Přijetí eura je ohroženo

Zároveň bez dalšího upřesnění LN potvrdil, „že tím nesplníme maastrichtská kritéria“.

Aby Česká republika mohla v roce 2010 zavést euro, přislíbila Evropské unii snížit deficit veřejného rozpočtu, který zahrnuje hospodaření státu, obcí a fondů dopravy nebo bydlení. Od roku 2008 by se tento schodek měl udržet pod třemi procenty výkonnosti ekonomiky. Podle ekonomů je šance na dodržení termínu nereálná.

Co musí Česko splnit, aby mohlo přijmout euro

* Stabilní inflaci, která nepřekročí o více jak 1,5 procenta průměrný cenový růst v zemích EU s nejnižší inflací. * Alespoň jeden rok před přijetím eura vykázat úrokovou sazbu, která nebude přesahovat o více jak dvě procenta průměrnou sazbu států s nejnižší inflací. * Schodek veřejných financí nesmí překročit 3% hrubého domácího produktu (výkonnosti tuzemské ekonomiky) * Veřejný dluh na úrovni ne vyšší než 60% hrubého domácího produktu * Stabilní měnový kurz alespoň dva roky před přijetím jednotné evropské měny                                            Pramen: ČNB

„Politici by museli zavést tvrdé reformy, především v oblasti sociálního systému, například zarazit každoroční růst sociálních výdajů,“ míní ekonom ČSOB Petr Dufek.

Podobně se vyjadřuje také hlavní analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
„Přijetí eura už v roce 2010 je podmíněno okamžitou a zásadní reformou veřejných financí,“ prohlásil Pikora s tím, že kromě například úspor v sociálním systému je jednoznačně potřeba uvolnit trh práce, a umožnit tak větší mobilitu pracovní síly.
Aby Česko vstoupilo do eurozóny v roce 2010, museli by politici kývnout na opravdu radikální škrty nejpozději do konce roku, míní Pikora.

„Jestli se ale politici nejsou schopni domluvit na předsedovi Poslanecké sněmovny, nedohodnou se ani na reformách,“ dodal s tím, že reálným termínem pro start jednotné evropské měny v Česku je spíše rok 2012 či 2013.

Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla nahrává odsunu přijetí eura i to, že plánovaný rok 2010 bude pravděpodobně rokem volebním. „Takže budou spíše tendence utrácet než šetřit, což je pro zavedení eura nezbytné,“ upozornil Michl.

Diskuse o roku zavedení eura znova odstartovaly poté, co ministr financí Bohuslav Sobotka přišel s úspornými balíčky. Bez nich by totiž v příštím roce hrozil podle prognóz deficit státního rozpočtu až 173 miliard korun. Aby tak Sobotka stlačil tento schodek na 88 miliard, rozhodl se prosadit zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky, změnit zákon o nemocenské, ale také odložit zákon o státní službě. Ve hře je odsunutí navýšení platů policistů, hasičů či celníků, které se odkládalo už loni v prosinci.

Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý ale tvrdí, že takové úspory pro deficit ve výši 88 miliard nestačí. „Lžou, buď ten deficit bude vyšší, anebo mají v záloze další úsporná opatření, která záměrně neříkají,“ reagoval Tlustý.