Americká společnost BP Exploration Alaska, která patří britské energetické skupině BP, v neděli začala zastavovat těžbu ropy. Reagovala tak na výskyt rozsáhlé koroze na ropovodu z hlavního pole Prudhoe Bay. Ropa z této oblasti se na celkové těžbě ropy v USA podílí asi z osmi procent a v oblasti North Slope na Aljašce tvoří skoro polovinu těžby.
Vedení BP pozdě večer sdělilo, že bude nutné vyměnit 73 procent potrubí, kterým se dopravuje ropa z Prudhoe Bay. To znamená, že ropa z této oblasti nebude proudit minimálně několik týdnů, v horším případě i několik měsíců. Vzhledem k tomu, že jde o značný objem ropy, problematikou se zabývali také zákonodárci.
Demokratičtí zástupci Sněmovny reprezentantů požadují, aby se kauzou BP začal zabývat celý Kongres. "Je otřesné, že BP nechala tento důležitý ropovod zdevastovat natolik, že je nutná velká odstávka těžby," rozčiloval se demokratický zákonodárce John Dingell. Ten je klíčovým členem výboru pro energetiku a obchod. Podle něj bude nutné zjistit, co se stalo, a případně upravit zákony tak, aby se situace neopakovala.
Cena Brentu se večer dostala nejdříve na nový rekord 78,20 USD a pokračovala v růstu. Předchozí rekord 78,18 USD byl ze 17. července. Cena americké lehké ropy se zvýšila na 77,15 USD, její dosavadní rekord připadá na 14. července, kdy cena vystoupila na 78,40 USD. "Pole společnosti BP představuje mohutný tok ropy. Svět má už teď obavy o
plynulost zásobování, a toto ty obavy ještě zhoršuje," podotkl k situaci na trhu ekonom investiční společnosti Mitsubishi Tony Nunan.
Zástupci BP uvedli, že těžba ropy v poli Prudhoe Bay klesne asi o 400.000 barelů denně. Americké ministerstvo energetiky mezitím uvedlo, že v případě nutnosti otevře strategické rezervy ropy a poskytne je rafineriím. Nahradit chybějící ropu jsou ochotni i členové kartelu OPEC.
Američané mají nouzové zásoby ropy uloženy ve strategických rezervách. Ty byly vytvořeny po embargu na vývoz ropy, k němuž v roce 1973 sáhly arabské země na protest proti politice Spojených států na Blízkém východě. Arabským zemím se nelíbilo, že USA podporují Izrael.
Cena ropy se od začátku letošního roku zvýšila zhruba o 25 procent, z části kvůli nepokojům v Nigérii, které snížily tamní produkci ropy asi o čtvrtinu. K nervozitě přispívají i četné sabotáže na přepravních zařízeních v Iráku a také obavy spotřebitelů z vývoje v Íránu. Ten se rozhodl, že bude okračovat ve svém jaderném programu, čímž si proti sobě postavil řadu zemí
světa. Írán teď hrozí zastavením vývozu ropy.
Vedení BP pozdě večer sdělilo, že bude nutné vyměnit 73 procent potrubí, kterým se dopravuje ropa z Prudhoe Bay. To znamená, že ropa z této oblasti nebude proudit minimálně několik týdnů, v horším případě i několik měsíců. Vzhledem k tomu, že jde o značný objem ropy, problematikou se zabývali také zákonodárci.
Demokratičtí zástupci Sněmovny reprezentantů požadují, aby se kauzou BP začal zabývat celý Kongres. "Je otřesné, že BP nechala tento důležitý ropovod zdevastovat natolik, že je nutná velká odstávka těžby," rozčiloval se demokratický zákonodárce John Dingell. Ten je klíčovým členem výboru pro energetiku a obchod. Podle něj bude nutné zjistit, co se stalo, a případně upravit zákony tak, aby se situace neopakovala.
Cena Brentu se večer dostala nejdříve na nový rekord 78,20 USD a pokračovala v růstu. Předchozí rekord 78,18 USD byl ze 17. července. Cena americké lehké ropy se zvýšila na 77,15 USD, její dosavadní rekord připadá na 14. července, kdy cena vystoupila na 78,40 USD. "Pole společnosti BP představuje mohutný tok ropy. Svět má už teď obavy o
plynulost zásobování, a toto ty obavy ještě zhoršuje," podotkl k situaci na trhu ekonom investiční společnosti Mitsubishi Tony Nunan.
Zástupci BP uvedli, že těžba ropy v poli Prudhoe Bay klesne asi o 400.000 barelů denně. Americké ministerstvo energetiky mezitím uvedlo, že v případě nutnosti otevře strategické rezervy ropy a poskytne je rafineriím. Nahradit chybějící ropu jsou ochotni i členové kartelu OPEC.
Američané mají nouzové zásoby ropy uloženy ve strategických rezervách. Ty byly vytvořeny po embargu na vývoz ropy, k němuž v roce 1973 sáhly arabské země na protest proti politice Spojených států na Blízkém východě. Arabským zemím se nelíbilo, že USA podporují Izrael.
Cena ropy se od začátku letošního roku zvýšila zhruba o 25 procent, z části kvůli nepokojům v Nigérii, které snížily tamní produkci ropy asi o čtvrtinu. K nervozitě přispívají i četné sabotáže na přepravních zařízeních v Iráku a také obavy spotřebitelů z vývoje v Íránu. Ten se rozhodl, že bude okračovat ve svém jaderném programu, čímž si proti sobě postavil řadu zemí
světa. Írán teď hrozí zastavením vývozu ropy.
