To je zhruba dvojnásobek toho, co dostávají nyní, kdy je nájemné regulováno. Číselné propočty provedlo Občanské sdružení majitelů domů. „Vycházeli jsme z toho, že průměrná velikost regulovaného bytu činí 60 metrů čtverečních a průměrná cena za regulovaný nájem tohoto bytu je 1320 korun měsíčně, tedy 22 korun za metr čtvereční,“ sdělil místopředseda Sdružení majitelů domů Robert Axamit .
Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka se sice jedná o velmi hrubé výpočty. „Jsou to ale reálná čísla,“ zdůraznil Marek. Daniela Grabmüllerová z odboru bytové politiky ministerstva místního rozvoje navíc připomíná, že se jedná o maximální možný příjem. Tedy pokud se obce a města rozhodnou zvyšovat regulované nájmy v plné výši - tedy průměrně o 19,2 procenta ročně. „Vždy má absolutní přednost dohoda, majitelé třeba nevyužijí plné zvýšení nájmů,“ poznamenala Grabmüllerová.
Podle starosty pražských Letňan Josefa Dobrého by obce měly použít tyto prostředky „ve prospěch občanů“. „Například na výstavbu parků, chodníků, komunikací,“ prohlásil Dobrý, který je zároveň předseda Bytové komise Svazu měst a obcí. Důvodem takového využití je podle Dobrého to, že v minulosti musely obce tyto byty výrazně dotovat ze svého - tedy právě z prostředků, které by jinak byly využity na zmiňované účely.
Ekonom Marek ale s Dobrým nesouhlasí. „Obce a města by měly všechny tyto prostředky investovat zpět do bytového fondu, který je nyní ve špatném stavu, “ namítá Marek. Kromě měst a obcí si polepší také druhá skupina majitelů regulovaných bytů -soukromníci, kteří drží asi tři sta tisíc těchto bytů. „Zatímco nyní činí jejich příjem z nájemného regulovaných bytů necelých pět miliard korun ročně, po skončení deregulace v roce 2010 by měly z nájmů dostávat necelých deset miliard ročně,“ upřesnil Axamit.
I to je ovšem podle něj zcela nedostačující pro úhradu nákladů a nezbytných oprav, natož pro investice do vylepšení bytového fondu. „Stejně tak, jako se budou zvedat regulované nájmy, porostou totiž i náklady na údržbu a nutné opravy,“ tvrdí Axamit s tím, že zatímco nyní činí tyto náklady asi devět miliard ročně, po skončení deregulace v roce 2010 to bude už více než třináct miliard korun. Deregulace odstartuje v lednu příštího roku. Autor zákona o uvolnění regulovaných činží a ministr pro místní rozvoj Radko Martínek předpokládá růst nájmu v průměru 19,2 procenta ročně po dobu čtyř let.
Poté by se měl majitel a nájemník na výši činže dohodnout, jinak určí roční nájem soud, a to ve výši pěti procent z tržní ceny nemovitosti. Tyto ceny se budou na základě vyhlášky ministerstva financí každým rokem upravovat, takže činže mohou nakonec růst i rychleji.
Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka se sice jedná o velmi hrubé výpočty. „Jsou to ale reálná čísla,“ zdůraznil Marek. Daniela Grabmüllerová z odboru bytové politiky ministerstva místního rozvoje navíc připomíná, že se jedná o maximální možný příjem. Tedy pokud se obce a města rozhodnou zvyšovat regulované nájmy v plné výši - tedy průměrně o 19,2 procenta ročně. „Vždy má absolutní přednost dohoda, majitelé třeba nevyužijí plné zvýšení nájmů,“ poznamenala Grabmüllerová.
Podle starosty pražských Letňan Josefa Dobrého by obce měly použít tyto prostředky „ve prospěch občanů“. „Například na výstavbu parků, chodníků, komunikací,“ prohlásil Dobrý, který je zároveň předseda Bytové komise Svazu měst a obcí. Důvodem takového využití je podle Dobrého to, že v minulosti musely obce tyto byty výrazně dotovat ze svého - tedy právě z prostředků, které by jinak byly využity na zmiňované účely.
Ekonom Marek ale s Dobrým nesouhlasí. „Obce a města by měly všechny tyto prostředky investovat zpět do bytového fondu, který je nyní ve špatném stavu, “ namítá Marek. Kromě měst a obcí si polepší také druhá skupina majitelů regulovaných bytů -soukromníci, kteří drží asi tři sta tisíc těchto bytů. „Zatímco nyní činí jejich příjem z nájemného regulovaných bytů necelých pět miliard korun ročně, po skončení deregulace v roce 2010 by měly z nájmů dostávat necelých deset miliard ročně,“ upřesnil Axamit.
I to je ovšem podle něj zcela nedostačující pro úhradu nákladů a nezbytných oprav, natož pro investice do vylepšení bytového fondu. „Stejně tak, jako se budou zvedat regulované nájmy, porostou totiž i náklady na údržbu a nutné opravy,“ tvrdí Axamit s tím, že zatímco nyní činí tyto náklady asi devět miliard ročně, po skončení deregulace v roce 2010 to bude už více než třináct miliard korun. Deregulace odstartuje v lednu příštího roku. Autor zákona o uvolnění regulovaných činží a ministr pro místní rozvoj Radko Martínek předpokládá růst nájmu v průměru 19,2 procenta ročně po dobu čtyř let.
Poté by se měl majitel a nájemník na výši činže dohodnout, jinak určí roční nájem soud, a to ve výši pěti procent z tržní ceny nemovitosti. Tyto ceny se budou na základě vyhlášky ministerstva financí každým rokem upravovat, takže činže mohou nakonec růst i rychleji.
