Na tiskové konferenci po zasedání vlády Petr Nečas uvedl, že za první pololetí letošního roku přibylo 32.000 penzistů, což je prudký nárůst. Původně vláda na důchody chtěla vyčlenit 257miliard.
Kvůli zvyšujícímu se počtu důchodců by nemohly být penze vypláceny na posledních čtrnáct dnů prosince. Vinu za vzniklou situaci podle premiéra Topolánka nese minulá vláda šéfa
sociálních demokratů Jiřího Paroubka. Podle Nečase schodek v částce vyčleněné na důchody znamená, že je třeba změnit důchodový systém.
Ke konci července odvádělo důchodové pojištění zhruba 4,87 milionu osob a starobní penze pobíralo 1,99 milionu lidí. Před pěti lety pojistné hradilo 4,79 milionu plátců, důchod dostávalo 1,92 seniorů.
Podle náměstka ústředního ředitele ČSSZ Luboše Vaňka, který je pověřen řízením správy, má vliv na příjmy z odvodů na důchodové pojištění sazba pojistného, zaměstnanost i růst průměrné mzdy. Na výši výdajů se podepisuje zvyšování penzí, výše důchodového věku či délka doby, po jakou si lidé důchodové pojištění hradí. Roli hraje samozřejmě i to, kolik ročně přibude nových důchodců a plátců.
Na jeden starobní důchod přispívalo koncem července 2,45 lidí, před pěti lety jich bylo 2,44. Důchody starobní, invalidní a pozůstalostní vyplácela správa 2,68 milionu osob. Průměrný starobní důchod mužů činil koncem března 9104 korun a žen 7388 korun. Ženy totiž obvykle vydělávaly méně než muži, na důchod tedy odváděly méně. Penzi menší než 3000 korun pobíralo ke konci prvního čtvrtletí 9707 osob.
Kvůli zvyšujícímu se počtu důchodců by nemohly být penze vypláceny na posledních čtrnáct dnů prosince. Vinu za vzniklou situaci podle premiéra Topolánka nese minulá vláda šéfa
sociálních demokratů Jiřího Paroubka. Podle Nečase schodek v částce vyčleněné na důchody znamená, že je třeba změnit důchodový systém.
Ke konci července odvádělo důchodové pojištění zhruba 4,87 milionu osob a starobní penze pobíralo 1,99 milionu lidí. Před pěti lety pojistné hradilo 4,79 milionu plátců, důchod dostávalo 1,92 seniorů.
Podle náměstka ústředního ředitele ČSSZ Luboše Vaňka, který je pověřen řízením správy, má vliv na příjmy z odvodů na důchodové pojištění sazba pojistného, zaměstnanost i růst průměrné mzdy. Na výši výdajů se podepisuje zvyšování penzí, výše důchodového věku či délka doby, po jakou si lidé důchodové pojištění hradí. Roli hraje samozřejmě i to, kolik ročně přibude nových důchodců a plátců.
Na jeden starobní důchod přispívalo koncem července 2,45 lidí, před pěti lety jich bylo 2,44. Důchody starobní, invalidní a pozůstalostní vyplácela správa 2,68 milionu osob. Průměrný starobní důchod mužů činil koncem března 9104 korun a žen 7388 korun. Ženy totiž obvykle vydělávaly méně než muži, na důchod tedy odváděly méně. Penzi menší než 3000 korun pobíralo ke konci prvního čtvrtletí 9707 osob.
