„Z těch třiceti procent ovšem jen velmi malé procento lidí koupi nového bydlení opravdu uskuteční,“ upozornil šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann. Podle něj odradí většinu lidí především příliš vysoká investice. „Jednoduše zjistí, že takový nákup je nad jejich síly,“ vysvětlil Herzmann.
S tím souhlasí také hlavní ekonom analytické firmy Next Finance Vladimír Pikora. „Většina lidí bere průměrnou či podprůměrnou mzdu a na hypotéku jim prostě tyto příjmy nestačí,“ konstatoval Pikora. Podle něj ale také „hodně lidí odradí strach zadlužit se na dvacet let“.
Podobně mluví také analytik společnosti Patria Finance David Marek, který ale dodává další důvod. „Přidal bych ještě obyčejnou lidskou iracionalitu. Když si totiž srovnáte náklady na nájemní bydlení s tím, když splácíte hypotéku, tak to mnohdy vyjde na stejno,“ řekl Marek.
Z průzkumu dále vyplývá, že většina Čechů žije ve vlastním. Zatímco ve svém domě či bytě bydlí přes šedesát procent dospělé populace, jenom dvacet procent Čechů obývá nájemní byt, tvrdí výzkum.
„Poměry vlastnického a nájemního bydlení uměle ovlivňuje bytová politika vlády, která výrazně podporuje vlastnické bydlení, zatímco trh nájemního bydlení pokřivuje regulací nájemného,“ prohlásil David Marek. Podle něj by chystaná deregulace nájmů mohla snížit tržní činže a počet lidí bydlících v nájmech by se mohl zvednout.
Kromě bytové situace v Česku se průzkum zaměřil i na vztah Čechů k hypotékám. Téměř čtyřicet procent potenciálních zájemců o využití tohoto úvěru zvažují, že si ho pořídí do dvou let. Herzmann v této souvislosti odhadl, že se jedná o 300 tisíc potenciálních klientů. „Vzhledem k tomu, že za loňský rok poskytly všechny banky 50 tisíc hypoték, se pro využití této půjčky rozhodne mnohem méně lidí,“ doplnil šéf Hypoteční banky Jan Sadil.
S využíváním hypoték přitom souvisí také výše zadlužení. Podle statistiky Evropské hypoteční federace (EMF) činil v roce 2004 hypoteční dluh na jednoho Čecha 644 eur. Od roku 2002 tak jde podle EMF o téměř dvojnásobný nárůst. I přesto však má Česko co dohánět. Průměr zemí EU totiž činí 10 223 eur.
„Zatímco u nás se trh s hypotékami naplno rozjel teprve po roce 2000, v zemích, jako je Británie, Francie či Švédsko, funguje již desítky či stovky let,“ vysvětluje malé zadlužení Čechů ekonom společnosti PPF Pavel Kohout. Během deseti let by se ale tento dluh mohl více než zdvojnásobit, odhadl.
S tím souhlasí také hlavní ekonom analytické firmy Next Finance Vladimír Pikora. „Většina lidí bere průměrnou či podprůměrnou mzdu a na hypotéku jim prostě tyto příjmy nestačí,“ konstatoval Pikora. Podle něj ale také „hodně lidí odradí strach zadlužit se na dvacet let“.
Podobně mluví také analytik společnosti Patria Finance David Marek, který ale dodává další důvod. „Přidal bych ještě obyčejnou lidskou iracionalitu. Když si totiž srovnáte náklady na nájemní bydlení s tím, když splácíte hypotéku, tak to mnohdy vyjde na stejno,“ řekl Marek.
Z průzkumu dále vyplývá, že většina Čechů žije ve vlastním. Zatímco ve svém domě či bytě bydlí přes šedesát procent dospělé populace, jenom dvacet procent Čechů obývá nájemní byt, tvrdí výzkum.
„Poměry vlastnického a nájemního bydlení uměle ovlivňuje bytová politika vlády, která výrazně podporuje vlastnické bydlení, zatímco trh nájemního bydlení pokřivuje regulací nájemného,“ prohlásil David Marek. Podle něj by chystaná deregulace nájmů mohla snížit tržní činže a počet lidí bydlících v nájmech by se mohl zvednout.
Kromě bytové situace v Česku se průzkum zaměřil i na vztah Čechů k hypotékám. Téměř čtyřicet procent potenciálních zájemců o využití tohoto úvěru zvažují, že si ho pořídí do dvou let. Herzmann v této souvislosti odhadl, že se jedná o 300 tisíc potenciálních klientů. „Vzhledem k tomu, že za loňský rok poskytly všechny banky 50 tisíc hypoték, se pro využití této půjčky rozhodne mnohem méně lidí,“ doplnil šéf Hypoteční banky Jan Sadil.
S využíváním hypoték přitom souvisí také výše zadlužení. Podle statistiky Evropské hypoteční federace (EMF) činil v roce 2004 hypoteční dluh na jednoho Čecha 644 eur. Od roku 2002 tak jde podle EMF o téměř dvojnásobný nárůst. I přesto však má Česko co dohánět. Průměr zemí EU totiž činí 10 223 eur.
„Zatímco u nás se trh s hypotékami naplno rozjel teprve po roce 2000, v zemích, jako je Británie, Francie či Švédsko, funguje již desítky či stovky let,“ vysvětluje malé zadlužení Čechů ekonom společnosti PPF Pavel Kohout. Během deseti let by se ale tento dluh mohl více než zdvojnásobit, odhadl.
