Kromě obrovských příjmů plynoucích z prodeje ropy, které mají k dispozici, mají tyto země ještě jednu motivaci k investicím. A to snížit závislost svých ekonomik na ropě.
Podle blízkovýchodního magazínu Middle East Economic Digest, který sleduje projekty v regionu, dosáhla v dubnu výše probíhajících nebo plánovaných investic 1000 miliard dolarů (22 730 miliard korun). Před rokem a půl byla suma určená na investice „pouze“ 277 miliard dolarů.
Obrovské částky investují ropní šejkové rovněž v zahraničí, ale rostoucí nezaměstnanost (zvláště v Saúdské Arábii) výrazně zvyšuje investice v ekonomikách producentských států. „V předchozí vlně zdražování ropy investovaly na západě. To se sice stále děje, ale nyní se zvýšil rozsah investic v místních ekonomikách,“ uvedl pro FT analytik Steve Brice z dubajské pobočky Standard Chartered Bank. Největší ekonomika v regionu - Saúdská Arábie - tak investuje do výstavby univerzit, rekonstrukcí finančních center nebo například průmyslových zón.
Cílem je snížit nezaměstnanost, která dosahuje podle neoficiálních odhadů patnácti procent. „Saúdskoarabští lídři cítí, že je čas využít zdroje pro vnitřní potřeby, aby se povzbudil ekonomický růst a vytvořila se nová pracovní místa,“ sdělil britskému listu Sajíd al-Šejk, ekonom National Commercial Bank. Obrovské investice mohou zároveň zdůraznit štědrost saúdskoarabské vlády v době, kdy bohatství z ropy roste, ale na druhou stranu spousta domácností Saúdské Arábie prodělala peníze na propadu cen saúdskoarabských akcií. Jejich hodnota se od ledna snížila o téměř třetinu.
Kromě Saúdské Arábie ale plánují rozsáhlé investice i další státy Perského zálivu. Konkrétně. Katar a Abú Dhabi (nejbohatší stát ve Spojených arabských emirátech) plánují investovat každý sto miliard dolarů v příštích pěti až deseti letech. Ostatně Abú Dhabi Investment Authority má podle odhadů k dispozici astronomických 250 až 500 miliard dolarů.
Jak vydělávají arabské státy na drahé ropě, dokreslují čísla Světové banky. Zatímco v roce 2002 představoval obchodní přebytek v roce 2002 šest procent celkového bohatství blízkovýchodních zemí, nyní se poměr přebytku k hrubému domácímu produktu dostal na 23 procent. Nečekané příjmy jsou určeny na investice do infrastruktury a těžby ropy a plynu. Blízkovýchodní státy ale začínají rovněž kopírovat příklad Dubaje a mohutně investují do turistického ruchu a finančních služeb, aby snížily svou jednostrannou závislost na petrodolarech.
Podle blízkovýchodního magazínu Middle East Economic Digest, který sleduje projekty v regionu, dosáhla v dubnu výše probíhajících nebo plánovaných investic 1000 miliard dolarů (22 730 miliard korun). Před rokem a půl byla suma určená na investice „pouze“ 277 miliard dolarů.
Obrovské částky investují ropní šejkové rovněž v zahraničí, ale rostoucí nezaměstnanost (zvláště v Saúdské Arábii) výrazně zvyšuje investice v ekonomikách producentských států. „V předchozí vlně zdražování ropy investovaly na západě. To se sice stále děje, ale nyní se zvýšil rozsah investic v místních ekonomikách,“ uvedl pro FT analytik Steve Brice z dubajské pobočky Standard Chartered Bank. Největší ekonomika v regionu - Saúdská Arábie - tak investuje do výstavby univerzit, rekonstrukcí finančních center nebo například průmyslových zón.
Cílem je snížit nezaměstnanost, která dosahuje podle neoficiálních odhadů patnácti procent. „Saúdskoarabští lídři cítí, že je čas využít zdroje pro vnitřní potřeby, aby se povzbudil ekonomický růst a vytvořila se nová pracovní místa,“ sdělil britskému listu Sajíd al-Šejk, ekonom National Commercial Bank. Obrovské investice mohou zároveň zdůraznit štědrost saúdskoarabské vlády v době, kdy bohatství z ropy roste, ale na druhou stranu spousta domácností Saúdské Arábie prodělala peníze na propadu cen saúdskoarabských akcií. Jejich hodnota se od ledna snížila o téměř třetinu.
Kromě Saúdské Arábie ale plánují rozsáhlé investice i další státy Perského zálivu. Konkrétně. Katar a Abú Dhabi (nejbohatší stát ve Spojených arabských emirátech) plánují investovat každý sto miliard dolarů v příštích pěti až deseti letech. Ostatně Abú Dhabi Investment Authority má podle odhadů k dispozici astronomických 250 až 500 miliard dolarů.
Jak vydělávají arabské státy na drahé ropě, dokreslují čísla Světové banky. Zatímco v roce 2002 představoval obchodní přebytek v roce 2002 šest procent celkového bohatství blízkovýchodních zemí, nyní se poměr přebytku k hrubému domácímu produktu dostal na 23 procent. Nečekané příjmy jsou určeny na investice do infrastruktury a těžby ropy a plynu. Blízkovýchodní státy ale začínají rovněž kopírovat příklad Dubaje a mohutně investují do turistického ruchu a finančních služeb, aby snížily svou jednostrannou závislost na petrodolarech.