Zatímco za prvních šest měsíců roku 2004 to bylo 64 milionů korun, letošní první půlrok proplatil stát téměř dvojnásobek - bezmála 116 milionů korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Právě do jeho kompetence totiž patří vyplácení mezd za společnosti v konkurzu, které dluží svým pracovníkům peníze za odvedenou práci.
Suverénně nejvíce - přes 29 milionů korun - vydaly zaměstnancům na mzdách za neplatící firmy úřady práce v Praze. „Není to ale tím, že by zde zkrachovalo nejvíce podniků, ale proto, že právě v hlavním městě má velké procento českých společností sídlo,“ upozornil ředitel Úřadu práce v Praze 3 Jindřich Kuda. To ostatně podle něj dokazuje i to, že objem vyplacených prostředků se v Praze příliš nemění.
Obrovský nárůst ale na rozdíl od metropole registrovalo během prvního pololetí například Vsetínsko. Zatímco loni stačily úředníkům na zmiňované výplaty tři miliony korun, prvních šest měsíců vydal vsetínský úřad práce za nevyplacené mzdy téměř 16 milionů korun.
„Důvodem je především krach firmy TCT Rožnov, která vyráběla barevné obrazovky. Následně jsme museli odškodňovat asi tisíc zaměstnanců,“ uvedl zástupce ředitele Úřadu práce ve Vsetíně Stanislav Rudolf.
Ze stejného důvodu se prodražil také rozpočet úřadu práce v Teplicích. „V průběhu prvního pololetí jsme přijali 122 žádostí o uspokojení mzdových nároků. Celkem bylo vyplaceno 3,9 milionu korun,“ sdělila šéfka ekonomického odboru Úřadu práce v Teplicích Vladimíra Kamenská. Loni přitom tato instituce vyplatila ve stejném období „jen“ 585 tisíc korun. Podle Kamenské se na obřím růstu podepsal třeba krach výrobce ocelových konstrukcí Technomont-M. Úředníci se shodují, že ve většině případů vyplácí mzdy spíše za menší podniky a jen ve výjimečných případech jde o velkou firmu.
Častější krach středních či menších podniků navzdory vynikající kondici tuzemské ekonomiky připouštějí i ekonomové. Růst hospodářství totiž podle nich nevypovídá o tom, že jsou na tom všechny sektory ekonomiky dobře. „Daří se totiž hlavně velkým firmám se zahraničním kapitálem, které mají od státu zajištěny výhodnější podmínky než firmy středně velké či malé,“ prohlásila šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová s tím, že velké společnosti vytlačují ty malé.
Ekonom ČSOB Petr Dufek se domnívá, že k růstu přispělo i to, že se možnost nechat si proplatit dlužnou mzdu za zkrachovalého zaměstnavatele využívá častěji než dříve. Zákon to přitom dovoluje už od roku 2000. Zaměstnanec, jehož podnik je v konkurzu a nedostal od něj výplatu, se může s nárokem na vyplacení maximálně tří dlužných platů obrátit na svůj úřad práce. Měsíčně však obdrží maximálně jedenapůlnásobek průměrné mzdy.
Suverénně nejvíce - přes 29 milionů korun - vydaly zaměstnancům na mzdách za neplatící firmy úřady práce v Praze. „Není to ale tím, že by zde zkrachovalo nejvíce podniků, ale proto, že právě v hlavním městě má velké procento českých společností sídlo,“ upozornil ředitel Úřadu práce v Praze 3 Jindřich Kuda. To ostatně podle něj dokazuje i to, že objem vyplacených prostředků se v Praze příliš nemění.
Obrovský nárůst ale na rozdíl od metropole registrovalo během prvního pololetí například Vsetínsko. Zatímco loni stačily úředníkům na zmiňované výplaty tři miliony korun, prvních šest měsíců vydal vsetínský úřad práce za nevyplacené mzdy téměř 16 milionů korun.
„Důvodem je především krach firmy TCT Rožnov, která vyráběla barevné obrazovky. Následně jsme museli odškodňovat asi tisíc zaměstnanců,“ uvedl zástupce ředitele Úřadu práce ve Vsetíně Stanislav Rudolf.
Ze stejného důvodu se prodražil také rozpočet úřadu práce v Teplicích. „V průběhu prvního pololetí jsme přijali 122 žádostí o uspokojení mzdových nároků. Celkem bylo vyplaceno 3,9 milionu korun,“ sdělila šéfka ekonomického odboru Úřadu práce v Teplicích Vladimíra Kamenská. Loni přitom tato instituce vyplatila ve stejném období „jen“ 585 tisíc korun. Podle Kamenské se na obřím růstu podepsal třeba krach výrobce ocelových konstrukcí Technomont-M. Úředníci se shodují, že ve většině případů vyplácí mzdy spíše za menší podniky a jen ve výjimečných případech jde o velkou firmu.
Častější krach středních či menších podniků navzdory vynikající kondici tuzemské ekonomiky připouštějí i ekonomové. Růst hospodářství totiž podle nich nevypovídá o tom, že jsou na tom všechny sektory ekonomiky dobře. „Daří se totiž hlavně velkým firmám se zahraničním kapitálem, které mají od státu zajištěny výhodnější podmínky než firmy středně velké či malé,“ prohlásila šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová s tím, že velké společnosti vytlačují ty malé.
Ekonom ČSOB Petr Dufek se domnívá, že k růstu přispělo i to, že se možnost nechat si proplatit dlužnou mzdu za zkrachovalého zaměstnavatele využívá častěji než dříve. Zákon to přitom dovoluje už od roku 2000. Zaměstnanec, jehož podnik je v konkurzu a nedostal od něj výplatu, se může s nárokem na vyplacení maximálně tří dlužných platů obrátit na svůj úřad práce. Měsíčně však obdrží maximálně jedenapůlnásobek průměrné mzdy.