Zvýšení úrokových sazeb naznačila minulý týden členka bankovní rady Michaela Erbenová. Ta v rozhovoru pro agenturu Reuters řekla, že ČNB zřejmě již brzy zvýší úrokové sazby, aby zabránila růstu inflace. Rizika inflace se podle Erbenové zvýšila především kvůli růstu spotřebních výdajů a vysokým nákladům na energie. K posílení inflačních tlaků přispívá pokles nezaměstnanosti, růst mezd a konjunktura v průmyslu.
Rovněž guvernér centrální banky Zdeněk Tůma po posledním měnovém zasedání koncem června uvedl, že roste pravděpodobnost, že příští pohyb sazeb bude nahoru. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů.
Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.
I přes zvýšení jde o nejnižší úroky v EU
"Budeme reagovat během příštích dní jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, zhruba v rozsahu změny sazeb ČNB," uvedla mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Podle ní se zdražení projeví především u spotřebitelských úvěrů, naopak výhodnější bude úročení u vkladů. V případě hypoték Česká spořitelna již úročení zvýšila 11. července v reakci na vývoj na finančních trzích. "U hypoték zvýšení sazeb centrální bankou nemá takový vliv. Větší vliv v tomto případě má vývoj na finančních trzích," dodala Gajdušková.
Obdobně se vyjádřil i mluvčí Hypoteční Banky David Sahula. Hypoteční banka zvýšila úročení hypoték 7. července právě kvůli vývoji na finančních trzích. "Nyní budeme sledovat reakci trhu na zvýšení sazeb centrální bankou. Pokud by k nějakým změnám v úročení hypoték mělo dojít, bylo by to v řádech desetiny procentního bodu," uvedl Sahula.
ČNB má i přes zvýšení sazeb nejnižší úroky v celé Evropské unii. Švédská centrální banka, která měla s ČNB také nejnižší úroky, zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta již 20. června.
Rovněž guvernér centrální banky Zdeněk Tůma po posledním měnovém zasedání koncem června uvedl, že roste pravděpodobnost, že příští pohyb sazeb bude nahoru. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů.
Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.
I přes zvýšení jde o nejnižší úroky v EU
"Budeme reagovat během příštích dní jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, zhruba v rozsahu změny sazeb ČNB," uvedla mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Podle ní se zdražení projeví především u spotřebitelských úvěrů, naopak výhodnější bude úročení u vkladů. V případě hypoték Česká spořitelna již úročení zvýšila 11. července v reakci na vývoj na finančních trzích. "U hypoték zvýšení sazeb centrální bankou nemá takový vliv. Větší vliv v tomto případě má vývoj na finančních trzích," dodala Gajdušková.
Obdobně se vyjádřil i mluvčí Hypoteční Banky David Sahula. Hypoteční banka zvýšila úročení hypoték 7. července právě kvůli vývoji na finančních trzích. "Nyní budeme sledovat reakci trhu na zvýšení sazeb centrální bankou. Pokud by k nějakým změnám v úročení hypoték mělo dojít, bylo by to v řádech desetiny procentního bodu," uvedl Sahula.
ČNB má i přes zvýšení sazeb nejnižší úroky v celé Evropské unii. Švédská centrální banka, která měla s ČNB také nejnižší úroky, zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta již 20. června.