Obchody doplácejí na horko

Mnohé prodejny, zejména ty větší, vydávají nemalé peníze i na klimatizaci nákupních zón.

„Naše finanční výdaje na energii vzrostly kvůli vedrům o dvacet pět procent,“ sdělila Jana Matoušková ze společnosti Tesco. Obdobný vzrůst nákladů zaznamenaly i jiné sítě prodejen. Obchodníci navíc musejí ochlazovat nejen zboží umístěné v chladicích boxech a prodejní prostory, ale také rozsáhlé sklady.

„Chladicí boxy u nás jedou na plný výkon, což samozřejmě tlačí naše náklady nahoru,“ potvrdil také Libor Kytýr ze společnosti Ahold, která v Česku provozuje sítě obchodů Albert a Hypernova.

Bodem, kdy začnou náklady na chlazení prudce narůstat, je podle obchodníků teplota kolem dvaceti sedmi stupňů. Když hodnota na teploměrech překročí toto číslo, je zvýšení nákladů velmi výrazné.

Finanční náklady zvyšuje také dlouhodobě stoupající cena elektrické energie. Ta proti loňskému roku zdražila zhruba o deset procent a výrazné zdražování se očekává i pro příští rok. Obchodní řetězce ovšem tyto dodatečné náklady nemohou v plné míře promítnout do cen z důvodu ostrého konkurenčního boje mezi jednotlivými firmami, který tlačí ceny dolů.

Největší náklady s sebou potom přináší chlazení zboží, které nejrychleji podléhá zkáze, jako je maso, mléčné výrobky a zelenina. „Například u zeleniny proto máme na pultech prodejen vždy jen menší množství než v chladnějším období a častěji také zboží doplňujeme,“ vysvětluje Petr Vyhnálek ze společnosti Globus.

Potraviny jsou tak podle obchodních řetězců uchovávány za stejných teplot jako v zimě. Rychlejší zkáze se díky tomu i za cenu vyšších nákladů daří zabránit.

„Zaměstnanci v našich prodejnách jsou ale přesto instruováni, aby bedlivě sledovali u všeho zboží vyznačenou dobu trvanlivosti a kontrolovali zboží i před uplynutím této lhůty,“ uvedl Kytýr. Kvalitu zboží na prodejnách letos stejně jako v jiných sezonách kontrolují inspektoři Státní zemědělské a potravinářská inspekce. Ta v loňském roce udělila jednotlivým obchodním řetězcům pokuty celkem za 19 milionů korun.

Nejčastějšími prohřešky byly právě prodej výrobků po době minimální trvanlivosti či po uplynutí doby použitelnosti a také v chybějícím označení výrobku v češtině. Nejvíce pokutovaným obchodním řetězcem byly přitom společnosti Ahold a Julius Meinl.

Kontroly navíc v několika hypermarketech odhalily neoprávněnou manipulaci s dobou trvanlivosti uvedenou na výrobku a také další nedostatky, včetně prodeje prošlých potravin a zkaženého masa, vydávaného za čerstvé. Poslanecká sněmovna ale již schválila zákon, který umožňuje za obdobné manipulace obchodníkům uložit pokutu až 50 milionů korun.