpečí energetické krize a nechuť západních investorů ke spolupráci.

Podle ekonomické analytičky Naděždy Viktorové může krize propuknout už v zimě 2008, pokud bude chladná jako letos. Gazprom bude postaven před bolestné dilema.

Buď v roce prezidentských voleb v Rusku utáhnout kohoutky chudým domácím spotřebitelům, respektive voličům, nebo omezit dodávky na západní trh, a tedy přijít o svůj zdroj valut. Plyn pro všechny stačit zkrátka nebude.