Zatímco před sedmi lety hledalo podle výzkumné agentury Markent na webových stránkách informace jen přes devět set tisíc lidí, v letošním roce už počet uživatelů internetu přesahuje tři miliony obyvatel.
Přístup na web už tak dávno není jen výsadou studentů, pracovníků kanceláří či návštěvníků knihoven. Z průzkumu agentury DEMA vyplývá, že více než polovina Čechů starších osmnácti let měla na konci loňského roku možnost využívat počítač doma a téměř polovina pak také používala internet.
Připojení na internet má přitom doma přes čtyřicet procent lidí a plánuje si ho obstarat dalších patnáct procent lidí. S internetem přitom běžně pracuje téměř třetina lidí, poměrně vysoké je však procento těch, kteří s ním nemají žádnou zkušenost. Podle Markentu je to téměř šedesát procent lidí, kteří by buď chtěli s webem pracovat, anebo se o něj vůbec nezajímají. O internet se nejméně zajímají lidé starší šedesáti let, nebo se základním vzděláním. „Cena přestává být hlavní bariérou dalšího rozšíření internetu. Tím hlavním důvodem proč lidé s internetem nepracují, je spíše to, že nevědí, k čemu by jim to bylo,“ říká mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná.
Celkově se však počty uživatelů zvyšují, letos už přesáhly tři miliony obyvatel. Do budoucna se počítá s rozšiřováním služeb s vyššími rychlostmi připojení a to i přes mobilní telefon. Například Eurotel přišel s nabídkou připojení přes technologii HSDPA. Ta umožňuje stahovat rychlostí až jeden megabit za sekundu.
Přesto, že ceny kvůli velké konkurenci na trhu postupně klesají a zvyšuje se i rychlost připojení, není ministerstvo informatiky se situací zcela spokojeno. „Dokud existují oblasti, kde není žádná infrastruktura, pak určitě není možné být spokojen. Česko má v zavádění internetu a hlavně toho kvalitního několik let zpoždění,“ soudí Volná. To podle ní způsobila především nedostatečná liberalizace telekomunikačního trhu a to, že Český Telecom přišel pozdě s ADSL. I proto resort směřuje do oblastí s nulovou infrastrukturou prvních dvě stě milionů korun na rozšíření internetu.
V současné době je situace jiná. „Na trhu existuje celá řada firem, které připojení k internetu nabízejí, tempo růstu počtu přípojek je vyšší než v západní Evropě a ceny se proti dřívějšku snížily o více než polovinu. Kvalitní připojení pořídíte za méně než 500 korun,“ dodává mluvčí.
Přístup na web už tak dávno není jen výsadou studentů, pracovníků kanceláří či návštěvníků knihoven. Z průzkumu agentury DEMA vyplývá, že více než polovina Čechů starších osmnácti let měla na konci loňského roku možnost využívat počítač doma a téměř polovina pak také používala internet.
Připojení na internet má přitom doma přes čtyřicet procent lidí a plánuje si ho obstarat dalších patnáct procent lidí. S internetem přitom běžně pracuje téměř třetina lidí, poměrně vysoké je však procento těch, kteří s ním nemají žádnou zkušenost. Podle Markentu je to téměř šedesát procent lidí, kteří by buď chtěli s webem pracovat, anebo se o něj vůbec nezajímají. O internet se nejméně zajímají lidé starší šedesáti let, nebo se základním vzděláním. „Cena přestává být hlavní bariérou dalšího rozšíření internetu. Tím hlavním důvodem proč lidé s internetem nepracují, je spíše to, že nevědí, k čemu by jim to bylo,“ říká mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná.
Celkově se však počty uživatelů zvyšují, letos už přesáhly tři miliony obyvatel. Do budoucna se počítá s rozšiřováním služeb s vyššími rychlostmi připojení a to i přes mobilní telefon. Například Eurotel přišel s nabídkou připojení přes technologii HSDPA. Ta umožňuje stahovat rychlostí až jeden megabit za sekundu.
Přesto, že ceny kvůli velké konkurenci na trhu postupně klesají a zvyšuje se i rychlost připojení, není ministerstvo informatiky se situací zcela spokojeno. „Dokud existují oblasti, kde není žádná infrastruktura, pak určitě není možné být spokojen. Česko má v zavádění internetu a hlavně toho kvalitního několik let zpoždění,“ soudí Volná. To podle ní způsobila především nedostatečná liberalizace telekomunikačního trhu a to, že Český Telecom přišel pozdě s ADSL. I proto resort směřuje do oblastí s nulovou infrastrukturou prvních dvě stě milionů korun na rozšíření internetu.
V současné době je situace jiná. „Na trhu existuje celá řada firem, které připojení k internetu nabízejí, tempo růstu počtu přípojek je vyšší než v západní Evropě a ceny se proti dřívějšku snížily o více než polovinu. Kvalitní připojení pořídíte za méně než 500 korun,“ dodává mluvčí.