LN Prozradíte mi, koho jste volil?
Ne, neprozradil jsem to ani manželce. Volební právo je tajné a má se to dodržovat.
Nesetkal jste se s názorem, že jste ČSSD prohrál volby tím, že jste nakonec nekandidoval?
Ne, takhle mi to nikdo nepodsouval. Myslím, že prohrát volby se dá nějakou účastí ve volební kampani, kterou jsem už pak nechtěl podstoupit, a že se to prostě tak stalo.
Když jste viděl Paroubkův povolební projev, byl jste rád, že už nejste v politice, že nepatříte k ČSSD?
To byla chyba. Myslím, že premiér to uznal a velmi správně se omluvil. Mé důvody byly jiné. Každý prostě má nějaké momenty selhání... Co k tomu říct víc?
Jste teď spokojený, že nejste v politice? Jste spokojený ve Škodovce?
Že nejsem v politice, není důvod mé spokojenosti. Je to proto, že dělám ve firmě, která má pro ČR nějaký význam, že mám smysluplnou práci, která mě baví a kde se můžu něco i naučit. Stav politiky je myslím znepokojující pro všechny. Všem vadí, že to je tak, jak to je. Ale když poznáte, že v dané chvíli nemáte moc to změnit, je lepší dělat něco jiného.
Šel byste teď do politiky? Před tím, než jste uvažoval o kandidatuře za ČSSD, jste se prý radil s Topolánkem. Kdyby vám on teď řekl, ať to v případných předčasných volbách zkusíte s ním, šel byste do toho?
Já bych to nemohl dnes s někým zkoušet, to by vypadalo divně. Já už jsem řekl jasně, proč odcházím. Byl jsem deset let ve státní správě a politice a myslím, že byl čas dělat něco jiného. V podstatě není situace, která by mě v krátkodobém horizontu přivedla zpátky do politiky.
Tenkrát jste také říkal, že kdybyste do voleb šel s ČSSD, čekáte, že bude ve vládě. Jste zklamaný, že tam ČSSD není?
Dnes to musím hodnotit ze své „nové“ pozice, tedy pozice vrcholového manažera velké firmy. A to, co podnikatelský svět potřebuje, je určitá předvídatelnost. Potřebujeme vědět, co se bude dít, ať už to bude napravo nebo nalevo, dobré nebo špatné. I na špatné zprávy se může člověk připravit a podle toho se chovat. Současná nejistota a v podstatě i vláda, u které se neví, jak tam bude dlouho a co bude moci udělat, je pro nás dost nevýhodná. Takže situace, jaká je dnes, mě samozřejmě mrzí a ze zmíněných důvodů mi vadí.
Takže teď jste pro předčasné volby?
Nechci radit. Situace se za poslední dobu tak měnila, že si nedovolím tipovat nic. Mě tolik věcí překvapilo.
Co nejvíce?
Nejvíce mě překvapil pád pana Kalouska. To asi všechny. Jinak ale nejsem pro předčasné volby. Myslím, že to je určité dávání najevo, že ti voliči udělali něco špatně. Ale lidi šli k volbám ve velkém počtu, byla velká volební účast a jasně se vyjádřili. Prostě rozdělení národa nějaké je. Spíš bych očekával, že si s tím politici poradí, než že řeknou: vy jste špatně volili, tak si uděláme nové volby.
Byla by pro vás tedy v tuhle chvíli přijatelná velká koalice, anebo menšinová vláda ČSSD třeba s podporou komunistů?
Já budu mluvit hypoteticky... každé slovo má velký význam. Myslím, že pokud by byla funkční velká koalice, to znamená, pokud by se podařilo udělat nějaký průnik programů obou stran a vláda by se snažila ten průnik realizovat, také akceptovat, že národ má nějaký názor, že nechce jít ani extrémně doleva ani doprava a že dlouhodobě bude chtít nějaké reformy, i když pomalejší, nebo méně bolavé; pokud by se takovou koalici podařilo udělat, tak by to bylo lepší řešení. Pokud by to byla velká koalice, kde by jen došlo k rozdělení postů, nedělalo by se nic a protrpěli bychom jen nějaké roky k předčasným volbám, tak to samozřejmě než takovou velkou koalici, tak jsou lepší předčasné volby. I když si myslím, že nebyly vyčerpány všechny možnosti a že nenastala situace tak závažná, že by musely předčasné volby být.
Co si představujete pod tím průnikem programů?
Co je velký problém, je výše odvodů na zdravotní a sociální pojištění a to, že nejsou zastropované. Z mnoha důvodů je to velký problém a už nyní to ekonomice škodí. Jinak je potřeba dělat spoustu jiných věcí, kde může dojít ke shodě. Třeba v penzijním systému, stejně tak jako ve zdravotnictví, musí dojít k nějakému zvýšení individuálního příspěvku a zodpovědnosti člověka. Kdyby se dohodlo na nějakých rozumných formách spoluúčasti, nastavených tak, aby opravdu nehnaly nějaké části obyvatel do chudoby, tak se to dá udělat. Modrá šance, tak jak byla nastavena před rokem dvěma, opravdu nebyla reálná. A nedivím se, že to mnoho lidí odstrašilo. Byl to ultra vychýlený koncept, spíš zkouška na ekonomice, která relativně funguje. Průnik by byl možný a byl by myslím lepší než tohle.
Vám se třeba rovná daň nikdy nelíbila, že ano?
Říkal jsem, že rovná daň nic nepřinese. Stejně se ukazuje, že ji není možné zavést. Na Slovensku ji zavedli, a pak už se od ní začali odklánět. Teď už z toho jsou různé výjimky, nějakým způsobem se modifikuje. Rovná daň, jak by si to člověk představil, tedy že na vše je stejná daň, bez výjimek, bez modifikace? To nejde.
Nepřineslo by to ale zjednodušení?
Ne nezbytně. Rovná daň nemusí přinést zjednodušení. Akorát se odstraní různé sazby, ale to, jak se vyplňuje daňové přiznání, ještě neznamená, že je to zjednodušené.
Takže v současném systému je vše v pořádku? Všechny výjimky, odčitatelné položky?
Ne, ne, ne. Současný systém je komplikovaný a jde určitě zjednodušit, i když by nebyla zrovna rovná daň.
Jak velký byl přechod ze státní do soukromé sféry šokem? Co vás nejvíc překvapilo ve Škodě?
Velký šok to nebyl. Když jsem řídil CzechInvest, snažil jsem se uplatňovat stejné principy, které jsou používány při řízení soukromých firem. A v politice jsem byl spíše na expertní úrovni, víc než na té politické. Principy chování lidí jsou navíc hodně podobné - to, čím jsou lidé motivovaní, jak se chovají, komunikují, přesvědčují. Principy fungují v politice i velkém byznysu stejně. Rozdíl je v tom, že v byznysu máte jeden cíl - firma musí nějaké peníze vydělat, nikdo jí je nedá, kdežto v politice jednotný cíl není. Dnes je bohužel ten cíl být u moci a sedět tam. A to samozřejmě společnost polarizuje a dělá spolupráci těžší. Kdyby měli všichni v politice cíl zlepšit ekonomiku či fungování společnosti, tak to chování taky bude jiné. Protože bič výsledků, které jsou každý rok ve firmě vidět, v politice není. Ale není to chyba českých politiků, ale vychází to z povahy politiky.
Říkal jste, že nyní poprvé vlastně bude váš plat závislý na výsledcích firmy, i na vašich, a na tom, jak budete plnit cíle. Už jste na výplatní pásce zjistil, že byste „plnil“ málo?
Bonusy se začínají vyplácet na konci roku, takže jsem tu ještě krátce, ale myslím, že to zatím směřuje k tomu, že cíle budou splněny.
Jaké byly hlavní cíle? Co chcete ve Škodovce změnit? Mluvilo se o novém systému odměňování pracovníků. Ale odbory jsou tam dost silné, jak bojujete?
Myslím, že se musíme propracovat hlavně k tomu, že to není boj. Chceme udělat systém mezd více motivační pro lidi. Také chceme měnit inovační management, abychom využili potenciál lidí, aby se zvyšovala produktivita. Další priorita je zlepšení péče o management v zahraničí. Zlepšit se musí i interní komunikace ve firmě.
Daří se? Máte pocit, že některý z těch cílů se úspěšně blíží ke splnění?
Změny v tak velké firmě opravdu chvíli trvají. Co se týče třeba inovačního managementu, tak tam jsme na dobré cestě. U nového odměňovacího systému jdeme formou workshopů, které jsou moderovány nezávislými experty, snažíme se dělat je na bázi dialogu.
Je něco z politiky, co jste začal uplatňovat ve Škodovce?
Já jsem si odnesl hlavně trpělivost a pokoru. To jsou věci, které se ve Škodovce strašně užijou. Ale je to podobné - od šanonů s poštou, které jsou ve Škodě podobné jako na té vládě. V podstatě i zasedání vlády, jak vypadá struktura, program, jak probíhá schvalování. Tady jsou také formuláře, na které se musí každý připodepsat. Je to stejné, jako když vládou procházejí návrhy, které předjednali náměstci. Pokud to tady podřízení předjednají a ostatní souhlasí, projde to představenstvem jako nůž máslem. A Murphyho zákony fungují taky: věci, kde se jedná o tisíce, se dlouho diskutují, ale velké investice se schvalují rychle. Tohle prostě dobře funguje na vládě i ve Škodovce.
Ve starších rozhovorech se psalo, že jste na vládě hlasoval téměř výlučně jako předseda Paroubek. Je to tak i ve Škodovce?
My tam naštěstí tak často nehlasujeme. Německý systém vedení a řízení je hodně kolektivní a v podstatě se projednávají jen věci, na kterých je shoda. Málokdy se ještě o něčem hlasuje. Materiály, kde shoda není, se stahují a projednávají se znova. Možná je tamto pravda, asi se to psalo, ale určitá disciplína být musí.
Porušoval jste často disciplínu? Anebo jinak, máte obdobnou zkušenost ve Škodovce, jako jste měl ve vládě, že hodně vašich návrhů spadlo pod stůl?
Když jsem šel do vlády, tak jsem říkal, jaké mám priority. Menší a střední věci se většinou povedly. Považoval jsem ale za svou povinnost přijít i s jinými věcmi, s určitou vizí do budoucna, a to byly ty, co narážely, co nebyly předjednány a byly trošku nadčasové. Ale považoval jsem za nutné diskusi o nich aspoň zahájit anebo to téma vrátit na scénu. Má role ve vládě byla jiná, spíše expertní. Tuhle roli jsem tam z mnoha důvodů měl hrát a chtěl hrát. Tady je to něco jiného.
Sledujete vůbec, co se s vašimi návrhy děje? Třeba s hospodářskou strategií? A bojíte se třeba o peníze na vědu a výzkum, za které jste bojoval?
Pokud by se škrtaly finance na vědu a výzkum, byla by to obrovská škoda. Díkybohu, že se podařilo nastartovat pořádně systém a že peníze, které tam jdou, budou efektivně použité. Co se týče sledování: jsem rád, že strategie vůbec vznikla, že se na ní vláda shodla. Je to možná první strategický ucelený dokument, který vznikl. Žádná strana nic takového nemá zpracované. Je propracovaná do detailu a dá se k ní vrátit a říci: tohle budeme dělat. Věci sleduji, ale posledního půl roku to bylo těžké - byly volby, teď je extrémně špatné období, ale až bude nějaká reálná vláda, tak se věci vrátí na pořad dne.
Jako šéf CzechInvestu jste do Česka přilákal i investice automobilek, v jedné sám teď pracujete. Nemáte strach, že na ČR jsou tři automobilky moc? Že na jejich exportu je země až příliš závislá? Že třeba jejich krize může ohrozit ekonomiku?
Myslím, že ne. Není to tolik, pohybujeme se na hranici dvaceti procent, což není extrémní závislost. U Slovenska, až tam bude stát všechno, co se staví, už to bude na hranici určité závislosti. U nás ne. Tady je i dobrá věc, že je dobrá diverzita automobilového průmyslu mezi výrobci aut a komponentů. Ti vyváží dnes stejný objem, jako vyváží Škodovka. A to je dobře. Jsou tady také různé značky - česko-německá, francouzsko-japonská, korejský výrobce. A jejich podnikání jde ve vlnách. Autoprůmysl není navíc výrazně cyklický.
